Tag Archives: deskovky

Deskovka: Great Western Trail

Léto máme už od nepaměti spojené s westerny, v nichž se prohánějí kovbojové a indiáni. Sledovat spor původních obyvatel s kolonizátory z východního pobřeží ovšem nebudeme. My se totiž dnes podíváme na těžký život vlastníka farmy na jihu USA. Ve strategii Great Western Trail (Cesta na západ) od rakouského autora Alexandera Pfistera, jehož největším úspěchem je právě recenzovaný titul, budete budovat cestu pro své stádo krav, které budete prodávat po celé severní Americe. Bude to lopotná práce, ale bude vás neskutečně bavit.

Nepřeberné možnosti zkušeného rančera

Konec 19. století představuje pomezí mezi divokým a kultivovaným západem. V období, kdy končí desperátský život, však nezažívali rančeři na jihu Spojených států amerických zlaté časy. Texas totiž patřil mezi spolkové země, v nichž ještě nebyla zavedena železnice. Honáci dobytka chtějící prodat svá stáda tak museli hnát svůj skot nebezpečným územím až do Kansas City, odkud se pomocí vlakové dopravy rozvážel do širokého okolí. Deskovka Great Western Trail vám zprostředkovává jedinečnou možnost stát se právě jedním z dobrodruhů, kteří chtěli zbohatnout na zvýšené spotřebě hovězích steaků v USA.

Zásobovat hladový trh nebyl žádný med. Logistika přemístění několikasethlavého stáda potřebovala dostatečné zázemí podél cest, udržování stezek a průběžné zásobování. A přesně to bude váš úkol. U Great Western Trail totiž můžeme vypíchnout jeho obrovskou komplexnost, z níž pramení velký počet možností, jak dosáhnout výhry. V podstatě se můžete soustředit na přepravu dobytka, rozšiřovat svůj vliv podél cesty pomocí staveb, obchodovat s indiány, udržovat bezpečnost prošlápnutých tras nebo si zakládat pobočky podél vlakové trati. V nabídce jsou ještě různé varianty úkolů, jejichž provedení při závěru hry může zvrátit celou partii na vaši stranu.

Bič a kovbojský klobouk po ruce

Kdybych měl přirovnat Great Western Trail k nějaké deskovce, kterou jsme již na zingu představili, asi bych zvolil Lorenza il Magnifica. Cesta na západ totiž představuje typického představitele worker placementu, v němž najdete minimum náhody. Veškerou strategii dalšího tahu lze promýšlet dopředu a jen ve výjimečných případech vám soupeř opravdu překazí kompletně vaše plány. Hodně netradičním kořením činícím budovatelský titul Alexandera Pfistera zajímavým je průběžné upravování vašeho dobíracího balíčku. Karty krav a úkolů postupně přidáváte do svého portfolia, čímž se rozšiřují možnosti vaší práce a zároveň roste potenciál zisku většího obnosu peněz, potažmo vítězných bodů.

Pokud máte rádi strategie, tak jste již určitě zvědavi, jak se celý titul hraje. Předtím ovšem přijde na řadu malé upozornění. Čelní zástupce euroher na současném deskovkovém trhu má obrovský potenciál bavit vás po dlouhé měsíce, ale musíte mu věnovat svůj čas. Kvůli rozsáhlosti a složitosti jednotlivých mechanik doporučujeme, aby si před svou první partií začátečníci sami přečetli pravidla. Málokdy se nám stalo, abychom nebyli schopni zasvětit nováčka do titulu tak zdlouhavě. Po nastudování manuálu už vytanou jen některé otázky k doplnění a po pár kolech může i bažant naskočit na koně a hnát dobytek směrem k severu.

Pod hrubou slupkou sladká odměna

Doufám, že jste se naším varováním nevyděsili, protože zavrhnout Great Western Trail kvůli složitějším začátkům by byla obrovská chyba. Pokud proniknete do pro některé nepřekonatelných pravidel, zjistíte, že recenzovaná stolní hra je velmi chytře navržena a po pochopení několika symbolů a mechanik je velmi svižná. Tah každého hráče se skládá ze tří základních částí – posun honáka po plánu, provedení akcí příslušejících danému zastavení a dobrání karet do plného počtu. Pohyb vašeho stáda je odvozen od statistik na vaší kartě hráče, na níž ostatně najdete vše podstatné. Nemusíte využít všech honákových kroků, a navíc si na křižovatkách můžete vybrat trasu dle vlastních preferencí.

Duši hry tvoří především druhá fáze, v níž máte nepřeberné možnosti, jak využít své akce. Samozřejmě se budete snažit dostat na neutrální nebo vaše budovy, kde je paleta činností mnohem širší než u překážek, indiánů či soupeřových stavení. Každé zastavení nabízí jinou výhodu, takže bude záležet pouze na vaší strategii, na jakých místech budete chtít trávit konec svého tahu. Lze nakupovat nová plemena do chovu, odstraňovat nástrahy rozvodněných řek a valících se kamenů, najímat zaměstnance z trhu práce a mnoho dalších věcí. Vše stojí peníze nebo krávy vedené k železniční stanici, tudíž musíte dobře promyslet své kroky.

Právě v druhé fázi hrozí, že se někteří méně rozhodní soupeři zaseknou a nebudou vědět, kam se hnout, protože by chtěli mít všechno. S každou další rozehranou partií si budete uvědomovat, že do Great Western Trail musíte jít s jasně zvoleným plánem, jehož se budete držet a mírně jej poupravovat podle aktuální situace. Improvizátoři bez předem určeného cíle se daleko nedostanou, takže bychom tuto deskovku doporučili spíše rozvážným hráčům, kteří se nebojí u stolu strávit třeba celé odpoledne a neženou se bezmyšlenkovitě za první nabízenou možností.

Časem nabývá na síle

Během prvních minut se budete totiž jen rozehřívat. S každou návštěvou Kansas City však vaše hovězí impérium poroste a tím se otevřou nové směry investování vašich těžce vydělaných peněz. Na kartě hráče před vámi začnou mizet žetony, pod nimiž se ukrývají lákavé bonusy usnadňující cestování, umožňující mít širší stádo či rozvážení dobytka do vzdálenějších krajin. Také se bude rozšiřovat skvadra honáků, řemeslníků a inženýrů na vašem ranči. Ty pak budete posílat do práce, aby podpořili vaši snahu, popř. znepříjemnili pohyb po trase vašim soupeřům u stolu.

Vypisováním všech mechanik a možností, jež Great Western Trail nabízí, bychom zaplnili další desítky řádků, které by vám spíše zamotaly hlavu. Shrňme tedy část o hratelnosti tak, že paleta akcí je natolik široká, že se budete i po několika partiích učit nové kombinace přinášející vám náskok před ostatními. Jednotlivé tahy probíhají vzhledem k rozsáhlosti relativně rychle, pouze expedice skotu na vlak se mírně protáhne kvůli většímu množství učiněných kroků. Podle nás si tuto deskovku užijete nejvíce ve třech, ale slušně hratelná je i ve dvou či čtyřech hráčích (každému počtu jsou přizpůsobena pravidla). Rozhodně si vyhraďte alespoň hodinu a půl času, z naší zkušenosti spíš více.

Z pohledu výtvarníka

Grafická stránka titulu je také na slušné úrovni. Sice si z ilustrací Andrease Resche nesednete na zadek, ale do atmosféry honáckého jihu USA vás dostanou spolehlivě. Bohatá výtvarná stránka by možná byla kontraproduktivní a na úkor přehlednosti hrací desky, což je u euroher, potažmo strategií velmi důležité. Great Western Trail v tomto ohledu snese nejpřísnější měřítko, protože po nastudování významů jednotlivých symbolů budete mít při pohledu na herní desku okamžitě přehled o situaci. Stejně podařeně funguje i karta hráče.

Milovníky osvobozování dílků z kartonů určitě potěší velký počet komponentů, které najdete během partie na hracím plánu i kolem něj. S tím souvisí delší příprava partie, jež může zabrat i přes deset minut. Hráči totiž musí mimo rozložení plánu ještě určit jednu stranu žetonu staveb (což zároveň podporuje variabilitu a znovuhratelnost titulu). Pochválit musíme zvolené materiály zajišťující slušnou životnost všech dílků a figurek. Zamrzí jen zpracování desky hráče z poměrně měkkého papíru. Kdyby se ji povedlo udělat podobně jako třeba ve Scythe nebo Dice Forge, hraničila by výbava krabice s dokonalostí.

Díky intuitivní symbolice nenajdete v titulu moc textů, přesto je vhodné pochválit společnost MINDOK za lokalizaci do češtiny, protože bez podařeně přeložených pravidel bychom byli asi v koncích. Komu tedy recenzovaný titul doporučit? Jestliže milujete strategie a vyhledáváte hry s minimem náhody a worker placementem obohacené o netradiční prvek budování balíčku, je Great Western Trail deskovkou pro vás jako stvořenou. Bohatá výbava krabice a velký počet možností pro vás činí koupi za cenu okolo osmi stovek téměř povinností.

Líbí se nám:

  • obrovské množství možností
  • více cest k výhře
  • kvalitně zpracovaný worker placement
  • obohacení o budování balíčku krav
  • jednotlivé symboly přejdou snadno do krve
  • bohatá výbava papírových a dřevěných komponentů

Vadí nám:

  • složité vysvětlování pravidel nováčkům
  • partie se může opravdu protáhnout
  • nic pro nerozhodné a zbrklé hráče

Zde může být Vaše reklama ANARCHISTA.XYZ. Číst celý herní článek můžete kliknutím zde :Pokračujte ve čtení zde

Deskovka: Medvěd Wrr

Původních českých stolních her se objevuje na našem trhu čím dál více. Málokterá z nich má ovšem knižní předlohu, což je případ karetky Medvěd Wrr. Roztomilá knížka pro děti inspirovala Michala Ekrta k vytvoření svižné deskovky, kterou snadno zvládnou i školáci z prvního stupně základní školy. Ponoříte se s námi do nerovného souboje o knižní svět ohrožený piráty?

S knihou v ruce

Pohádkový příběh medvěda Wrr, který se vrhne proti kapitánu Crabsonovi a jeho nohsledům, můžete znát již rok díky knize Jaromíra Štejnara a Michala Širokého s podtitulem Po přečtení zavřít! Tvůrce této hříčky, Michal Ekrt, se nadchl myšlenkou boje za záchranu literatury a ve spolupráci s autory přepracoval základní premisu do karetní hry. Pánové, na základě jejichž představivosti vznikl knižní svět, se postarali rovněž o grafickou stránku deskovky.

Díky jejich píli se dva až čtyři hráči mohou vžít do kůže sympatického chlupáče, prozkoumávat knižní světy a hledat kousky knihtisku. První složený stroj znamená pro jeho majitele výhru. Mimo medvěda Wrr se ovšem setkáte se všemi známými postavami – kapitánem Crabsonem, želvím učencem Edwardem, poštovním holubem Pippem, karbaníkem Suppinem či netopýrem Warrenem. Každý má svou nezaměnitelnou roli, která podstatně mění průběh jedné, přibližně dvacetiminutové, partie.

Dynamický průběh

Hlavním kladem dnes recenzované deskovky je její svižnost. Nachystat partii je otázkou několika málo minut a můžete se směle pustit do karbaničení. Když se dostanete na řadu, tak si přiberete jednu kartu a popřemýšlíte, co bude vaší hlavní akcí. Buď využijete vlastnosti postavy, nebo se vypravíte do příslušného knižního světa výměnou za tři stejné medvědy, popř. nemusíte dělat nic. Pak si kolečko počkáte na svůj další tah, což je otázkou minuty. Mezi tahy soupeřů totiž nejsou žádné velké prostoje, takže se nikdo u stolu nezačne nudit.

Abyste si nemysleli, že Medvěd Wrr je obyčejná přebíjená, vymyslel autor každé postavě jeho unikátní vlastnost. Některé postavy umí krást karty, jiné prozkoumávat knižní světy, a například rytířský medvěd vás ubrání proti pirátům. Hodně specifické jsou „nemedvědí“ postavy, které lze využít pouze pro jejich silnou dovednost. Vmíchání pirátů do balíčku na povel Crabsona může dost zkomplikovat situaci soupeřům (někdy i vám samotným), zatímco schopnost netopýra Warrena přidat do ruky dvě karty může pomoci v dalším plánování.

Jistě sami uznáte, že se v 66 kartách skrývá docela zajímavý princip, přičemž sestavení knihtisku znamenající vítězství, neprokouknete během několika partií. Taktika znamenající vavříny slávy se totiž odvíjí od štěstí v přibírání karet a reakce na akce soupeřů. Celou dobu tedy musíte přemýšlet nad možnostmi ostatních a ani se třemi kousky knihtisku nemáte vyhráno. Hra je napínavá do poslední chvíle, čímž bezesporu zaujme i dospěláky. Časová nenáročnost zároveň umožní vyzvat protivníky okamžité k odvetě.

Roztomilost na prvním místě

Hlavní deviza Medvěda Wrr tkví v jeho vizuálním sepětí s knihou. Graficky přívětivá stránka titulu zaujme jak děti, tak jejich rodiče a dají vzpomenout na dobrodružství ze stránek pohádkového příběhu. Rozhodně musíme pochválit autory za snahu rozlišit všechny čtyři světy – vesmír, western, středověk a mořeplavbu. Především různorodé dvojice karet pirátů, jež na vás čekají v každém balíčku, dokazují hravost designérů. Jediná výtka směřuje k docela složitým symbolům vysvětlujícím akce karet. Vlastní zkušenost nás naučila, že je snazší zapamatovat si jednotlivé postavičky než se orientovat podle piktogramů v dolní části karty.

Výše uvedená výtka je však jedinou vadou na kráse velmi povedeného titulu. Krabička by klidně mohla být menší, ale i tak se vydavatelství GameRock povedlo dostat na český trh svěží titul, který potěší jak fanoušky knihy Medvěd Wrr, tak hráče do světa udatného chlupáče teprve vstupující. Děti se pravděpodobně zabaví během hraní více, ale pokud se do partie zapojí i rodiče, nebudou se nudit. Za cenu okolo 250 korun lze Medvěda Wrr: Karetní hru jen doporučit.

Líbí se nám:

  • pevné sepětí s knižní předlohou
  • délka partie
  • svižná hratelnost a jednoduchá pravidla
  • různorodost díky speciálním vlastnostem karet
  • grafická lehkost

Vadí nám:

  • z počátku mírný chaos v symbolice speciálních vlastností

Zde může být Vaše reklama ANARCHISTA.XYZ. Číst celý herní článek můžete kliknutím zde :Pokračujte ve čtení zde

Deskovka: Master of Orion

Stolních her podle počítačových skvostů se už na Zingu objevila pěkná řádka, můžeme mezi ně počítat Zaklínače, Doom nebo X-COM. A dnes se podíváme na další dílo inspirované videohrami. Ruští autoři Jekatěrina Gorn a Igor Skljujev sáhli hlouběji do historie a pokusili se přetvořit klasickou sérii strategií Master of Orion, která má stále své věrné fanoušky. S jakým úspěchem se poprali s předlohou, se dozvíte v našem dnešním speciálu.

Bez dalekosáhlých konfliktů

Pokud jste pamětníci původních dvou dílů z devadesátých let, určitě si s pojmem Master of Orion spojíte rozsáhlé plánování bojů proti rasám celé galaxie, v nichž jste utopili desítky hodin. Potom možná budete mít nostalgické choutky bez rozmyslu hmátnout po krabici s vesmírným korábem na obalu slibující další zápolení v temných koutech kosmu na vašich stolech. A byli byste asi dost zklamaní, protože karetní podoba Master of Orion si půjčuje z původní předlohy pouze nejslavnější národy, s nimiž budete budovat svou (možná) mocnou říši.

Těšit se tak mimo lidskou Republiku, doporučenou pro začátečníky, můžete na řadu roztodivných tvorů s různou mezinárodní politikou. Bojovněji smýšlející hráče potěší přítomnost kočičího národa rebelských Mrrshanů, kteří se bitvami baví, ušlechtilých medvědoidů Bulrathů využívajících boj k nastolení rovnováhy nebo náboženských fanatiků Alkaranů, jimž jejich víra v ptačí božstvo Skree-Aka jim dává sílu do dalších konfliktů.

Na druhé straně spektra se národy zaměřují spíše na diplomacii, vědu či prohnanost. Psiloni se všem bojům vyhýbají a raději prosedí dny v laboratořích, kde pozorují své roboty realizující jejich myšlenky. Emoce jsou jim cizí, v čemž se shodnou s Meklary, živými bytostmi z kovu, jež se vzbouřily svým pánům. Nyní tyto stroje bojují za své zachování tím, že hledají nevyčerpatelný zdroj energie v dálných koutech galaxie. Šestici vesmírných tvorů, s nimiž se lidstvo dostane do křížku, doplňují Darlokové, úlisné a prohnané bytosti se schopností měnit svou podobu. Infiltrují se tak mezi ostatní národy a provádějí spíše špinavou špionskou práci, aby dosáhli svých zájmů.

Učte se vést svůj národ

Jakmile si vyberete svůj oblíbený národ, jehož barvy chcete hájit, může započít hra. Své bytosti budou někteří volit podle sympatií s jejich politikou a náturou, jiní půjdou pragmaticky po výjimečných vlastnostech, které budou sedět jejich herními stylu. Mimo lidí má totiž každý národ svá specifika upravující hratelnost, stejně jako mírně odlišné rozpoložení startovních surovin, což činí průběh partie velmi zajímavou. Musíte pamatovat na to, že soupeř má v záloze různé kličky, díky kterým se může dostat ze svízelných situací. Podle nás svého favorita objevíte až po několika partiích, v nichž pořádně proniknete do základů pravidel této deskovky.

Průběh jedné herní seance je docela svižný, do hodiny byste měli mít splněno i v plném počtu čtyř hráčů. Na začátku si každý hráč přichystá tabulku národa, barevné kostičky, doprostřed umístí dobírací balíček a připraví pětici rádců, z nichž může během partie vybírat. Pomocí kostiček označí na tabulce loajalitu svých lidí a počáteční suroviny (potrava, kosmické lodě, nástroje) a vezme si svou startovací pětici karet na ruce. Na začátku hry se ještě dají karty směnit pokerovým principem, později už budete využívat tahy v rámci kola.

Poté před vámi leží osmička kol, během nichž se snažíte přechytračit své soupeře. Na počátku každého kola přičtete získané suroviny ze svých staveb a poté určíte na základě jejich zisku počet akcí v aktuálním kole. Zpravidla nižší počet akcí znamená spokojenější obyvatele za cenu menšího rozvoje říše, zatímco pětice akcí dře vaše ovečky z kůže, což se projeví na snížené loajalitě, která je důležitá pro budování některých náročnějších staveb.

Už tady se možná divíte, kolik možností se v této karetce skrývá. A to jsme se ještě nedostali k jádru Master of Orion. Po určení počtu akcí je začnou hráči po jedné střídavě provádět. Slabší povahy se v této chvíli začnou hroutit, protože vybrat správnou aktivitu není zase tak jednoduché, jelikož záleží i na pořadí jejich realizace v závislosti na krocích soupeřů. Budete raději stavět další struktury a vyčerpáte tak zdroje. Sami musíte určit, zda je výhodnější odhazovat karty, abyste získali zdroje pomocí transformace, přibrat další karty v rámci výzkumu nebo raději obchodovat. V případě nouze můžete také obětovat jednu akci v rámci propagandy, čímž zvýšíte důvěru národa ve vaše kroky. Když nevíte kudy kam, existuje možnost najmout rádce a ti vás svými vlastnostmi mohou vytáhnout z největších problémů.

Flotila válečných lodí na obzoru

Určitě se ptáte, kde je boj, který definoval počítačovou sérii Master of Orion. Je zastoupen pouze jednou akcí a nemůžete jej provádět, jak se vám zamane. K úspěšnému útoku musíte disponovat větším počtem vesmírných plavidel než váš soupeř. Poté si musíte dvě lodě odebrat jako válečné ztráty, což vám přinese dva vítězné body a soupeři sníží morálku. Jestli vám takový útok připadá slabý, tak si vytvořte vojenskou infrastrukturu, kde jednotlivé karty v synergiích svých vlastností několikanásobně navýší ztráty vašich soupeřů.

Právě v provazování jednotlivých staveb totiž vězí kouzlo této deskovky. Můžete stavět ve čtyřech soustavách, v nichž se jednotlivé karty překrývají. To znamená, že speciální vlastnosti budov lze využít jen u těch naposledy postavení. V každé soustavě můžete mít jen pětici domů, takže vybírejte s rozvahou. Chytré kombení karet mezi sebou je podle všech našich pokusů nejsnadnější cestou ke sběru vítězných bodů. Samozřejmě se mezi vámi najdou hráči kladoucí důraz na vítězné body plynoucí ze samotných budov, popř. agresivní jedince neustále vyvolávající konflikt a jejich šance na vavříny slávy nebudou nulové. Záleží na zvolené strategii a jejím úspěšném provedení.

Tradičně bude partie končit po osmi kolech, během nichž se snažíte nasbírat co nejvíce vítězných bodů, popř. stavět struktury, jež vám na konci hry vynesou další bodíky do tabulky. Existují však další možnosti, jak urychlit konec – buď loajalita jednoho z hráčů klesne pod nulu, nebo některý z hráčů postaví maximální počet dvaceti budov. Závěrečné vyhodnocení je otázkou několika minut a několikrát se během něj změní vedoucí vládce galaxie. Nakonec bude záležet na každé maličkosti provedené v průběhu partie.

Skvělý rozlet pro každého

Z výše uvedeného popisu může vypadat titul ze stáje tuzemského distributora MINDOK, který se postaral také o českou lokalizaci, docela složitě, ale opak je pravdou. Z našeho pohledu je totiž Master of Orion skvělou vstupní hrou do světa deskovek. Pravidla velmi rychle přejdou do krve, načež se všichni u stolu pokouší vytvořit co nejfunkčnější říši. V případě, že se vám v jedné partii zrovna nedaří (i když se s tím dá bojovat mnoha způsoby), nejedná se o žádnou tragédii, protože do hodinky je konec a vy se můžete pokusit soupeře porazit znovu. Doporučený věk od dvanácti let plně vyjadřuje přístupnost titulu pro celou rodinu (pokud se nebojíte sci-fi tématiky).

Pohodovou atmosféru titulu podporuje také grafická stránka Master of Orion. Nikde neuvidíte násilné scény, umělecké ztvárnění se spíše přibližuje eleganci Star Treku. Jednotlivé motivy se snaží pracovat s pixelovými předlohami prvních dvou dílů počítačové série a přináší jejich uhlazenější podobu. Jako plus vnímáme také povedenou symboliku, která napomůže rychlé orientaci na stole během partie. Podobně můžeme chválit rozvržení hráčské desky, která se snaží odkazovat na motivy původní klasiky.

Sepjetí s počítačovou hrou je sice docela slabé, ale určitě kvůli tomu Master of Orion nezatracujte. Přišli byste totiž o docela pohodový deskovkový zážitek. Karetka ruské provenience disponuje zajímavými mechanismy, v nichž se pojí worker placement s propojováním vlastností jednotlivých karet. Do rukou se vám tak dostane snadno naučitelný titul s jednoduchými pravidly, za nimiž ovšem stojí obrovský počet možností, jak docílit vítězství, popř. potrápit své soupeře. Za cenu něco málo přes 600 Kč se zcela jistě jedná o zajímavou volbu, především pro začínající deskovkáře. Zběhlí hráči se zřejmě podívají po komplexnějších titulech, ale ani Master of Orion by je nemusel zklamat jako večerní oddechovka.

Líbí se nám:

  • přístupnost pravidel (vhodné pro začínající hráče)
  • funkční a snadno pochopitelné mechanismy
  • propojování jednotlivých staveb do komb
  • malé prostoje mezi tahy
  • symbolika usnadňující orientaci ve hře (i barvoslepým)

Vadí nám:

  • menší sepjetí s příběhem, resp. s původní počítačovou sérií
  • omezení válečných operací (i když škodit se dá i jinak)

Deskovku koupíte na Xzone.cz.

Zde může být Vaše reklama ANARCHISTA.XYZ. Číst celý herní článek můžete kliknutím zde :Pokračujte ve čtení zde

Deskovky: Únikovky

V našich deskových speciálech už jsme o několika hádankových deskovkách, v nichž na vás tlačí časový limit, psali. Připomeňme si Escape Room nebo Unlock!. Nyní se nám do ruky dostala trojice balíčků od vydavatele Albi, u nichž nás zaujala jednoduchá premisa lehce přenosné únikovky, kterou si můžeme vzít s sebou na dovolenou nebo s kamarády na vandr. Mimo karty v krabičce totiž potřebujete pouze papír, tužku a hodinky (resp. mobil). Potrénujete mozek s námi?

Hádanky do kapsy

Některým z vás se možná bude na naše standardy tento speciál zdát krátký, ale o čem máme psát v příběhových únikových hrách založených na originalitě hádanek? Každý náznak o jejich principech z naší strany by vám mohl pomoci rozklíčovat rébusy a ochudit vás tak o blažený pocit z jejich vyřešení. Proto se dnes zaměříme pouze na základní mechaniky a několik málo doporučení, jež by mohly váš prožitek z Únikovek zkvalitnit.

Určitě si na každý z příběhů Závod s časem, Loupež v Benátkách a Zkáza Londýna vyhraďte minimálně hodinu času. Taky se hodí mít okolo sebe klid, takže hospoda, párty či stůl uprostřed dětského pokoje během polštářové bitvy není vhodným prostorem. Poté si pořiďte tužku a papír, i když my jsme se bez nich pohodlně obešli, a taky hodinky, abyste byli schopni určit dobu řešení hádanek.

S časovým limitem si ale nemusíte moc lámat hlavu. Únikovky od Albi jej až na výjimky využívají jako směrodatný prvek k určení vaší úspěšnosti během hraní příběhu. Konec nepředstavují ani nevyřešené či špatně rozklíčované rébusy. Všechna vaše pochybení, o nichž se dozvíte na druhé straně příslušné karty, jsou totiž trestnými minutami do závěrečného zúčtování. Takže bude záležet pouze na vaší povaze a svědomí, jak poctivě přistoupíte k plnění jednotlivých úkolů.

Možná se předčasně pouštím do hodnocení titulů, ale podle mě je na místě říci, že Únikovky spadají spíše do skupiny jednodušších logických titulů. Možná je to dáno našimi předchozími zkušenostmi s podobným typem deskovek a s reálnými únikovými místnostmi, ale doopravdy jsme se zasekli během řešení rébusů snad jen jednou. Na druhou stranu jsou jednotlivé hádanky docela pestré a kombinování předmětů s úkoly funguje skvěle. Navíc díky chytře vymyšlenému systému nápověd nikdy nebude úplně v úzkých.

Z Londýna do Benátek

Koncept jednotlivých krabiček je docela chytlavý. V každé najdete 60 kartiček, na nichž jsou zprvu vysvětleny základní mechanismy, načež vás uvedou do příběhu. Pokud se stane, že se vám karty smíchají, můžete poprosit nezainteresovanou osobu, aby vám je seřadila podle číslování v levém horním rohu. Poté už se naplno pustíte do řešení spletitých záhad, které se mnohdy větví do několika směrů, aby se následně opět spojily.

Podle mého se nejzábavnější příběh skrývá v krabičce s názvem Zkáza Londýna (ale každý z mých přátel si našel svého favorita, na nejlepší hře jsme se ani náhodou neshodli). U jeho odkrývání jsem byl napnutý až do samotného konce. Své kouzlo měla i návštěva laboratoře šíleného vědce v Závodu s časem. Loupež v Benátkách rozhodně nezůstává pozadu, ale dovolíme si doporučit hraní v plném počtu šestí lidí, protože v této Únikovce skrývá zajímavý způsob kooperace mezi zloději. Více vám prozrazovat nebudeme, ať vás neochudíme.

Z našeho pohledu se jedná o velmi povedené zkrácení letních odpolední a večerů. Skvělý je poměr cena/výkon, protože za jednu Únikovku dáte přibližně 250 Kč. Jasnou nevýhodou je nulová znovuhratelnost, která je s tímto typem deskovek úzce spojen. Nám se nejvíce osvědčilo hrát ve více skupinách a porovnávat mezi sebou časy splnění úkolu. Prožitek tak dostane sympatický kompetitivní nádech.

Jak jsme naznačili, úroveň hádanek není nijak vysoká, klidně můžete přizvat ke stolu i děti od dvanácti let. Porozumění pomáhá také česká lokalizace od českého distributora Albi. Únikovky můžete klidně řešit sami, ale doporučujeme alespoň tři lidi, protože víc pohledů na věc je často ku prospěchu. Na druhou stranu vám při solitérním hraní nebere nikdo kartičku z ruky, resp. si ji neotáčí k sobě. Ať už budete sami nebo ve společnosti přátel, určitě si Únikovky užijete.

Líbí se nám:

  • rychlé pochopení principů únikovek
  • nápaditost hádanek
  • systém nápověd
  • lákavě podaný příběh
  • přenosnost
  • vhodné pro hraní s dětmi
  • poměr cena/výkon

Nelíbí se nám:

  • pro matadory únikovek relativně snadné
  • někdy může nastat nepochopení rébusu (u nás pouze jednou)
  • nulová znovuhratelnost

Zde může být Vaše reklama ANARCHISTA.XYZ. Číst celý herní článek můžete kliknutím zde :Pokračujte ve čtení zde

Deskovka: Dice Forge – tvořte v božské výhni své vítězné kostky

Deskovky se pomalu, ale jistě stávají celospolečenským fenoménem, kterému propadá stále více lidí. Aby se všichni v širokém spektru větších či menších děl orientovali, tak je začali škatulkovat. Občas se však objeví hra druhově obtížně zařaditelná, a právě na jednu takovou se dnes podíváme. Pokud jste slyšeli o diceforgingu, nebude pro vás titul Dice Forge žádným překvapením. Ostatní se mohou těšit na házení kostkami, které je možné v průběhu partie různě přetvářet. Můžete nám věřit, bude vás to bavit, a to dost.

Polobozi, nastoupit!

Příběhové pozadí Dice Forge bude lákat široké zástupy fantasy nadšenců. Rozmarní bohové totiž nabídli pozemským hrdinům možnost vystoupat do jejich společnosti, pokud uspějí v turnaji uspořádaného pro svou zábavu. Božské společností se ovšem může dočkat pouze jeden z nich, a proto musí nadpřirozené bytosti přesvědčit, že právě oni jsou hodni takového privilegia. K obrovskému mundialu se může dostavit čtveřice soupeřů, kteří budou házet svými kostkami.

Ač by zasazení do antického prostředí říznutého velkou dávkou fantastiky vybízelo k dějovým zvratům a většího propojení se samotnou hratelností (vzpomeňte na Lords of Hellas), u Dice Forge se toho bohužel nedočkáte. Během několika minut zapomenete na božský turnaj a soustředíte se na sbírání surovin, přetváření své kostky a sledování postupu protivníků. Je to škoda, protože grafická stránka přímo vybízí k větším příběhovým eskapádám. Absence hlubšího příběhu ovšem nesnižuje kvality samotné deskovky patřící alespoň pro mě k největším překvapením prvního pololetí roku 2018.

Malé prostoje mezi tahy = absence nudy

Principiálně je Dice Forge relativně snadná deskovka, do níž se mohou zapojit i méně zkušení hráči, protože pravidla (mají čtyři strany) pochopí během několika minut a okamžitě mohou hrát. Francouzskému tvůrci Régisi Bonnesséemu (Seasons, Fabula) se povedlo skloubit pohodovou hratelnost s návykovým házením kostek. Méně zběhlým deskovkářům budou ku prospěchu i vstřícně navržené tabulky hráče se zabudovanými počítadly. Manipulace s malými počítacími kostičkami sice vyžaduje trošku trpělivosti, především pro jedince s většími prsty, ale jinak je vše domyšleno do posledního puntíku.

Největším kladem dnes recenzované deskovky je totální vymazání nudy mimo váš tah. Jedná se totiž o velmi svižný titul, v němž během herní doby okolo 45 minut budete mít pořád co dělat. Házení kostkami a sběr surovin totiž neprovádí pouze aktivní hráč, ale všichni přítomní u stolu. To znamená, že než si soupeř na tahu rozmyslí, jaké činnosti provede, jeho protivníci se budou věnovat svému počítadlu, přemýšlet nad svými akcemi a kontrolovat hrací plán. A to se opakuje neustále dokola, dokud se každý nedostane na řadu, aby provedl své vysněné akce.

Obrovský počet možností

Jak již bylo naznačeno, tahy se cyklicky opakují, dokud nenastane konec celé partie, v níž se určí vítěz na základě získaných bodů slávy. V aktivním tahu si hráč stejně jako všichni ostatní hodí svou dvojící kostek (světlá a tmavá, podle božstev, které partii sledují) a připočte nasbírané suroviny – zlato, body slávy, popř. sluneční a měsíční střepy. Poté může aktivovat své karty pasivních vlastností, jež v průběhu partie již stihl nasbírat. Na závěr svého tahu se rozhodne, jestli bude vylepšovat svou kostku za nasbírané hroudy zlata, nebo se raději vydá plnit jeden z božských úkolů v některém z nabízených božských světů. Pokud nechce investovat své sluneční střepy do prodloužení tahu, aktivita hráče končí a posouvá se k jeho sousedovi.

Pravděpodobně nejvděčnější částí je tvorba kostek v božské kovárně. Z počátku jsou totiž vaše krychličky neuvěřitelně slabé. V podstatě tam máte jen devět možností získat jedno zlato a jedenkrát dva body slávy, či po jednom temném či světlém střepu. Za shromážděné zlato můžete v chrámu, který důmyslně vytvoříte z krabice hry, nakoupit různá vylepšení k vytunění svých hlavních hracích předmětů Nabízí se větší hodnoty zlata, větší pravděpodobnost k zisku slunečních a měsíčních střepů, obdržení větších bodů slávy či možnosti výběru z aktuálně potřebných surovin. Tvorba kostek v Kostkovárně, jak zní český překlad podle Blackfiru, vypadá prostě skvěle a bude vás bavit. Jednoduše odstraníte jednu stěnu a nahradíte ji jinou. Jednoduché, ale návykové.

V případě, že nashromáždíte dost úlomků Měsíce či Slunce, můžete se vydat plnit hrdinské úkoly na druhé části plánu. Graficky velmi povedený koncept jasně dává najevo, kde se platí temnou a kde světlou měnou. Projdete portálem a vyberete úkol na jedné z mnoha karet, jehož nástrahám se chcete postavit. Zaplatíte příslušný obnos a odměna za jeho překonání je vaše. Můžete obdržet okamžitou výhodu odměňující vás příjemným bonusem (např. mocnými stranami kostky) či škodící soupeřům, pasivní dlouhodobý efekt provázející vás do konce partie nebo velkou hromadou bodů slávy do závěrečného vyhodnocování. Pokud se vám bude nějaká karta líbit, musíte docela spěchat, protože od každého typu úkoly jsou na stole přítomny pouze čtyři karty, které se vám budou snažit vyfouknout vaši soupeři.

Když vývojář přemýšlí

Sami můžete posoudit, že principiálně není Dice Forge nijak náročnou hrou. Ale množstvím možností, které se vám v průběhu partie nabízí, se jen tak neohraje. Po několika desítkách partií se nám zkrátka nepovedlo určit jasně vítěznou taktiku, protože je vše odvozeno od štěstí při hodu kostkou, tahů vašich soupeřů a zvolené skladbě karet hrdinských úkolů. Proměnných je zkrátka takové množství, že žádná hra není stejná. Je proto velká škoda, že v krabici nenajdete širokou paletu karet questů (snad bude nějaké rozšíření), které se časem začnou opakovat.

Z našeho pohledu je největším designerským majstrštykem zapojení samotné krabice přímo do hry. Velmi chytře vymyšlený princip nákupu stěn kostek umístěný v „chrámu“ využívá schránku deskovky do posledního místečka. Ještě více oceníte práci tvůrců při sklízení všech komponentů titulu. Je mu dokonce věnován dost velký prostor v manuálu. Vše zapadá na své místo a po několika trénincích budete mít Dice Forge sklizený po pár minutách takovým způsobem, že chystání další partie bude otázkou okamžiku. Tohle se prostě firmě Libellud hodně povedlo.

Stejnou pochvalu si zaslouží také grafické zpracování v podání umělce Bibouna (Hledá se hrdina, Nyet!), který svým charakteristickým způsobem dekoroval celou deskovku. Pohádkově laděné postavy se budou zamlouvat dětem i dospělým a skvěle doplňuje fantasy náplň titulu. Opět si musíme postesknout nad malým využitím příběhového a grafického potenciálu v propojení s hratelností. Ale i bez něj se na Dice Forge nádherně kouká a po několik prvních partií budete zkoumat jednotlivé detaily. Za nás je nejpovedenější propojení karet s herním plánem, kam zapadnou jako ulité a navazují na ně také obrázky z pevné desky.

Jsme velmi rádi, že český distributor Blackfire přinesl Dice Forge na tuzemský trh i přes komplikace, které se s ním pojily. Pro nás se jedná o svěží vítr na poli deskových her, protože vlastní tvorba kostek se neobjevuje tak často. Velké množství komponent, především vyměnitelných dílků kostek, obhajuje cenovku okolo tisícovky, která je podle nás adekvátní. Pokud vám nevadí absence příběhu, velká míra náhody v rámci hodu kostek, kterou můžete ovlivnit jejich tuněním, nebojíte se vyměňování dílků a nevadí vám větší hlučnost (masivními kostkami se hází v jednom kuse), tak nám nezbývá nic jiného než titul bez pochyb doporučit.

Líbí se nám

  • tvorba kostek
  • snadná pravidla
  • vhodné pro celou rodinu
  • svižná hratelnost
  • malé prostoje mezi tahy, pořád se něco děje
  • návykovost
  • kouzelné grafické ztvárnění
  • zapojení krabice do průběhu hry
  • důmyslně vymyšlené uložení komponent

Vadí nám

  • slabší propojení tématu s hratelností
  • menší počet karet hrdinských úkolů
  • štěstí v kostkách nemusí sedět každému (hlavně když se nedaří, že…)

Deskovku koupíte v obchodě Xzone.cz.

Zde může být Vaše reklama ANARCHISTA.XYZ. Číst celý herní článek můžete kliknutím zde :Pokračujte ve čtení zde

Deskovka: Mascarade

Málokdy se objeví deskovka s větším hráčským rozpětím. Obvykle se jedná buď o komorní záležitosti pro několik hráčů, nebo párty hry při nichž záleží na větším počtu. Blufovací stolní hra Mascarade od francouzského autora Bruna Faiduttiho (Diamant, Raptor, Citadela) se v tomto směru zcela vymyká. U stolu totiž může sedět osamělá dvojice nebo až 13 hráčů. A to nemluvíme o možnosti balíček charakterů rozšířit pomocí přídavků, které ještě více přidají na záhadné atmosféře titulu. Necháte se zlákat mezi maskované postavy, jež tajemně střeží svou identitu?

Před budovou soudu

Jestli rádi odhalujete detektivní zápletky nebo si libujete v rozplétání nevyzpytatelného politického pletichaření, může být Mascarade hrou právě pro vás. Nejistota je totiž hlavním jmenovatelem celé hratelnosti tohoto titulu. Od začátku spíše tušíte, kde se jednotlivé postavy pohybují, ale stejné pochybnosti budou mít i vaši soupeři. Bude opravdu záležet pouze na vaší obratnosti, postřehu a v podstatě také drzosti, než se dopídíte k vítězství. Protože pouze ten nejobratnější manipulátor může získat vavřínovou korunu šampiona.

Mimo upravených pravidel pro dva a tři hráče (tyto varianty už chtějí mít opravdu nahráno, protože jednotlivé machinace jsou sto zavařit vám mozek) se Mascarade připravuje na základě jednoduchého principu. Po určení počtu lidí u stolu se podíváte do přiložených pravidel, které charaktery se zapojí do hry, a vyberete příslušné žetony, aby měli všichni neustále přehled, kým se mohou stát. Každý hráč dostane do vínku šest zlaťáků a jednu kartu lícem nahoru (v pěti a šesti hráčích se umístí ještě dvě další karty před soud jako další alternativa).

Po startu hry se otočí všechny karty postav rubem nahoru a zůstanou tak, dokud není hráč vyzván odhalit svou totožnost. Během prvních čtyř tahů mohou hráči pouze prohazovat své identity s ostatními, což provádějí tajně pod deskou stolu (doufejme, že nebudete hrát na skleněném). Na každém aktivním hráči závisí, zda identity prohodí, nebo nechá sobě i protivníkovi původní. Po několika takovýchto prohozeních opravdu nemáte ponětí, kdo jste (leda byste prokoukli úmysly ostatních). Po prvních prostřídáních začne ta pravá přetvářka.

Jsem král!

Cílem Mascarade je získat jako první 13 zlatých a jakým způsobem toho docílíte je pouze na vás. V rámci svého tahu můžete provést jednu ze tří akcí – dále prohazovat karty s některým ze soupeřů, tajně se podívat na svou postavu (záludní soupeři vám s ní okamžitě zamíchají, ať máte radost) nebo prohlásit, že jste některá z postav, jež se ve hře pohybují. Odhalení identity je nejdynamičtější fází titulu a je třeba ji ovládnout velmi dobře, abyste mohli pomýšlet na vítězství.

Můžete totiž blufovat. Vůbec nemusíte mít tušení, který z charakterů před vámi leží, nebo dokonce vědět, že jde o jiný, než vyřknete, a prohlásit se postavou, jejíž vlastnost potřebujete. Pokud se totiž nikdo z dalších hráčů neprohlásí vámi proklamovaným povoláním, shrábnete odměnu. Problém může nastat, když proti vám někdo vystoupí. V daném případě musí hráči účastnící se sporu odhalit svou pravou tvář a všichni, kteří lhali pak zaplatí zlaťák jako pokutu soudu, zatímco správně odhalený charakter shrábne odměnu. Mnohdy budete rozporovat něčí výrok i přes pokutu, protože tím zabráníte jeho vítězství, čehož se lstí docílí mnohem snadněji než poctivým přístupem.

Proto se podvody budou zkoušet velmi často, protože takový soudce bere všechny pokuty ve hře, král tři zlaťáky a ježibaba si dokonce může s kýmkoliv prohodit jmění. S větším počtem hráčů roste chaos i zábavnost, zatímco v komorní atmosféře se více taktizuje a pozorují ostatní. Mascarade dokáže být velmi příjemnou výplní rozjetého večera s větším počtem přátel, než zvládne obyčejná deskovka. Přece jen možnost zaměstnat třináct hráčů je úctyhodný počin.

S počtem hráčů u stolu nijak neklesá ani dynamika, protože musíte mít oči neustále na šťopkách a promýšlet každý soupeřův tah. Ani herní doba není nijak krvavá, pokud nijak zvlášť nezabřednete, tak partii dokončíte do půl hodiny. Troufnu si i tvrdit, že tato blufovací takticko-konverzační hra zaujme téměř každého. Buď svou hratelností, nebo velmi povedenými ilustracemi zpod pera Jérémyho Massona. Úhlednou krabičku koupíte již za cenu přes tři stovky s kompletními českými pravidly v režii místního distributora ADC Blackfire.

Líbí se nám

  • nekonečné blufování
  • krátké prostoje, během kterých stejně sledujete partii
  • velký počet hráčů, ale obstojně funguje i pro menší kolektiv
  • široká škála postav
  • grafické pojetí

Vadí nám

  • nelze vyvrátit něčí výrok, aniž by vás to většinou stálo pokutu
  • málo takticky vyvinutí jedinci mohou být snadnou potravou, která o dost zkrátí partii

Mascarade koupíte v obchodě Xzone.cz.

Zde může být Vaše reklama ANARCHISTA.XYZ. Číst celý herní článek můžete kliknutím zde :Pokračujte ve čtení zde

Deskovka: Lords of Hellas

Využití mytologických a pohádkových představ se tvůrcům stolních her nikdy neomrzí. Tahle studnice zajímavých podnětů totiž nikdy nevyschne, a navíc si myšlenky pradávných kultur můžete ohýbat podle svých potřeb. Podobně jako Adam Kwapiński a Marcin Świerkot z Awaken Realms, kteří se nechali inspirovat řeckými bájemi a dali vzniknout Lords of Hellas. Využili mezery v řeckých dějinách, známé pod názvem temné (popř. homérské) období, v němž povstala většina hrdinských eposů, které smíchali s mimozemskou tématikou. Že to nemůže fungovat? Omyl. Jak se dočtete na následujících řádcích, jedná se o velmi osvěžující počin, který prošel ohněm kickstarterové kampaně.

Poklekněte před novými bohy

Po pádu mykénské a minojské civilizace bylo lidstvo v krizi. Národy mezi sebou válčily a zalévaly pole achájskou krví. Šarvátky nebraly konce, dokud z nebe nesestoupily mocné bytosti vládnoucí vyspělou technologií. Řekové se je rozhodli uctívat jako bohy a oni věnovali svou přízeň některým z nich, a ty pozdější generace znala jako nebojácné hrdiny bojující za práva svého národa. S mimozemskými entitami ovšem zaplavily Helladu stvůry sužující místní obyvatelstvo. Bájní reci tak neměli klid, protože mimo půtky smrtelníků se museli popasovat s krvelačnými příšerami a dalšími úkoly, jež si nabrali na svá bedra.

Vy se jako hráči postavíte do čela jednoho ze čtveřice národů, který bude bojovat o čest a slávu proti svým soupeřům. V čele vašich lidí bude stát jeden z hrdinů vybavený božskými technologiemi a bude pouze na vás, jak povedete svou skvadru k vítězství. Tvůrci vám totiž nabízí hned čtyři možnosti zakončení této epické pouti. Můžete jít cestou dobyvatele a zabrat dvě kompletní oblasti Hellady, stát se miláčkem bohů a ovládat pět jim zasvěcených chrámů, skolit tři nestvůry a ulevit místnímu obyvatelstvu nebo potěšit jednoho z bohů a ovládat území s jeho dokončeným monumentem.

Každá ze zvolených taktik má svá úskalí, s nimiž se musíte popasovat. Své záměry je záhodno nejen správně naplánovat, ale také dobře skrývat před soupeři, aby vám vaše úmysly záměrně nehatili. Samozřejmě záleží, v kolika lidech se u stolu sejdete. Ve dvou hráčích není na mapě tak těsno (a proto jsou mírně upravená pravidla), zatímco kvarteto protivníků se bude bít o každý kousek místa na slunci. Titul Lords of Hellas se povedlo dobře odladit pro jakýkoliv počet hráčů, my jsme si jej ovšem nejvíce užívali ve třech – míra akce byla optimální a prostoje mezi tahy nebyly tak dlouhé. Už dost o obecných informacích, pojďme se podívat, jak se titul hraje.

V čele armády

Lords of Hellas jsou založeny na principu area control her. To v překladu znamená, že se se svými soupeři budete přetahovat o jednotlivá území a využívat všech vlastností i výhod, abyste jej udrželi. Proti vám bude mimo oponentů stát celá řádka mechanik házejících klacky pod nohy. Asi největší problém představují monstra, která v rámci dodržování pravidelného příjmu potravy budou likvidovat vaše hoplíty jedna radost. V rámci vašeho tahu tedy budete muset učinit řadu rozhodnutí, jak minimalizovat vlastní ztráty a co nejvíce zavařit soupeřům. Plánování budoucích kroků a improvizace proti tahům protihráčů je jasným receptem k vítězství.

Na začátku hry si přichystáte svého hrdinu s unikátními vlastnostmi (Achilles je skvělý vůdce, Héraklés touží po artefaktech, Helena se zaměřuje na obranu území, Perseus využívá k rychlému pohybu Pegase a Odysseus je skvělý dobyvatel), umístíte je dle své volby na mapu a aplikujete jeho počáteční výhodu. Následně přichystáte ostatní komponenty (desku hráče, figurky a příslušné žetony), namícháte balíčky karet, určíte počáteční události jako například hrdinské skutky a nestvůry (pokud vlastníte Terrain Expansion, jež nám byl poskytnut společností Albi, rozprostřete města). Setup téhle deskovky zabere asi čtvrt hodiny, ale poté si už můžete bez prodlev užívat slušně odsýpající taktické klání.

Každý hráč může během svého tahu zahrát libovolný počet svých základních akcí, a navíc v libovolném pořadí. Můžete se tak rozhodnout aktivovat vlastněné artefakty, přesunout jednoho ze svých kněží k nohám obrovských soch, aby získali výhodu podle úrovně stavěného monumentu, pohnout s hrdinou do jiného regionu na základě jeho rychlosti (plnit zde hrdinský úkol) a přestěhovat hoplíty podle úrovně vůdcovství. Z počátku se v jednotlivých akcích můžete trochu ztrácet, ale s odehranými minutami budete automatizovat své úvahy a tím se o dost zkrátí prodlevy mezi tahy.

Své působení v aktuálním kole můžete uzavřít jednou ze zvláštních akcí. V každém ovládaném regionu s městem můžete verbovat hoplíty, v rámci pochodu můžete přesunout celé vojsko z jedné oblasti do sousední bez ohledu na počet vojáků, stavba chrámu vám přinese nového kněze (možná i požehnání bohů) a v případě, že vlastníte žeton regionu, můžete uzurpovat vybranou oblast.

Válečná stezka

V rámci agresivněji pojatých akcí se můžete připravit na nadcházející události (doplnit zdraví, verbovat bonusového hoplíta či přibrat bojovou kartu) nebo vyrazit na lov monstra. Konfrontace s příšerami, mezi nimiž najdete Minotaura, Kerbera, Hydru a další řecké trýznitele, má relativně jednoduchý průběh. Během svého útoku se snažíte na základě symbolů z bojových karet co nejvíce poranit mýtickou stvůru, načež ona reaguje svým protiútokem. Boj trvá do zabití příšery, při absenci vhodných útoků nebo do čtyřnásobného poranění hrdiny. Zranění nestvůře zůstává, takže další střet je o něco lehčí (pozor, ať vám někdo vaši trofej nevyfoukne před nosem).

Poslední možností ze skupiny zvláštních akcí je budování monumentu. Ve své podstatě se jedná o menší reset herního rozestavení. Hráči odeberou své kněží od monumentů, aktivní hráč přijme do svých služeb nové náboženské pracanty, všichni odstraní žetony ze zvláštních akcí a nabijí své vyčerpané artefakty. Poté přijde na řadu fáze nestvůr, během níž se budou pohybovat a plenit na základě svých vlastností, a fáze událostí, ve které se objevují nové hrdinské úkoly (což je fajn) nebo posilují příšery (což je nemilé). Takto se opakují jednotlivé tahy hráčů, dokud nevzejde vítěz.

Se svými soupeři se vlastně střetnete pouze v rámci bojů armád, které si popíšeme níže. Jinak si v podstatě škodíte tím, že si přebíráte území, plníte úkoly a rubete monstra. Nebojte se však, že interakce bude málo. Ve chvíli, kdy se na plánu těsní čtyři hráči se válkám o území v podstatě nevyhnete, zatímco u trojice a dvojice soupeřů si můžete spokojeně hrabat na svém písečku. Prostě záleží na zvolené strategii vedoucí k vítězství.

Ve chvíli, kdy se po dokončení přesunu hoplítů ocitnou v jedné oblasti dvě armády, započne bitevní klání. V jeho rámci proti sobě stojí různě silné armády, k jejichž bojové síle se připočítávají speciální vlastnosti hrdiny, božská požehnání a číselné hodnoty bojových karet, které mohou oba hráči zahrát. Jejich silné vlastnosti jsou ovšem vykoupeny krutou daní, kdy budete muset obětovat některé své věrné hoplíty. Dokonce může krvavý střet zajít až tak daleko, že umřou všichni, což v myslích dějepisců vyvolá vzpomínky na proslulého vojevůdce Pyrrha. Po ukončení bitvy buď prchají obránci a přenechají své pozice útočníkům, nebo se stáhnou agresoři do regionu, z něhož vyrazili. Bitvy jsou dynamické, plné záludných zvratů, a i přes chvíle vzteku jsme si je velmi užívali.

Zábava na dlouhá letní odpoledne

Tvůrci si dali obrovskou práci, aby vytvořili zábavnou a svižnou deskovku, což se jim podle nás povedlo. Aby svůj koncept dotáhli k dokonalosti, nezapomněli ani na hráče, kteří nesehnali žádného protivníka mezi svými přáteli. V Lords of Hellas se totiž sami můžete postavit proti invazi mocné perské armády. Kampaň pro jednoho hráče je rozdělena na dvě dějství a má samozřejmě dost podstatně upravená pravidla i vlastní hrací plán na druhé straně desky.

Pohroužení do obrany řeckých držav proti agresi maloasijské říše bychom však doporučili spíše zkušenějším hráčům, kteří už za sebou mají několik partií proti živým spoluhráčům. Příběhové peripetie odhalovat nebudeme, abyste měli alespoň nějaké překvapení. Můžeme však prozradit, že díky algoritmu losování událostí je kampaň velmi dobře znovuhratelná, protože se vždy budete muset vypořádat s novými a jinak poskládanými problémy spočívající v postupu Xerxovy armády.

Jak tedy shrnout dnešní recenzi? My jsme z Lords of Hellas nadšení. Přes relativně delší učení všech principů jsme se propracovali k jádru deskovky, jež relativně slušně odsýpá, má zdravou míru interakce a zároveň nemusíte dlouho čekat na svůj tah. Takticky naladění jedinci se budou vyžívat v širokých možnostech proveditelných akcí, které vedou k jednomu ze čtyř vítězných konců. Velmi kladně hodnotíme také souboje s monstry i armádami protihráčů, v nichž hraje svou roli strategie, odhad a také troška potřebného štěstí při tahání karet.

Svou zvláštní kapitolu si zaslouží řemeslné zpracování obsahu krabice. Plán je i přes velké množství grafiky přehledný (i v případě, že nezakoupíte Terrain Expansion), okamžitě víte, kde se dají stavět chrámy a kde stojí města. Stejně designérsky povedené jsou tabulky monster a hráčů, na nichž okamžitě vidíte vývoj své postavy v rámci jednoduchého RPG systému. Z počátku může velké množství komponent působit zmatečně, ale to je jen prvotní dojem. Absolutorium zaslouží provedení figurek. Hoplíté a kněží jsou pro každý národ jinak zpracovaní, monstra jsou náležitě děsivá a monumenty na plánu působí majestátním dojmem.

Díky figurkové a žetonové výbavě titulu se cena Lords of Hellas pohybuje okolo dvou tisíc (za pětistovku navíc seženete modely měst a chrámů), ale díky kvalitnímu zpracování a velké znovuhratelnosti se nám nezdá, že by šlo o přemrštěnou cenu. Samozřejmě po ní pravděpodobně sáhnou nadšenci do stolních her a deskové kluby, kde bude zrovna tato hra vysoko na žebříčku popularity. Svou přízeň si dílo zaslouží svým skvělým propojením tématu technologií s řeckými bájemi, které našinci ještě více přiblíží povedená česká lokalizace od místního distributora Albi.

Líbí se nám

  • propojení zajímavého tématu se hrou
  • svižná hratelnost
  • čtyři cesty k vítězství
  • široká škála možností
  • snadná pravidla, která se však trochu déle učí
  • soubojové principy (ať už mezi hráč nebo s monstry)
  • v žánru hry relativně krátké prodlevy (u zkušenějších hráčů)
  • přehledná grafika
  • zpracování figurek
  • možnost dokoupit figurky měst a chrámů zvlášť (nepromítne se do ceny základní krabice)
  • možnost rozšíření pro více hráčů a noví bozi (zatím pouze anglicky)

Vadí nám

  • z počátku složitější setup
  • poklízení figurek (z počátku je to docela hádanka, jak to všecko nacpat dovnitř, i když má vše svůj „chlíveček“)

Deskovou hru Lords of Hellas v češtině, včetně rozšíření, koupíte v obchodě Xzone.cz.

Zde může být Vaše reklama ANARCHISTA.XYZ. Číst celý herní článek můžete kliknutím zde :Pokračujte ve čtení zde

error: Sorry obsah je chráněn.