Kniha: Dishonored: Daudův návrat

Svět Dishonored stvořený ve studiu Arkane už dávno není jen věcí her. V zahraničí lze pořídit dvojici vcelku solidních komiksů a jednoho dne si někdo z Bethesdy řekl, že by nebylo od věci připravit trojici knih. Minulý rok se na našem trhu objevila první z nich pod názvem Zkorodaný muž a já nemůžu říct, že bych z ní byl vysloveně nadšený. Sice nabídla svérázného záporáka, bližší pohled na Tyvii a přiblížení civilního života Corva Attana a Emily Caldwinové, zároveň ale byla plná krkolomně popsaných akčních scén, které se autor Adam Christopher marně snažil zpracovat tak, že působily jako přesný popis akce v herní předloze. A i český překlad měl své nezanedbatelné mouchy. K druhé knize, která u nás vyšla minulý týden, jsem proto přistupoval s určitou opatrností, ale i tak jsem se na ní dost těšil, protože se zaměřuje na jednu z mých oblíbených postav. A název Daudův návrat nepochybně jasně říká, o jakou postavu se jedná.

Dunwallský nůž s chraplavým hlasem

Fanouškům Dishonored myslím není třeba zabijáka Dauda představovat. V původním Dishonored šlo o poměrně rozporuplně vnímaný charakter, který vynikal zejména chraplavým hlasem herce Michaela Madsena. V DLC už se z něj ale stal hlavní protagonista a jeden z oblíbenců mnoha příznivců série. Navzdory tomu v Dishonored 2 přímo nefiguroval, vše ale napravilo samostatně hratelné rozšíření Death of the Outsider, které nabídlo důstojné rozloučení s tímto ne úplně typickým antihrdinou. Pokud vám však jeho dosavadní dobrodružství nestačila, nová kniha je právě pro vás. Dějově je zasazená do období Dishonored 2, tedy před Death of the Outsider, a zaměřuje se na Daudovu snahu získat meč, který dokáže zabít Cizince. Tato jednoduchá premisa stačí k rozpoutání svižného, pestrého a nezřídka strhujícího příběhu, který působí tak trochu jako mix detektivky, dobrodružství Indiany Jonese a hororu.

Daud tentokrát za všech okolností hraje hlavní housle a děj se přesouvá k jiným postavám jen v bodech, kdy je to nezbytně nutné. Možná i proto se mi Daudův návrat četl mnohem lépe než Zkorodovaný muž. Vyprávění je koncentrovanější a kromě prosté, ale funkční dějové kostry nabízí i detailní pohled do nitra Daudovy osobnosti. Vše ale není jen o charmismatickém zabijákovi, a tak se kniha, která se rozprostírá přes naprosto ideálních 294 stran v parádní pevné vazbě, věnuje i dalším postavám. Některé jsou zcela nové, do příběhu se však přímo či nepřímo zaplete i Anton Sokolov nebo Aramis Stilton, takže Daud není ani zdaleka jedinou postavou známou z her. Fanoušky světa Dishonored by pak mohlo potěšit přiblížení dění v Dunwallu těsně po převratu a možnost poznat alespoň na papíře řadu venkovských míst nedaleko hlavního města impéria.

Ve srovnání se Zkorodovaným mužem pak došlo ke zlepšení v případě akčních pasáží. Využívání speciálních schopností po vzoru předlohy je stále přítomné, tentokrát je ale většina potyček a soubojů surovější a osobitější, což znamená, že většina akcí by byla ve hře neproveditelná. Adam Christopher si zjevně uvědomil, že románové pojetí má jiná pravidla než videohra, a tak tentokrát mnohem víc spoléhá na vlastní přístup a herní prvky využívá jen v opodstatněných případech. Už tak nemusíte stále dokola číst, jak se někdo přeblikne na tu a tu střechu, a připadat si, že se vám někdo snaží slovo od slova popsat průběh některé z herních misí. Nutno však podotknout, že se autor ani tentokrát neobtěžuje cokoliv přibližovat neznalým čtenářům. Abyste se při čtení ve všem dobře orientovali a dokázali si přesně představit, co je v knize popisováno, musíte znát alespoň základy světa Dishonored.

Jestli ale patříte mezi fanoušky, budete se při čtení nepochybně cítit jako doma. Osobně mám za sebou všechny hry i komiksy a Daudův návrat jsem s chutí přelouskal během pouhých několika dnů. V průběhu této doby jsem se bavil jak samotným čtením, tak odhalováním mnoha spojitostí s hrami i s dalšími médii. Můžete znovu poznat například Wyrmwoodskou cestu, která hraje jistou úlohu v komiksu The Wyrmwood Deceit, Daudův návrat dokonce funguje i jako volné pokračování Zkorodovaného muže. Do určité míry by se tak dalo říct, že je kniha jako sám Daud, a tak má vazby na celou řadu událostí. A to i těch dosud nepopsaných. Je však třeba mít na paměti, že jde v první řadě o prequel k Death of the Outsider, což znamená, že některé důležité záležitosti jsou dořešeny až ve hře. Víc než co jiného se vám tak dostane do rukou obraz nešťastného muže s temnou minulostí a pocta Daudově efektivitě a cílevědomosti, mnohokrát zdůrazňované vyprávěním o tom, jak ho to a to nezajímá a že ta a ta záležitost není jeho věc. Někdy je to zdůrazňováno až moc.

Předehra pro Cizince

Výrazné stížnosti nemám ani na adresu překladu. Zkorodovaný muž nabídnul takové perly, jako byla změna pohlaví jedné vedlejší postavy Dishonored 2, byť zmíněné jen jednou a nepřímo. Tentokrát jsem se s tak výraznými přešlapy, které by mě pálily víc než Znamení Cizince, nesetkal, a tak mi překlad povětšinou připadal solidní a čtení mi rozhodně nijak nekomplikoval. Byť není zcela bez chyb, takže si občas můžete všimnout třeba chybějících písmen nebo několika krkolomných vět. Je ale třeba poukázat na jednu podstatnou skutečnost. Stejně jako Zkorodovaný muž, i Daudův návrat ignoruje oficiální lokalizaci prvního Dishonored (zbylé hry se dočkaly jen čistě fanouškovské češtiny pro PC). To má za následek, že leckteré zažité pojmy jsou přeloženy po svém. Místo Nicoty se v knize hovoří o Prázdnotě, Pandýsie je zde prostě Pandyssia, z Gangu z Bottle Street se stal Gang z Lahvové ulice a z Nejvyššího vševidoucího je Nejvyšší dohlížitel.

Nutno podotknout, že jinak přeložené pojmy nejsou vždy nutně na škodu. V některých ohledech jsou změny dokonce ku prospěchu, protože Opatství každého mi zní asi milionkrát lépe než Opatství kdežkoho a chválím třeba pojetí textu ikonické písně Drunken Whaler. To je sice mnohem volnější než překlad nalezený ve hře, ale je zábavnější a lépe se strefuje do nezaměnitelné melodie. Překlad hry a knih tedy je nekonzistentní, ale čtení mi v žádném případě nekomplikoval. Zprvu jsem byl trochu zklamán, že si někdo nedal tu práci řádně navázat na oficiální lokalizaci, ale upřímně řečeno, kdybych se během čtení nerozhodl znova si první Dishonored zahrát, všechny ty odlišnosti by mě nejspíš vůbec netrkly. Obvykle nebijí do očí, všechny termíny stále působí přirozeně a zpravidla nedochází ani ke změnám významu. Jestli tedy nad pořízením Daudova návratu uvažujete, musíte si sami říct, jak velký problém podle vás představuje odlišný překlad řady pojmů a názvů, na něž můžete být zvyklí.

Další dávka whisky a cigár

Z Daudova návratu se vyklubal ideální titul pro kohokoliv, komu není Dishonored úplně cizí a kdo chce mít v jeho rámci k dispozici co nejúplnější obraz všech událostí. Adam Christopher napravuje řadu věcí, které mi vadily při čtení Zkorodovaného muže, a nabízí chytlavý příběh s pořádnou dávkou dobrodružství, akce, konspirací a záhad. Navíc v něm není nouze o dobře zpracované spojitosti s ostatními projekty světa Dishonored a tentokrát si nemohu pořádně stěžovat ani na úroveň českého překladu, byť je třeba počítat s tím, že prakticky nebere v potaz lokalizaci herní předlohy. Určitě nejde o perfektní počin, uvítal bych třeba propracovanější vyobrazení někerých z mnoha padouchů, kteří jdou Daudovi neustále po krku. Přesto tenhle prequel k Death of the Outsider po dějové stránce hravě strčí do pochvy skládacího meče Zkorodovaného muže i oba komiksy. Jestli v tuhle chvíli existuje doprovodný materiál, který by si měli fanoušci Dishonored ve velkém přečíst, je to právě Daudův návrat.

Nyní nezbývá než čekat na to, jak dopadne The Veiled Terror, třetí a poslední kniha, která v zahraničí vychází v září. Na poměry herních románů a knižních prequelů je laťka nastavena poměrně vysoko, takže myslím, že bude mít Adam Christopher co dělat, jestli se chce překonat. Pro tuto chvíli je ale hlavní, že dokázal nabídnout zábavnou knihu, která těží maximum z dostupné látky, a tak je prakticky vším, v co mohli příznivci zabijáka Dauda doufat. V kombinaci s Death of the Outsider jde o to nejlepší možné rozloučení s jednou z nejzajímavějších a nejunikátnějších postav světa Dishonored.

Za poskytnutí knihy pro potřeby článku děkuji nakladatelství Baronet.

Jako ilustrační obrázky v textu byly použity screenshoty z Dishonored, Dishonored: The Brigmore Witches, Dishonored 2 a Dishonored: Death of the Outsider. Obrázky byly převzaty přímo od Bethesdy, případně z Dishonored Wiki.

Zde může být Vaše reklama ANARCHISTA.XYZ. Číst celý herní článek můžete kliknutím zde :Pokračujte ve čtení zde

error: Sorry obsah je chráněn.