Dojmy: Someday You’ll Return – Moravský Silent Hill

Na povedené brněnské akci Game Access 2018 jsem si zahrál hned několik her a pokud bych měl vypíchnout jen jednu, bylo by to ambiciózní Someday You’ll Return. V rámci pokusu o zachování objektivity musím zmínit, že jak jsem byl sám potěšen z toho, že kvalitní herní akce se pro jednou nekoná v Praze, jako rodilý Moravan jsem pak přímo plesal nadšením, protože i kdyby Someday You’ll Return bylo jinak titulem nízkých kvalit, rozhodně umí zahrát přinejmenším na vlasteneckou notu dosti nevídaným způsobem. Pokud je vám blízké prostředí Moravských Chřibů či Českého Švýcarska, budete se rozplývat blahem. Jenže Someday You’ll Return je, alespoň jak si z krátké ukázky soudím tvrdit, hrou velmi povedenou a zajímavou v mnoha směrech, které bych tímto článkem rád nejenom přiblížil, ale také i drobně vyzdvihnul, protože hra jako taková rozhodně na první pohled nevypadá, že za ní stojí pouze dvoučlenný tým.

Nechci úplně tvrdit, že české hry jsou na vzestupu, nicméně po dobře přijatém Kingdom Come: Deliverance, ocenění pro Chuchel za výtvarné zpracování a posledně třeba právě titul nejlepší hry z Reboot konference v Chorvatsku pro Someday You’ll Return nasvědčuje určitou stoupající tendenci jak v rámci množství, tak i zejména kvality českých gamesek. A jak už jsem zmínil, za celou, poměrně velkou hrou, stojí pouze dvoučlenný tým studia CBE Software, skládající se z dua Jan Kavan a Lukáš Medek.

Moravské Silent Hill

Charakterizovat Someday You’ll Return není vůbec jednoduché, protože to je hra, která svou náruč otevírá dosti pomalu a rozvážně, takže zatímco z počátku na vás působí jako klasický walking simulator z reálného prostředí, brzy vám začne docházet, že se ve hře dějí podivné nadpřirozené věci. A až v momentě, kdy už vás autoři drží pěkně v hrsti, zjistíte, že Someday You’ll Return je více než adventura spíše lidový thriller. Sami tvůrci velmi trefně označují hru za moravský Silent Hill, což je spojení na první pohled podivné, ale jakmile hru vyzkoušíte, chtě nechtě jim dáte za pravdu. Svou hratelností připomíná titul kromě již zmíněného Silent Hillu také průzkumný Firewatch a zejména What Remains of Edith Finch.

Samotný příběh je na první pohled přízemní až téměř běžný, ale právě jeho lidskost a všednodennost dodává spolu s reálnými kulisami zajímavý nádech, který se postará o vtažení do hry. Vžijete se do role Daniela, jehož dcera Stela utekla z domu a vy se ji vydáváte najít. Sám Daniel na tom nevidí nic nenormálního a do telefonu říká manželce, že Stelu brzy najde a vrátí se, na podobné „výlety“ je totiž zvyklý. Stela utíká z domu velmi často a Daniel počítá s tím, že jí pomocí GPS v jejím telefonu brzy vystopuje a na večeři už budou hezky doma. Shodou okolností však Stela utekla na místo, kde Daniel jako vedoucí dětského tábora prožil notnou část dětství a postupně vychází najevo, že známá místa mu nepřinášejí příjemně nostalgické vzpomínky jako spíše návrat strašlivých událostí, o nichž vlastně ani nevíme, jestli jsou reálné.

Všude dobře, doma nejlépe

Srdcovou záležitost však ze Someday You’ll Return dělá zejména zasazení celého příběhu. Ten se odehrává na poměrně širokém lesnatém území, které jako by z oka vypadlo lesíku, který máte doma za humny. Ostatně, pokud bydlíte někde v Českém Švýcarsku, tak to dost možná bude i pravda. Autoři sice přímo nekopírují reálná místa, ale pracují s celkovou tváří krajiny, do které pak citlivě zasazují už opravdu reálné přírodní objekty, jako jsou kupříkladu proslulé skalní sochy Matiáše Brauna, nebo již zmíněné skalní útvary Českého Švýcarska, které musí poznat téměř každý. To vše vývojáři kombinují i s dalšími reáliemi, třeba i z geograficky vzdálenějších míst jako jsou právě Moravské Chřiby. Výsledek však není nějaká přeplácá směsice české přírody ale velmi citlivý mix krajiny, ve které se budete cítit jako domu třeba i díky pobíhajícím divokým prasatům nebo světově proslulému českému turistickému značení.

Plně hratelná ukázka, která byla k dispozici na Game Access pro všechny návštěvníky, startovala na samotném začátku hry. Vše započalo Danielovým příjezdem do lesa, kde více než po okolní krajině pokukoval po obrazovce svého mobilního telefonu, který využijete jako mapu a zároveň i komunikační prostředek. Kromě uklidňujících telefonátů s manželkou dostanete také šanci zareagovat na pár SMS zpráv, což je činnost čistě volitelná, ale styl vaší reakce má ovlivnit budoucí události. Autoři tato rozhodnutí popisují jako karmická, takže se postupem v příběhu možná budete klonit k hodnější a ošklivější verzi Daniela, to už však pouze hádám.

Co se smartphonu týče, z počátku vám pomůže v orientaci díky mapě, avšak jak mi autoři prozradili, mobilní telefon se samozřejmě po čase vybije a tato featura s vámi nebude po celou dobu hry, což je poměrně zajímavý a inovativní přístup, který se mi líbí. Na samotném začátku hry pak můžete také projít kolem Braunových soch, až se dostanete na skalní útvar zvaný Kazatelna, jež sloužil v 9. století Metodějovi právě jako kazatelna. Takových vyvýšených bodů je ve hře několik a kromě toho, že se právě snaží velmi dobře napodobit svou reálnou předlohu, slouží i jako orientační body. Když totiž vystoupíte na nějakou vyvýšeninu či rozhlednu, ostatní pahorky i nížiny, které budete vidět, mají být v rámci hry plně přístupné.

Zlaté české ručičky

Dalším velmi významným elementem je crafting, jenž vychází ze zajetých kolejí klikacích adventur, založených na sbírání předmětů a jejich kombinování. Someday You’ll Return však tyto principy značně ohýbá a přidává vlastní nápady. Těžko říct, jestli to byl přímo záměr, ale právě ze systému craftingu cítím klasické české kutilství. Když však dostanete za úkol opravit žebřík, nestačí vzít myší ikonu kladiva a přesunout ji na nalezený rozbitý žebřík. Víte, že se potřebujete dostat na nějaké vyvýšené místo, avšak kolem jste našli jen starý žebřík s vypadanými příčkami. A zde právě přichází na řadu lidová tvořivost, kdy po krátkém průzkumu okolí objevíte v zemi tajemné dřevěné kříže. Pár jich posbíráte a poté musíte vzít do rukou kleště, každý kříž po jednom rozebrat, oddělit dřevo od hřebíků a posléze vzít do rukou rozbitý žebřík, nastavit správně příčky vytvořené z rozebraných křížů a ty jednotlivě připevnit s pomocí nově získaných hřebíků.

„Stejně jako většina z nás, i Daniel je uprostřed hrozivého lesa většinou vystrašený k smrti a před jakýmkoli nebezpečím hodlá co nejdříve utéct.“

Na craftingu se mi rozhodně líbí, jakým způsobem pracuje s vizuálními prvky. Musíte detailně prozkoumat jak okolí, tak i nalezené předměty, protože to, že je máte v inventáři, pro vás vlastně ještě není žádná výhra, pokud nevíte, co s nimi. V rámci ukázky jsem si také vyzkoušel průzkum starého vojenského bunkru, kde jsem naopak musel šikovně umístit baterku, abych viděl na dveře před sebou, které se chystám otevřít. Více jsem si ze hry bohužel nevyzkoušel, ale rozhodně se těším na veškeré vizuální puzzly a hádanky, protože mi v rámci žánru, alespoň z té trošky, co jsem měl možnost hrát, dávají něco odlišného, než na co jsem z jiných titulů zvyklý.

S tím, jak končila hratelná ukázka a já byl v betonovém opuštěném bunkru přepaden, se hra zvolna přesouvala do své hlavní fáze, kdy začíná právě onen zmiňovaný thriller. Daniel se bude muset dostat do skautského tábora ale někdo mu neustále bude házet klacky pod nohy. Je to jen souhra náhod? Oživlý les se Danielovi mstí za jeho dřívější skutky? Nebo v lese není sám? Líbí se mi, že hlavní hrdina Someday You’ll Return v případě nutnosti nevezme železnou tyč ležící na zemi a v určitý moment se ze hry nestane klasická akce. Stejně jako většina z nás, i Daniel je uprostřed hrozivého lesa většinou vystrašený k smrti a před jakýmkoli nebezpečím hodlá co nejdříve utéct.

České hra s českou hudbou

Celou atmosféru hry podporuje skvělý hudební doprovod, který cizinec ocení čistě za svou kvalitu, nicméně právě obyvatelé naší republiky budou doslova slintat blahem. O hru se stará přímo Honza Kavan, jenž je zároveň hudebním skladatelem, takže Someday You’ll Return pokračuje v silné autorské tvorbě i po stránce hudby. Ta zcela odpovídá snaze předat hráči co nejvíce z českého prostředí, Kavan tak sáhnul při výběru nástrojů třeba po cimbálu a do výpravné hudby vměstnal mnoho moravských reálií a autentických skladeb. Hudba navíc reaguje přímo na aktuální dění a vaše počínání, v tomto ohledu se tak přibližuje těm nejkvalitnějším titulům nejen svého žánru. Přímo hudba jako taková však přichází v Someday You’ll Return jen v případě více vypjatých situací, v ostatních momentech se starají o dokreslení atmosféry parádní zvukové kulisy.

Přestože adventury nepatří mezi můj nejoblíbenější žánr, Someday You’ll Return mě zaujalo hned v mnoha směrech a pln očekávání vyhlížím vydání. K tomu by mohlo dojít někdy v průběhu příštího roku na PC, PlayStation 4 a Xbox One, přesné datum autoři zatím nezveřejnili, ale rozhodně tu máme v přípravě další velmi zajímavou českou hru, která má šanci na úspěch. Je zřejmé, že vzhledem k mnoha českým prvkům na nás působí hra jinak, než bude vypadat před zbytkem světa, na který tvůrci určité také cílí, ale co je důležité, Someday You’ll Return působí jistě i ve svých herních mechanismech a dalších aspektech, jako je příběh či adventurní prvky. Co si o Someday You’ll Return myslíte vy? Zaujala vás hra?

Souhrn: Someday You’ll Return v prvé řadě zaujme každého obyvatele české republiky a je jedno, jestli je hráč, či nikoliv. Způsob, jakým autoři pracují s českými reáliemi je obdivuhodný, avšak nezapomínáme ani na to, že hra zatím vypadá funkční i po všech ostatních stránkách, což je ještě důležitější. Zcela určitě se nám tu rýsuje další povedená česká hra a za to jsme rozhodně moc rádi.

Těšíme se:

  • na českou přírodu
  • na autentickou českou hudbu
  • na zajímavý příběh
  • na netradiční prostorový crafting

Bojíme se:

  • přílišného mixu nadpřirozena a reality
  • jestli dvoučlenný tým zvládne vytvořit tak velkou hru

Zde může být Vaše reklama ANARCHISTA.XYZ. Číst celý herní článek můžete kliknutím zde :Pokračujte ve čtení zde

sex cams
error: Sorry obsah je chráněn.