Recenze: Gray Dawn

Rumunské studio Interactive Stone nám přináší walking simulátor o poznání, víře a jednom obvinění. Vžijte se do role otce Abrahama, kněze, který se vydává po stopách zmizelého hocha, aby očistil své jméno, a hlavně svou duši. Venku právě sněží a vrány už netrpělivě svými zobáky klovou do zamrzlých oken.

  • Vychází na: PC (testovaná verze)
  • Datum vydání: 7. června 2018
  • Žánr: Hororová adventura z pohledu první osoby
  • Česká lokalizace: Ne

Nevědomost hříchu nečiní

Probouzíte se v křesle své pracovny. V rádiu právě dohrává další z vánočních skladeb a následně se moderátor vlezlým hlasem vrací k nedávné události o ztraceném chlapci. K velkému údivu zazní dokonce i vaše jméno. Jedna část společnosti je na vaší straně a ta druhá vás viní a označuje za ďábla, jenž je vlkem v rouše beránčím a má ono zmizení na svědomí. Rozhodnete se tedy vydat vstříc všem pomluvám a zjistit co se doopravdy stalo. Má to jen malý problém, nic si nepamatujete a v hlavě vám začíná polehoučku znít hlásek zmíněného hocha Davida. V tomto okamžiku vaše pouť za poznáním začíná. Jde o příběh plný náboženství, ale i víry v sebe sama, o ideálech či utajené lásce. Všechna tato témata se poodhalí v momentě, kdy poprvé otevřete dveře své pracovny.

„Dostáváte se na pokraj surrealistického snu plného náboženských symbolů, různých tajuplných předmětů a výjevů, které odkazují na biblickou tématiku.“

Celý svět, ve kterém se pokusíte nalézt pravdu, je pokřiven vaší myslí. Dostáváte se na pokraj surrealistického snu plného náboženských symbolů, různých tajuplných předmětů a výjevů, které odkazují na biblickou tématiku. Na těchto cestách ovšem potřebujete svého průvodce a tím se pro vás stává již zmíněný Davidův hlas.

Jdi a dívej se

Gray Dawn není z náročnějších her, co se možností, a hlavně ovládání týče. Všechno sází na jednu kartu – příběh. Tomu je podřízen vesměs celkový koncept. V průběhu na vás čeká pár logických hádanek, malých rébusů, nebo klasické „najdi a přines“. Nic z toho ovšem není na škodu. Titul má neuvěřitelně silnou a tíživou atmosféru navzdory tomu, že se mnohdy odehrává v krajině, před kterou doslova padnete v úžas a nějakou dobu se budete s otevřenou pusou rozhlížet kolem sebe. Čeká vás pouť, na které musíte najít jednotlivé kusy příběhové skládačky, díky kterým se budete postupně posouvat v ději dál. Není to nic těžkého a trochu si myslím, že v tomto ohledu mohli autoři místy přitlačit. Stačí vám totiž opravdu málo, protože vás hra poměrně hodně vodí za ručičku. Například se dostanete k přístroji, který máte pomocí lanek uvést v pohyb. Vše potřebné vidíte před sebou a jde jen o správné pospojování součástek. Na ovládacím pultu leží lidské plíce, mozek a srdce. Na lankách jsou zase nápisy „Vím, Miluji a Dýchám“. Odpověď na to, kam ukotvit ten správný provázek je tedy opravdu triviální. Jak vidíte, hrou projdete snadno jako nůž máslem a vyloženě se na ničem nezaseknete. Stejně tak je to i se sběratelskými předměty, tedy s obrázky svatých, které jsou po celém světě „poschovávány“ dosti ledabyle.

„Gray Dawn můžete dohrát cca za dvě a půl až tři hodiny. Je to poměrně adekvátní doba, protože příběh hezky ke konci houstne a delší čas trávený se hrou by byl jen zbytečné natahování.“

Gray Dawn můžete dohrát cca za dvě a půl až tři hodiny. Je to poměrně adekvátní doba, protože příběh hezky ke konci houstne a delší čas trávený se hrou by byl jen zbytečné natahování. Já si ovšem tuto dobu nechtěně prodloužil díky tomu, že autoři něco nedomysleli. Jde o to, že v pozdější fázi příběhu se vám do rukou dostane hrací skříňka ve tvaru srdce, která vám umožní posouvat se v čase, přesněji řečeno z teplého, zeleného léta skočíte přímo do tuhé zimy a naopak. Pokud si vzpomínáte, tak na stejném principu fungoval jeden z magických předmětů z druhého dílu Dishonored. Bohužel někoho napadlo, že se skříňka bude ovládat tlačítky 1 a 2. Což ovšem ani na numerické nebo na normální klávesnici nefungovalo. V nastavení kláves se bohužel toto ovládání nenachází, a tak není možné si je změnit třeba na písmenka L a K. Po chvilce hledání na internetu jsem zjistil, že i pár dalších hráčů má podobný problém. Naštěstí po čase přišlo řešení. Musel jsem opustit hru, přepnout si CZ klávesnici na AJ, Gray Dawn opět zapnout a hrát. U jiných her (například přepínání zbraní) tato tlačítka fungují, zde se jedná ovšem o nepříjemný zádrhel, a to je škoda, protože jinak se jedná o příjemný zážitek.

Krajinou ráje

Dostáváme se na paškál audiovizuálnímu pojetí Gray Dawn a musím narovinu říct, že se opravdu povedlo. Kdyby nebylo tak dlouhých načítání, jednalo by se o opravdu skvěle odvedenou práci.

Krajinou, kterou putujete se budete opravdu s radostí kochat. Východo-severský folklór, se kterým se setkáte nejčastěji, je krásně barevný a hraje jakousi roli protipólu vůči přezdobeným chrámům, které našly inspiraci zase v pravoslavné církvi. Mohlo by se zdát, že křesťanství je tu zobrazeno jako hlavní zdroj inspirace a bylo by to i logické, neboť přeci jen hrajete za kněze uctívajícího ve svém srdci Krista, ale později se setkáme například i s pohanskými, antickými nebo dokonce egyptskými motivy.

„Krajinou, kterou putujete, se budete opravdu s radostí kochat.“

Tento koncept je výborně vymyšlený, protože cesta, kterou putujete, vychází z mysli Davida a váš domov, kam se budete často vracet, je zase pokřiven vaší fantazií. Davidův svět je plný her, přírodní krásy, kterou může zformulovat jen dětská mysl. Jedná se o takové souznění přírody s nezkaženou dětskou představivostí. Váš dům se pro vás stává naopak jakýmsi temným místem, plný nevyřešených otázek. Depresivním prostředím, ve kterém ďábel pokouší mysl a hraje si s ní. V ideální rovnováze putujete mezi těmito zdánlivě nespojitelnými světy a pomalu odkrýváte jejich tajemství.

Abych jen nevychvaloval, tak problémovou částí jsou paradoxně lidské postavy. Jejich pohyb je strnulý a působí dost roboticky, ale to je něco, co se u nezávislé hry dá odpustit. Škoda jen, že pohyby, a hlavně zpracování tváří či celého těla působí odfláknutě.

Musím ovšem zmínit i zvukovou část Gray Dawn. Herci jsou vybráni citlivě, a tak nemáte pocit, že je vše dohromady narobouváno jen na oko (ucho). Davidův hlas se vám rychle vryje pod kůži a stejně tomu je i u Abrahama. K tomu si přidejte lehkou melodickou hudbu a máte postaráno skoro až o meditativní zážitek.

Amen

Gray Dawn se povedl. Místy by sice mohl být složitější nebo strašidelnější, ale to by zbytečně odpoutávalo pozornost od dějové linky, která dokonale ukazuje boj s vnitřními démony a čistotu dětské duše. Nebýt pár bugů, na které jsem při hraní narazil, mohlo jít hodnocení klidně ještě o stupínek výš.

Nejnovější PC hry testujeme na výkonném počítači LYNX Grunex UltraGamer 2018.

Recenze

Gray Dawn

Líbí se nám

  • Celková atmosféra
  • Námět
  • Audio-vizuál
  • Originalita

Vadí nám

  • Toporné postavy
  • Špatné řešení kláves při ovládání hrací skříňky
  • Dlouhá načítání
  • Pár bugů

Kritéria hodnocení

  • Osmička 0

Zde může být Vaše reklama ANARCHISTA.XYZ. Číst celý herní článek můžete kliknutím zde :Pokračujte ve čtení zde

error: Sorry obsah je chráněn.