Ve víru věků – deskovka

Budujte své impérium a zanechejte odkaz budoucím generacím.

V našich deskovkových speciálech se nevěnujeme jen obrovským příběhovým hrám s velkým plánem a nespočtem komponentů, ale občas se podíváme na zoubek i menším projektům, které jsou schopné zaujmout hráče a zpříjemnit jim den. Právě takovou jednohubku vydává v ČR společnost REXhry. Najdete ji v menší krabičce pod názvem Ve víru věků a jako svou prvotinu ji vymyslel chorvatský designér Kristian Čurla. Dáte ji šanci?

Komplexnost jen v osmnácti kartách

Aktuálně recenzovaný titul si s sebou můžete vzít, kam chcete, protože paklík osmnácti listů přibalíte do sebemenšího zavazadla. Pak už jen stačí sehnat tužku a kousek papíru a můžete se pustit do partie. Neobávejte se banální hratelnosti, protože i přes malý počet karet budete neustále přemýšlet, jak přechytračit protivníka. Dva hráči se zabaví přibližně na patnáct minut, ale určitě nezůstanou u jedné hry. Pojďme si tedy představit jednoduchý, ale velmi funkční princip této karetky.

Primárním cílem hráče je získat co největší počet vítězných bodů. Ty získáte sbíráním vhodných karet a vytvářením co nejsilnějších komb stavbou prastarých monumentů. K jejich budování nepotřebujete žádné suroviny, pouze vyložíte jednu z pětice karet, jež dostanete na začátku kola. Tím ovšem složitější úvaha nekončí, spíše začíná. Po odhalení vaší první stavby totiž předáte čtveřici zbývajících listů protihráči výměnou za jeho karty. A z nabídky postavíte další budovu. Takto střídáte a stavíte do konce kola, kdy jsou vaše ruce prázdné. Nyní sečtete body, které jsou odvozeny ze vzájemného ovlivňování karet a zapíšete skóre (součástí balení jsou přehledné tabulky).

Druhé kolo začíná zvednutím karet ze stolu. Z vaší pětice si vyberete favorita, o něhož nechcete přijít, vyložíte jej před sebe a označíte příslušným žetonem. Ze zbývajících staveb vyřadíte mimo hru takovou, která je pro vás nepoužitelná, resp. by poskytla velkou výhodu soupeři. Poté přiberete dvě karty ze zatím nepoužitých monumentů a pokračujete ve stylu prvního kola. Stejně probíhá třetí kolo, které celou partii uzavírá. Na konci třetího tahu před sebou máte sedmičku budov, které představují vaše konečné impérium. Vítězem se stává hráč s větším počtem bodů sečtených za všechna kola.





Graficky přívětivá jednohubka

Jak jste si sami mohli přečíst, v jádru se zdánlivě nejedná o nijak složitou záležitost. Pouhých osmnáct karet totiž navozuje dojem chabého zážitku. Opak se však blíží pravdě mnohem více. Během partií totiž musíte odhalit soupeřovy plány a spojit je dohromady se svou snahou bodovat. Nejzáludnější je zřejmě princip sdílení karet, protože v podstatě víte, co může vyložit soupeř a co by bylo výhodné pro vás.

Základem Ve víru věků je totiž vytváření co nejúčinnějších kombinací a když vám soupeř vidí do karet, chce to velkou míru štěstí, pevné nervy a schopnost blufovat v každém okamžiku. U karet najdete pětici symbolů, po nichž se budete pídit kvůli vlastnostem vašich staveb. Pak je jen na vás, zda se rozhodnete riskovat a stavět budovy tak, abyste v nich měli zastoupeny obranné systémy, magické prostory, knihovny, zahrady a paláce. Samozřejmě s tím roste riziko, že vám soupeř vaše plány zhatí. Opatrnější jedinci raději budou využívat méně hodnocených kombinací, postupně zvyšovat své skóre a nakonec se třeba chopí vavřínů vítězství svou konzistentní a opatrnou hrou.

I přes krátkou herní dobu vás Ve víru věků zabaví na delší čas. Každá partie bude jiná a zkušenější protihráči budou mnohem ostražitější při kontrole oponentovy strany stolu. Napětí a různorodost zaručuje především sdílení karet, takže si navzájem stále vidíte pod ruce. Díky trojkolovému systému můžete účinně klamat tělem a pokoušet se o různé strategie. Zajímavou zkušeností pro mě byl turnaj, který ve čtyřech lidech trval něco přes hodinku. Jednotliví karbaníci přinesli úplně jiné postupy, které zaskočily soupeře.

Příjemně poklidnou atmosféru během partie dokreslují velmi povedené malby na kartách, které evokují ty nejvymazlenější fantasy či pohádkové příběhy. Přesto je však ve své podstatě jedno, co na kartách najedete, protože obrázky na hru nemají žádný vliv, důležité jsou symboly (podobně jako v námi recenzovaném titulu Hra o trůny: Intriky Západozemí) a popisy karet. Ve víru věků sice obsahuje minimum textu, ale i tak se vydavatel REXhry postaral o českou lokalizaci, což ulehčí orientaci ve vlastnostech karet každému hráči.





Líbí se nám

– jednoduchost v osmnácti kartách
– netradiční princip draftování a sdílení karet
– časová nenáročnost
– skladnost
– grafické pojetí

Vadí nám

– není na celovečerní hraní (po několika partiích mezi stejnými lidmi se může omrzet)
– ani náznak příběhu (dalo by se zaměnit za cokoliv jiného)

Další aktuální články

Assassin’s Creed: Origins - Kletba faraonů

Pátek 16.3.2018 14:14 – Théby a Údolí králů. Přesně tam nás pošle v pořadí druhé DLC pro Assassin’s Creed: Origins. Stojí ale nové dobrodružství za to? Přečíst celý článek »

Wolfenstein 2: The Freedom Chronicles – The Deeds of Captain Wilkins

Středa 14.3.2018 20:00 – Jak se povedl poslední pokus o vytvoření dodatečného obahu pro Wolfenstein 2: The New Colossus? Přečíst celý článek »

Zde může být Vaše reklama ANARCHISTA.XYZ. Číst celý herní článek můžete kliknutím zde :Pokračujte ve čtení zde

sex cams
error: Sorry obsah je chráněn.