Guns, Gore and Cannoli 2

Italská kuchyně s krví místo rajčatového protlaku.

Hráli jsme na: PC

Není tomu tak dávno, co se mi pod ruce dostala skvěle vypadající 2D rubanice Wulverblade z období římské invaze do Británie. Báječně jsem se u ní bavil, ale vzhledem k její krátké herní době jsem se s ní brzy rozloučil. A proto jsem uvítal další podobně laděnou záležitost, tentokráte z období druhé světové války. Belgičtí nezávislí vývojáři z Crazy Monkey Studios oprášili prach z kabátu svého hrdiny Vinnieho Cannoliho, jehož jsme mohli poznat poprvé v roce 2015. V období prohibice se musel prostřílet z městečka Thugtown zamořeného zombiemi. Co očekávat od nových eskapád italského mafiána?

Kvéry a trubičky

Vinnie Cannoli spadá do skupiny hrdinů, kteří si na první pohled oblíbíte, nebo se s nimi rozloučíte už během intra a zapomenete na ně. Ostrostřelec s výrazným přízvukem totiž během svých kouzel se všemi možnými palnými zbraněmi vyhledává všemožné způsoby brutální likvidace nepřátel, přičemž se nebojí vypustit říznou sarkastickou hlášku ve spršce krvavých kapek. Jeho připomínky na účet často již mrtvých protivníků by se daly tesat do kamene jejich náhrobků jako věčný epitaf.

Jízlivost mu však nemůžeme vyčítat, protože tento milovník italských desertů (cannoli je italský výraz pro trubičku) se jako jediný přeživší dostal z Thugtownu, který postihla nákaza přetvářející jeho obyvatele na krvežíznivé bestie. Další životní osudy temperamentního Jihoevropana nám nejsou známy až do roku 1944, kdy jej nacházíme připoutaného k židli v doupěti nepřátelského klanu. Asi vás nepřekvapí, že se svými únosci moc párat nebude (poblíž leží motorová pila) a vydá se vstříc východu. Únik ze spárů soupeřící rodiny mafiánů však bude jen začátek dlouhé cesty, která bude lemována těly gangsterů, zombíků, nacistických vojáků, zmutovaných krys a několika závěrečných bossů mechanického charakteru.

„Asi nepřekvapí, že Vinnie dokáže vládnout širokou škálou střelných zbraní, od tradiční pistole, přes samopaly po Rambův kulomet. Sortiment k provozování výbušných radovánek doplňuje granátomet či bazuka.“

Příběh, jenž se nebojí utahovat si z tradičních klišé tak, že některé z nich zveličuje až na mez únosnosti, absolvujete pouze v rámci několika animovaných sekvencí, které vám v podstatě vysvětlí, proč se vaše postava stěhuje do nové lokace. Rozhodně neočekávejte scénář hodný herních Oscarů, spíše zábavnou oddechovku na přibližně tři až pět hodin (záleží na zvolené obtížnosti), která se vám pokusí vysvětlit, jak to bylo doopravdy s vyloděním v Normandii, v němž hrál muž v pršiplášti zcela jistě nezastupitelnou roli. A také se blíže seznámíte s možnou taktikou Němců na obrat ve válce. A jéje, ta ironie je tak nakažlivá, pojďme se raději mrknout, jak se Guns, Gore and Cannoli 2 hraje.




Motorovka jako z Dooma

Řekněme si narovinu, že slovíčko „gore“ není v názvu titulu jen na ozdobu. Už při letmém zhlédnutí traileru se nešetří fontánami tělních tekutin a plachtícími končetinami. Bestiální řež, jež se spustí v rámci přestřelek, může mít pouze jediného vítěze a ten nezná slitování. Asi nepřekvapí, že Vinnie dokáže vládnout širokou škálou střelných zbraní, od tradiční pistole, přes samopaly po Rambův kulomet. Sortiment k provozování výbušných radovánek doplňuje granátomet či bazuka. Kulky chrlící nástroje smrti si nehrají na žádnou realitu, se všemi se pálí bez zpětného rázu a jediné, co vás zdrží, je nabíjení. Zpomalit vás může také akutní nedostatek nábojů, který se dá řešit palbou jednou pistolí (má nekonečný počet nábojů) či fyzickým kontaktem.

„Fyzická kondice gesty nešetřícího Itala zaslouží uznání a v koutku duše i trochu závisti.“

Mimo klasickou výbavu mafiána či vojáka v plné polní můžete nepřátele poškádlit i méně tradičním arzenálem. Pan Cannoli se neštítí ani plamenometu, kterým bude dezinfikovat zamořené stoky či německé zákopy stylem, z nějž by Tom Hanks hodil šavli (a to zažil v Zachraňte vojína Ryana dobré peklo). Že se jedná o muže, který se neštítí umazat si ruce manuální prací, poznáte díky jeho mistrnému ovládání motorové pily, jejímž zubům neodolá žádná tělesná schránka nepřátel. Málem bych zapomněl na sportovní nadání našeho italského přítele, protože jeho ladný švih basebalovou pálkou či drtivý kop do dolních partií soupeřů by zasloužil zpomalený opakovaný záběr jako v televizních přenosech.

Fyzická kondice gesty nešetřícího Itala zaslouží uznání a v koutku duše i trochu závisti. Vaše postava dvojskokem dokáže překonat bezmezné propasti či vysoké ploty a jiné překážky. Také odolnost jeho pršipláště, potažmo kůže je udivující, protože snese nejeden projektil vypálený soupeřem (což se hodí, protože v klasické bullet hell střílečce to jinak nejde). Není se čemu divit, když správnou životosprávou (neustálé pojídání sicilských zákusků, jež mu doplňují ztracené zdraví) řeší své zdravotní problému na každém záchytném bodě, kterých je naštěstí hojný počet ve všech oblastech.




Komiksové inferno

Zbývá otázka, jak se recenzovaná side scrollová zběsilost hýbe a jestli se na ni dá dívat bez úšklebku z nehezkého provedení. Bouřlivé přestřelky musí splňovat několik základních pravidel, aby se v nich dalo úspěšně a hlavně zábavně řádit. Prvním z nich je beze sporu ovládání. Mou první volbou se stal gamepad, který jsem po několika rychlých skonech odložil. Raději jsem zvolil kombinaci myši a klávesnice, jež mému zběsilému stylu seděla lépe. Pokud se chcete ploužit od jednoho krytu ke druhému, možná si vystačíte i s ovladačem (v rámci přítomného kooperativního módu asi nebude zbytí), ale míření mi přišlo docela složité. Asi je to jen o zvyku a bude záležet na schopnostech každého jedince u obrazovky.

Druhým zádrhelem by mohla být přehlednost v kritických situacích, kdy kulky sviští vzduchem a vy byste se rádi vyhnuli jejich drahám. I přes různorodost a detailnost prostředí, která se povedla vyšperkovat téměř ke komiksové dokonalosti, neustále víte, odkud hrozí největší nebezpečí, kde se můžete schovat a kterým směrem se máte vydat dále. Dokonce i skákačkové či překážkové pasáže jsou doplněny netradičními prvky, které osvěží vyhýbání se strážním světlům či smrt přinášejícím lopatkám obřích větráků.

„Grafici si vyhráli do absolutních maličkostí s pohybem postaviček a několikrát jsem se uchechtl nad jejich poflakováním.“

K báječnému pocitu z řádění hrdiny po úrovních pomáhá docela vysoká zničitelnost objektů, což dost zvýší vaše akcie přežití. Odpalování zápalných sudů je nesmrtelnou klasikou, ale ustřelit demoliční kouli nebo zvon polozříceného kostela se vám jen tak nepoštěstí. Atmosféru americké metropole, nemrtvými zaplaveného města, zákopů ve Francii i zalesněných kopců v Bavorsku vystihli autoři ve svém karikovaném pohledu dokonale a určitě se můžete těšit na nejedno šibalské pomrknutí tvůrců ve zdánlivě nedůležitých zákoutích úrovní.

Poslední prvek, který je nutné zajistit, je spravedlnost. Během hraní zkrátka musíte mít pocit, že smrt Vinnieho jste zavinili sami, musíte si uvědomit, proč nastala a jak se jí v druhém pokusu vyhnout. V tomto ohledu jsem si připadal zkoušen opravdu poctivě a nikdy mě nenapadlo, že by umělá inteligence podváděla. Právě naopak, někteří jedinci lelkují přímo kouzelně tak, aby jim bylo co nejškareději ublíženo. Grafici si vyhráli do absolutních maličkostí s pohybem postaviček a několikrát jsem se uchechtl nad jejich poflakováním (selfíčko na frontě?).

Závěreční bossové projdou několika fázemi, jež se po chvilce naučíte, a tak dostáváte klasické arkádové souboje, s nimiž jste se mohli setkat už na pouťových automatech. Správná volba pohybů a vhodně vybrané zbraně dokáží udělat z každého mechanického zázraku hromadu šrotu.

Z dosavadního textu zřejmě tušíte, že jsem se u hry báječně bavil a asi nechal strhnout její atmosférou. Inu, nebudu zapírat, že jsem se k ní i po dohrání ještě několikrát vrátil, třeba jen na pět minut (třeba vyzkoušet některý z mnoha skinů hrdiny). Guns, Gore and Canonoli 2 se totiž řadí mezi oddechovky, u nichž můžete spolehlivě vynechat jakékoliv mozkové pochody a nechat se strhnout atmosférou. Proč tedy nemá počin s chytlavou hratelností a báječnou audiovizuální podobou (hudba i dabing se opravdu povedly) plné hodnocení? Protože je krátká, a to u takto povedené záležitosti zamrzí. Ale třeba se dočkáme třetího dílu…

Guns, Gore and Cannoli 2 vyšlo na PC za 12,99€. Ve vývoji jsou teď verze pro PlayStation 4, Xbox One a Nintendo Switch.

Nejnovější PC hry testujeme na výkonném počítači LYNX Grunex UltraGamer 2018.

Guns, Gore and Cannoli 2 na PC, PS4, Xbox One, SwitchHodnocení hry

Líbí se nám

  • charakter Vinnieho Cannoliho se vším všudy
  • zběsilost a zároveň přehlednost zábavných přestřelek
  • plynulá oddechová hratelnost
  • specifický humor
  • audiovizuální provedení

Vadí nám

  • žalostně krátká herní doba
  • pro někoho moc gore, i když je v kreslené podobě

Verdikt: Druhý titul Crazy Monkey Studios je ryzím pokračováním úspěšné frenetické side scrollové střílečky Guns, Gore and Cannoli. Pokud holdujete podobným hrám, jako je Shank, zřejmě by vás recenzovaný počin neměl minout. V případě, že se štítíte animovaného násilí (a dočetli jste až sem), obejděte druhý díl osudů italského mafiána obloukem.

Hru ohodnotil také 1 čtenář známkou 7/10.

Plaiman (7) (Pro hodnocení musíte být přihlášen)

Kingdom Come: Deliverance (90 příspěvků), Jaký monitor? (33 příspěvků), Hrozná rychta… Musíš vidět! (4 příspěvky), Náhodné myšlenky a události dne (12151 příspěvků), Gaming Setup + Collectors Edition (4 příspěvky), Vaše YT (357 příspěvků), Co byste na Zingu změnili/vylepšili? (248 příspěvků), Všeobecný pokec o PC HW, novinky atď. (112 příspěvků), RAM rada! (45 příspěvků), STEAM -všechno sem (7092 příspěvků), Killing Floor 2 (44 příspěvků)

Zde může být Vaše reklama ANARCHISTA.XYZ. Číst celý herní článek můžete kliknutím zde :Pokračujte ve čtení zde

sex cams
error: Sorry obsah je chráněn.