Metal Gear Survive

Konami si pro nás připravilo hru, ve které musíte přežít. Nebo lépe řečeno: kterou musíte přežít. Tak snad příště…

Hráli jsme na: standardní PS4

Survival hry mě tak úplně nelákají, ale zároveň miluji stealth a sérii Metal Gear, a tak pro mě byl titul Metal Gear Survive už před vydáním poněkud kontroverzní záležitostí, kterou jsem ovšem docela úzce sledoval. Od začátku jsem k této hře přistupoval velmi obezřetně, a ačkoli se mi beta z větší části vážně líbila, bylo vidět, že celý projekt chodí na opravdu tenkém ledě a rozhodně si jí neužije každý.

Nový přírůstek do série Metal Gear, který je, a to je nutno zdůraznit, spin-off, kombinuje tři velké mechaniky. Je tady stealth, jsou tady zombíci a jsou tady survival elementy. Všechny tři mechaniky se přitom navzájem různě podporují. Abyste přežili, tak musíte často jíst a pít, to znamená sbírat vodu a lovit zvěř. V tom vám mohou bránit zombíci, na které můžete buď přímo zaútočit, nebo se jim pomocí plížení vyhnout.

V tomhle ohledu funguje Survive celkem dobře. Potřeba jíst a píst na vás neustále tlačí a protože materiálů je nedostatek, tak se také nemůžete vydávat na nějaké velké výpravy. Přiznám se, že jako nemilovník survival her zkrátka nemám rád, když na mě hra vyjede s nutností jíst a pít. Není to ale tak, že bych nezvládl… inu, přežít, ovšem Metal Gear Survive je vážně extrém. Vaše nasycenost a hydratace klesají takovou rychlostí, že hrajete pár minut a ze sta procent se najednou stane sedmdesát a vy ani nevíte jak. Splníte jednu misi a najednou jste na třiceti procentech.

Zatímco s vodou to není po chvilce tak horké, a to díky možnosti přeměnit špinavou vodu – které je všude dost – na čistou, jídla je vážný nedostatek a budete s tím skutečně bojovat. A to minimálně prvních přibližně deset až patnáct hodin, než se vaše základna rozroste o možnost mít farmu nebo pěstovat například brambory. Do té doby vás ale čeká krutý souboj o každou poživatelnou a pitnou věc, a tudíž i neskutečná otrava, kdy zkrátka nebudete dělat skoro nic jiného, než hledat jídlo a pití a plnit příběhové mise, jak nejrychleji to jde, abyste si konečně mohli odemknout ty zmíněné farmy a políčka.

Prvních alespoň osm hodin nemáte zkrátka moc jiných možností, než dělat jednu misi za druhou. Ty jsou navíc co se týče náplně skoro stejné. Dojdi tam, drž X, odejdi; nebo dojdi tam, drž X, braň pozici, odejdi. Repetitivní náplň misí bohužel nedrží nad vodou ani příběh. O něm bych něco rád napsal, ale zcela upřímně je to většinou takový guláš debility, že tak nějak nevím, o co vlastně jde a co vám o něm říct.

Uživatelské rozhraní může být často plné různých informací
Uživatelské rozhraní může být často plné různých informací

Za shromážděnou energii Kuban si můžete vylepšovat vaší postavu
Za shromážděnou energii Kuban si můžete vylepšovat vaší postavu

Hra začíná tam, kde končilo samostatné Metal Gear Solid V: Ground Zeroes. Mother Base napadená vojáky XOF jde ke dnu, a zatímco Big Boss utíká ve vrtulníku, mnozí vojáci obou jednotek byli ponecháni na pospas vodě. Z nějakého důvodu, protože prostě proto, se ve vzduchu objeví červí díra, která vcucne pozůstatky Mother Base. O jeden dezorientující, smyslnedávající a skoro nekonečný prolog později se objevujete v lokaci Dite s cílem zjistit, co se stalo s nějakým týmem a najít další přeživší a cestu domů.

Máloco dává smysl a máloco nepůsobí jako práce jednoho člověka, co všechno dělal na poslední chvíli. Asi by tomu tak nebylo, kdyby alespoň za něco stály samotné postavy, které potkáte. Během hraní totiž budete mít po ruce dva AI pomocníky a několik důležitých lidských přeživších. A kdykoliv kdokoliv z nich promluví, tak nevím, jestli se smát, brečet, nebo si trhat vlasy. Dialogy jsou často naprosto dementní a bez špetky logiky. Případně se u nich člověk v tom špatném slova smyslu zasměje. Když jsem například v úvodu hry zachránil jednu polomrtvou sestřičku z nebezpečné lokace, kde mimochodem bez masky s kyslíkem, kterou ona neměla, nepřežijete, tak mi jenom oznámila „thank you, that helped“. Jsem rád, že mě ujistila, že její záchrana jí pomohla.

Možná jsou ty dialogy problémem anglického překladu. Možná že se prostě v překladu vytratila ta duše. Možná že jsou v japonštině mnohem barvitější a působí daleko realističtěji. Ale pokud jde o angličtinu, tak jsou často vážně až trestuhodně nezajímavé a nezáživné.

Většina rozhovorů s postavami probíhá takhle. Obrazovka s textem
Většina rozhovorů s postavami probíhá takhle. Obrazovka s textem

A jako by to nestačilo, tak dabing také za moc nestojí. Alespoň ten anglický. Některé postavy jsou v pořádku, u jiných zase škoda slov. Nejtragičtěji jsou na tom hlavně vaši dva AI pomocníci, které uslyšíte s přehledem nejčastěji a nejvíce. To je vážně něco strašného. Vy samozřejmě nemluvíte radši vůbec. Nejzajímavější na tom je, že každou chvíli se všichni mezi sebou různě hádají, vy to musíte poslouchat, pak dojdou k nějakému závěru, a vy jakožto údajný KAPITÁN celé mise musíte dělat všechno sami a zároveň dělat to, co vám oni řeknou. Hej, kapitáne, jdi udělat tohle, jdi udělat tamto… Máš námitky? V týhle hře nemáš! Chceš naší pomoc? Nedostaneš jí!

Asi tak funguje celá kampaň pro jednoho hráče. Chodíte z místa na místo, neustále koukáte na červená procenta vaší žízně a hladu, posloucháte nezajímavé a ušidrásající dialogy a děláte něco, jenom protože vám bylo řečeno, abyste to udělali. Od takového The Phantom Pain, kdy vám hra dala do ruky nástroje a nechala vás dělat všechno po svém, je tohle spíš deset kroků zpět, protože s vámi hra většinu času jedná jako s naprostým idiotem, bere vám všechny hračky z ruky a posílá vás do pokoje (v tomhle případě tedy jíst a pít). Alespoň takový jsem měl během hraní pocit.

Naštěstí se zdá, že v druhé polovině kampaně přijde menší zlom, kdy se konečně začne dít něco zajímavějšího. A to jak po stránce příběhu, který začne nabírat zajímavější spád, i když to na úplnou záchranu rozhodně nestačí, tak i po stránce hratelnosti, kdy konečně máte volnější ruku v tom, jak chcete hrát. A to především díky tomu, že nedostatek jídla a pití už nebude takovým vážným břemenem díky farmám, sbírači dešťové vody a podobně. Bohužel ale tato fáze hry přijde až po spoustě, spoustě hodin, během kterých budete spíš trpět. Většina her to mívá tak, že v prvních několik hodinách jde o silný zážitek, který až ke konci ztrácí dech. U Metal Gear Survive je tomu přesně naopak, i když je ten dech, který hra potom získá, pořád trochu zkažený.

Vylepšovat si můžete (a musíte) i vaší základnu
Vylepšovat si můžete (a musíte) i vaší základnu

Stealth mechaniky fungují, i když čekejte spíše jenom základy a na tactical espionage action zapomeňte. Survival mechaniky také fungují – rozhodně jsou celkem obtížné a téměř neustále budete mít hlad a žízeň, nemluvě o různých zraněních nebo negativních efektech, které je třeba vyléčit. Ale ve finále to není nic zvlášť originálního. Pokud jste už hráli téměř jinou libovolnou survival hru, tak jste zároveň hráli Metal Gear Survive.

I souboje se zombiemi nejsou nic, na co by bylo třeba nutně nadávat, ale ani nejde o něco, co by se dalo výrazně chválit. Prostě… mlatíte zombíky. A nutno podotknout, že opravdu stupidní zombíky. Určitě si ale všímáte styčného bodu ve všech třech částech – téměř všechno v téhle hře funguje, často dokonce i tak, jak má, ale jenom málokterá věc je prostě něčím víc, než jen nemastnou neslanou záležitostí, kterou jsme už někde viděli v mnohem lepší podobě.

Přežití za trest

Metal Gear Survive kromě kampaně pro jednoho hráče nabízí i multiplayer, respektive kooperaci. V ní sice nehrozí dementní dialogy nebo příšerně napsané postavy, zato ale hrozí nedostatek obsahu. Pokud jste hráli betu, která nabízela tzv. Salvage mise, tak jste vlastně hráli všechno, co kooperace v plné hře nabízí, protože obsahuje skutečně jenom tenhle jediný typ misí.


Pokaždé se sejde skupina až čtyř hráčů a vaším úkolem je bránit Wormhole Digger po dobu několika vln, během kterých se na vás ze všech stran budou valit stále ti samí nepřátelé. A stejně jako v singleplayeru, i tady postavíte nějaká opevnění a pomocí několika zbraní budete mlátit a mlátit a mlátit, až se domlátíte buď k vítězství, nebo k prohře. Těžší mise už vyžadují nutnost trochy taktizování a experimentování s dalšími zbraněmi a nástroji a jinými opevněními, ale pokud nemáte po ruce pár sehraných kamarádů, tak se připravte na to, že k tomu experimentování se nedostanete. Především proto, že hraní s náhodnými lidmi je jako hraní s opicemi. Tak či onak je v kooperaci zásadní nedostatek obsahu a slouží hlavně k tomu, abyste se mohli rychle dostat ke spoustě materiálů, které můžete použít v singleplayeru.

A pokud byste si chtěli vypomoct ještě o něco více, tak si můžete zaplatit za mikrotransakce a nejrůznější boostery, stejně tak za další sloty pro postavy nebo expediční týmy, které můžete později vysílat, aby vám něco přinesly. Protože kdo by něco takového nechtěl, že ano.
Konami, takhle ne. Takhle fakt ne.

Fantomová bolest

V rámci grafiky, zvuků a ovládání se samozřejmě nenajde moc negativ, protože celá hra nejen běží na Fox Enginu z The Phantom Pain, ale využívá i řadu stejných modelů, skriptů, mechanik nebo animací. Takže i tady se nedá s čistým svědomím říct, že by v tom bylo Survive výjimečné. Přesto hra alespoň na standardní PS4 trpí určitými propady snímků za vteřinu, například při dešti nebo při přechodu z nebo do tzv. Dust oblasti.

Určitě se najdou tací, co si hru užijí. Pravdou je, že i já se čas od času přistihl, že mě to docela baví. Bohužel ale krátce na to přišla studená sprcha a v puse mi zůstala zase jen ta hořká pachuť. Dá se v podstatě říct, že papírově má Metal Gear Survive dobré mechaniky, které dokonce i fungují, bohužel jde zároveň o mechaniky, kterými už je člověk v téhle době zkrátka přesycený.


Možná že mi hra prostě jenom nesedla. Možná že lidem, kteří milují survivaly, se bude líbit více. Faktem ovšem zůstává, že v Metal Gear Survive nenajdete nic, co by už nedělaly jiné hry stejně nebo mnohem lépe. A je to vážně škoda. Metal Gear Survive není kravina, ale dobrou hrou bych ho také nenazval.

Na celém projektu je navíc vidět nedostatek financí a času na vývoj. A také je vidět, že je to problém, se kterým se museli vývojáři potýkat snad ve všech fázích vývoje. Zrecyklované materiály z The Phantom Pain, horší dialogy, chybějící dabing hlavního hrdiny, samozřejmě ničím originální hratelnost… Je zkrátka vidět, že Konami zavelelo a nedalo peníze a čas na pořádný vývoj. Vývojáři udělali nejspíš to nejlepší, co mohli. Někomu to možná bude stačit, ale většině asi ne.

Konzolové verze Metal Gear Survive koupíte v obchodech Xzone.cz a GameExpres.sk. PC verze je momentálně k dostání jen na Steamu.

Metal Gear Survive na PC, PS4, Xbox OneHodnocení hry

Líbí se nám

  • fungující, i když nijak originální mechaniky
  • Fox Engine, který patří mezi ty nejlepší součásti hry

Vadí nám

  • první polovina kampaně pro jednoho hráče
  • nedostatek obsahu v kooperaci
  • mikrotransakce

Verdikt: Nedá se říct, že by bylo Metal Gear Survive hrou, která nenaplnila očekávání, protože ta očekávání byla už dlouho před vydáním na bodě mrazu. Kontroverzi a nenávist ke Konami stranou – Metal Gear Survive je hra, kterou drží zpátky nedostatek času a nedostatek financí na vývoj. Nic lepšího než přinejlepším průměrnou a nemastnou neslanou záležitost tady bohužel nenajdete.

Kingdom Come: Deliverance (53 příspěvků), Jaký monitor? (22 příspěvků), RAM rada! (43 příspěvků), Pomoc prosím: Nejdou mi barvy na Windows 10 (8 příspěvků), Náhodné myšlenky a události dne (12146 příspěvků), Ocenění sestavy z roku 2012 (5 příspěvků), STEAM -všechno sem (7091 příspěvků), HRA – ABECEDA HRANÝCH HER (29 příspěvků), Čeština ve hrách?! (74 příspěvků), Rozdávání klíčů! (6 příspěvků), Humble bundle -vše sem (614 příspěvků)

Zde může být Vaše reklama ANARCHISTA.XYZ. Číst celý herní článek můžete kliknutím zde :Pokračujte ve čtení zde

sex cams
error: Sorry obsah je chráněn.