The Deer God

      

Při lovu jelenů si musíte dát pozor nejen na nástrahy přírody, ale taky na stará božstva. Mohlo by se vám zabíjení nevinných zvířátek vymstít.

Recenzovaná verze: Nintendo Switch

Čím bych měl tuto recenzi začít? Možná tím, že hra The Deer God není zrovna novým titulem. Nové je to, že tentokrát zamířila na poslední velkou herní mašinku od Nintenda, kterou je, jak všichni víme, Switch. Máte tak šanci odložit předsudky vůči přírodě a vrhnout se do zběsilého běhu za život spárkaté zvěře! Jen vám nejsem schopný říct, jestli ta námaha vůbec stojí za to.

To máš za to!

Příběh hry The Deer God je neskutečně jednoduchý. Jste lovec, který zrovna hodlá v lese zastřelit jelena. Když už k tomu skoro dojde, něco se stane. Prostě jelenímu bohu se to zrovna moc nelíbí, a tak vám dá ochutnat vlastní medicínu, udělá z vás malého jelínka a sprostě vás vypustí do světa. „Běž si malý chlupáči do přírody, žij a raduje se ze života. Jo a dávej si bacha, aby tě něco nezabilo. Schválně, jak dlouho zůstaneš naživu.”

A tak se rozběhnete a běžíte jako o život. Konkrétně je to stále doprava. A protože se nemůžete dostat úplně všude, potkáte dalšího boha a ten nás naučí dvojitý skok. A pak zase běžíte. A skáčete výš, skáčete dál, skáčete abyste se vyhnuli různým zvířátkům, sem tam sežerete nějaké to jablko, maliny a ananasy (nebo co to je, v těch pixelech to není zrovna moc dobře poznat), abyste neumřeli hlady dřív, než něco sežere vás.

„Na své cestě kostičkovanou krajinou potkáte nejrůznější kamarády. Dospělé jeleny, laně, zajíčky, vydry, ale taky zvířátka, které vám chtějí ublížit.”

Na své cestě kostičkovanou krajinou potkáte nejrůznější kamarády. Dospělé jeleny, laně, zajíčky, vydry, ale taky zvířátka, které vám chtějí ublížit. Od malých dikobrazů, pavouků, včel, až po prasata, pumy, krokodýly nebo opice, které po vás dokonce dokážou něco velice přesně a dost daleko hodit. Ale ani vy nejste úplně bezbranní. Velmi brzy se naučíte při běhu kopat, a tak dokážete těm zlým liškám, střílejícím lovcům, ale na hřbitově i duchům a kostlivců, nakopat pozadí. A dokopat je tak, že se vypaří do vzduchu. Dávejte si ale bacha, abyste přitom nezranili i nějakého kamaráda. To víte, tady se hraje i na auru.

Protože kromě řadových obyvatel lesa, pouští, jeskyní nebo bažin, narazíte sem tam na silnějšího protivníka, dostanete do vínku další schopnosti, než jen sílu parůžků a kopyt. Třeba se naučíte metat firebally. Tím si ulehčíte kupu starostí se silnějšími tvory. Dokonce s nimi můžete rozbíjet skálu, jež blokuje některé skryté cesty. Házení ohnivých koulí není jedinou nadpozemskou schopností, díky další super síle dokážete pohybovat bednami, blokující vám cestu. A ani netušíte, jak se vám to bude v lese hodit. Nebo v jeskyni. Tam je takových beden a kvádrů jak…, no prostě docela dost.

Pořád dokola to samé

To je ve zkratce celá náplň hry The Deer God. Prostě běžíte a snažíte se vydržet naživu co nejdéle. Musíte se vyhýbat nepřátelským zvířátkům, případně je zabíjet a růst. Občas narazíte na menší questík, jehož vyřešením něco získáte. Jak velký vliv to má na váš postup, si ale vůbec nejsem jistý. Další jednorázové předměty najdete skryté v houštinách. Umožní vám se na chvíli obrnit nezranitelností, nechat si v určitém místě narůst odrážecí houbičku nebo zbrzdit nemilosrdný pád z výšin.

„To je ve zkratce celá náplň hry The Deer God. Prostě běžíte a snažíte se vydržet naživu co nejdéle. Musíte se vyhýbat nepřátelským zvířátkům, případně je zabíjet a růst.”

Při běhu ale i rostete. Z malého kolouška do podoby většího jelínka, a nakonec ve statného samce. Už v druhé fázi růstu si můžete užít s některými laněmi a vzít si na cestu svého potomka. Nebojte, moc dlouho vám nevydrží, ale aspoň si v místě jeho smrti vytvoříte záchytný bod, na kterém se znovu probudíte, když náhodou umřete. A to je další problém hry. Nemusíte se bát, že se nikam nedostanete, protože když umřete, probudíte se znovu jako koloušek a běžíte zase dál. Nebojíte se proto smrti, ale spíše neustálého stereotypu. Obvykle vás po smrti totiž čeká opětovný běh dlouhým úsekem, který jste už absolvovali. Často i několikrát.

Hra se chlubí náhodně generovaným prostředím, což je patrně pravda, ale jednotlivé úseky lokalit se velmi často opakují. Měl jsem tak spíše pocit, že jsem doběhl někam, kde jste už jednou (dvakrát nebo desetkrát) byl. Sice se mění denní doba nebo počasí, občas les hoří a někdy narazíte na něco jako sopku. Všechny tyhle změny jsou v relativně jednoduché grafice doprovázeny geniálně nádhernými efekty, ale to pro celkovou zábavu nestačí.




Člověk by navíc očekával, že když už hra The Deer God vyšla na PlayStation 4, PS Vitě, Xbox One, ve verzi pro PC, pro iOS, Android nebo Wii U, bude na Switchi odladěná. Ale není tomu tak. Bohužel se mi hodně často stalo, že jsem při probíhání vodní hladinou propadnul texturou a zmizel. Jediné, co jsem mohl dál dělat bylo pohybovat obrazem doleva nebo doprava (bez jelínka, bez prostředí, pouze se sluncem v pozadí) a čekat, až umřu. A znovu se narodím na posledním záchytném bodě.

„Bohužel se mi hodně často stalo, že jsem při probíhání vodní hladinou propadnul texturou a zmizel. Jediné, co jsem mohl dál dělat bylo pohybovat obrazem doleva nebo doprava.”

Podobně funguje i ovládání. Normálně běžíte doleva a doprava páčkou nebo šipkami. Pohyb dolů (nebo šipku dolů) zase používáte pro interakci s postavami nebo pro vstup do několika budov, ale po některém znovuzrození jedna z těchto možností interakce prostě nefungovala. Než jsem na to přišel, proběhl jsem několik lesních chatek bez povšimnutí. Snad mi přitom nic důležitého neuniklo.




Chcete vlastně vůbec být zvířetem?

Za chyby se musí platit. Jelení bůh z vás na začátku hry udělal malého jelena a osobně nevidím důvod, proč nám tento zážitek chtělo studio Crescent Moon Games zprostředkovat. Přestože má The Deer God opravdu pěkný „oldschoolový” vzhled, nabízí velmi málo jakékoli atmosféry. Hudba je velmi pěkná, pokud zrovna nějaká hraje, ale když utichne, je prostředí prostě až moc mrtvé. Čekal bych v lese zvuky života, štěbetání ptáků, fičení větru nebo bzučení hmyzu, ale to tam není ani náhodou. Jediné zvuky, kterých se dočkáte, je kvákání otravných žab. Většinu času slyšíte jen ticho a je to upřímně docela nuda.

Co tedy říct na závěr? Na první pohled nádherně vypadající hra s výborně fungujícím úvodním trailerem vás nadchne, ale po několika hodinách hraní ji cítíte jako celkem zbytečnou. Neexistuje žádný důvod, proč v hraní dál pokračovat. Kromě zlepšení se v hraní plošinovek nebo pokud máte v plánu být v příštím životě jelenem.

The Deer God na PC, PS4, Xbox One, PSV, Wii U, iPhone, iPadHodnocení hry

Líbí se nám

  • grafický vzhled
  • jednoduchost
  • ovládání

Vadí nám

  • nuda po pár hodinách hraní
  • bugy
  • chybějící multiplayer (jakýkoli)

Verdikt: Co můžu říci o hře The Deer God jiného kromě toho, že je to zvláštní, hezky vypadající, ale nudná hra? Myšlenka je výborná a grafika není vůbec špatná, ale chybí ji smysl. Náladu vám navíc dokáže zkazit ještě pár zbytečných bugů, které bych čekal, že budou po x-tém portu hry opraveny. Určitě ale zaujme milovníky přírody, starých her a cena taky není úplně špatná.

Zde může být Vaše reklama ANARCHISTA.XYZ. Číst celý herní článek můžete kliknutím zde :Pokračujte ve čtení zde

sex cams
error: Sorry obsah je chráněn.