Erica – nový evoluční stupeň interaktivních filmů

Live-action interaktivní film s inovátorským ovládáním. To je Erica. Naše dojmy.

Jen málokdy se stane, že jste svědky oznámení hry a hned druhý den ráno můžete vidět kousek z ní na živé prezentaci. Přesně to jsem zažil se hrou Erica, která byla oznámena na tiskové konferenci PlayStationu v rámci výstavy Paris Games Week v Paříži. Kdekdo by mohl titul Erica lehkomyslně na první dobrou odsoudit. Jednak vychází v rámci série her podporující technologii PlayLink, což je platforma spíše pro párty hry, a zároveň jde o interaktivní film. Přestože ani jeden ze zmíněných žánrů není ničím špatný, možná právě naopak nepatří mezi hlavní oblíbence herního světa a může u mnoha hráčů vzbudit dojem, že Erica není hodna pozornosti. To by ovšem byla velká chyba.

Mobilní telefon jako herní ovladač

Ve hře pojmenované jednoduše po hlavní protagonistce Erice se budeme zabývat především jejím traumatickým dětstvím. Nejen pomocí svých vzpomínek se totiž nepokusí o nic menšího než identifikaci tajemného vraha. Titul vypadá na první pohled jako klasická point and click adventura – knihu na stole můžete otevřít, truhla v rohu místnosti přímo vybízí k prozkoumávání a tak podobně. Přestože tyto specifické mechaniky jsou přítomny, nejde o nic stěžejního. Hlavní roli totiž hraje to, jakým způsobem se svým okolím interagujete.

Není překvapením, že ke hře budete potřebovat mobilní telefon se staženou aplikací PlayLink (ta je dostupná pro iOS a Android, majitelé Windows Mobile mají smůlu), ale na mou otázku, jestli se dá Erica hrát i s klasickým ovladačem mi bylo odpovězeno, že ano. Hra v takovém případě místo dotykového displeje využívá touchpad, přestože jsem ale neměl možnost hraní s Dualshockem vyzkoušet, zcela určitě se budu přiklánět k hraní s mobilním telefonem, jehož velikost displeje podstatně lépe poslouží k ovládání hry.

„Od obyčejného otevírání dopisu až po zapalování ohně zapalovačem, dělání zcela normálních úkonů nebylo v žádné hře doposud tak zajímavé.“

V zásadě totiž nejde o klasické úkony, kdy dáváte příkazy k otevření dveří nebo přesunu na určené místo. Zcela zásadní je forma samotné interakce. Ukázku hry autoři prezentovali v rámci živého hraní, takže je třeba podotknout, že jednak svému dílu asi skutečně věří a zároveň je už v pokročilé fázi vývoje, protože byla hra perfektně stabilní. Předváděná část začínala v momentě, kdy hlavní postava stojí před zamlženým zrcadlem, a aniž byste dostali jedinou nápovědu nebo náznak toho, co máte dělat, stačilo intuitivně přejet po displeji telefonu a v reálném čase se začala stírat také orosená voda na zrcadle. Podobným stylem jsme třeba odhrnuli Erice pramen vlasů nebo utřely kanoucí slzy.




Zatímco je Erica v jádru poměrně klasickou adventurou, ve které prozkoumáváte svoje okolí a předměty, se kterými lze různě interagovat, zcela nový druh herní zábavy ze hry dělá právě způsob ovládání. Nejde o pouhé klikání, chování vašich prstů na displeji v reálném čase ovlivňuje to, co se děje na obrazovce. Například dveře můžete otevřít velmi pomalu, aby téměř nezavrzaly a vy jste nikoho nevyrušili, stejně tak ale můžete dveře rychlým trhnutím prstu rozrazit. Ještě detailněji jsem tyto jemné nuance pocítil při scéně, kdy otevíráte skřínku s dopisem. Prstem na displeji uchopíte víko skřínky a táhnutím ji pomalu otevíráte. Pokud však dáte pryč prst z displeje, aniž byste víko otevřeli celé, to se s prásknutím zaklapne. Přesně jak by to proběhlo ve skutečnosti, a to vše v reálném čase. Od obyčejného otevírání dopisu až po zapalování ohně zapalovačem, dělání zcela normálních úkonů nebylo v žádné hře doposud tak zajímavé.

Malé drobnosti, které vytváří velké rozdíly

Kromě dotykového displeje navíc technologie PlayLink využívá také gyroskopu ve vašem mobilním telefonu, který slouží jako ukazovátko v momentech, kdy to hra vyžaduje. Nejde však o prachobyčejnou suplementaci klasického kurzoru. Hodně se mi líbí, že malý kroužek s tečkou se pohybuje opravdu přesně tak, jak hýbete telefonem. Přímo mě ale fascinovalo také jeho chování na nejrůznějších površích. Najedete kolečkem na rovný stůl a z kolečka je náhle elipsa, protože kopíruje tvar stolu a úhel, ze kterého se na něj díváte. Naopak pokud najedete na kolmo visící obraz na stěně, i tomu se váš nový kurzor přizpůsobí. Jde o zdánlivě zanedbatelnou funkci, která ale spolu s dalšími jemnými nuancemi vytváří velmi zajímavý, a především netradiční zážitek z hraní.

„Erica by mohla být novým evolučním stupínkem na poli filmových her.“

S tím jde ruku v ruce také skvělý spád hry. Celé dílo se skládá z předem natočených scén, které na sebe ale bezprostředně navazují, přestože jejich posloupnost a konsekvence ovládáte vy. Vlastně jsem doposud ani dost dobře nepochopil, jak se to autorům technologicky podařilo. Kondenzovanou páru na skle stírá neviditelná ruka, přesto je stírání zcela realistické jako by tam ona ruka skutečně byla. V prvních momentech tyto scény působí trochu „mind-fuck“. I to značným způsobem ovlivňuje rychlé plynutí hry, do kterého jste rychle vtaženi. Navíc bez ohledu na to, jakou možnost zvolíte, jak se zachováte, hra bez jediného záseku či náznaku okatého skriptu pokračuje dál, jako by vše byl jenom film v kině, který ovládáte telepaticky svými myšlenkami. Z tohoto pohledu jde v rámci interaktivních filmů o zcela nový stupeň evoluce.

Chápu, že se možná v tomto bodě obáváte toho, že interaktivní filmy nejsou moc zábavným žánrem, protože pouze jednou za čas zmáčknete tlačítko a sledujete, co se stane dál. Erica je ale v tomto ohledu zcela jinou hrou. Jednak už popsaný způsob interakce se hrou samotnou ale především jejím prostředím je neuvěřitelně vtahující (pohybování předmětů svými prsty, otírání skla apod.). Autoři ale nenechali nic náhodě, a tak dle jejich slov minimálně každých 10 až 15 sekund po vás hra vyžaduje nějakou akci, takže jste neustále ve střehu.




Hráčem i režisérem současně

Do hry vás vtáhne také fakt, že zásadním způsobem směřujete vyznění příběhu. Přestože Erica působí jako předem nalajnovaný film, vy jste režisér a jenom vy rozhodujete o tom, co bude dál. Nemám teď na myslí to, jestli prvně kouknete na divně vypadající lampu na stole nebo se podíváte, jestli mrtvola v křesle je opravdu mrtvá. Mám na mysli to, že se rozhodujete o zcela zásadních věcech, jako je třeba probodnutí muže nožem, který vás nečekaně navštíví, nebo pokus uhrát vše do ztracena pomocí dobře volených slov.

Kratičká ukázka byla bez pochyb velmi poutavá a nabízí velký příslib. Tak malý výsek hry však celkovou kvalitu reprezentovat nemusí, a tak se snažím být ve svých očekáváních realistický. Přesto se nedokážu ubránit dojmu, že Erica by mohla být novým evolučním stupínkem na poli filmových her, a to právě díky netradiční interakci mezi hráčem a hrou samotnou, respektive velmi osobním vztahem mezi tím, jak hráč sám směřuje kormidla příběhu. Ani o přibližném datu vydání prozatím autoři nechtěli vůbec hovořit, lze tedy očekávat spíše vzdálenější část následujícího roku.

Sponzorem výpravy Zingu na Paris Games Week je PlayStation CZ. Sledujte jejich oficiální Facebook, kde se dozvíte informace o PlayStation 4 exkluzivitách a můžete si zasoutěžit o zajímavé ceny.

Erica na PS4Hodnocení hry

Těšíme se

  • zajímavý a dramatický příběh
  • nové způsoby ovládání
  • skvělé propojení filmu a hry

Bojíme se

  • že i přes velké sliby půjde po čase o nezáživné hraní
  • krátké herní doby

Shrnutí: Erica toho zatím ukázala hodně málo. Z toho, co jsme ale mohli vidět, působí titul jako nový stupínek vývoje interaktivních filmů, které značným způsobem pozmění ovládání těchto titulů.

Zde může být Vaše reklama ANARCHISTA.XYZ. Číst celý herní článek můžete kliknutím zde :Pokračujte ve čtení zde

sex cams
error: Sorry obsah je chráněn.