Monthly Archives: Listopad 2017

Hidden Agenda – detektivní párty hra s českým dabingem

Jednou z prvních her, které využijí novou technologii PlayLink, je Hidden Agenda. Jak to celé funguje se dozvíte v naší recenzi.

Hidden Agenda je jednou ze stále se rozšiřující skupinky her, kterou ovládáte prostřednictvím služby, respektive technologie PlayLink. Ne u všech her jde o jediný způsob ovládání (někde si vystačíte i s DualShockem), ale právě Hidden Agenda patří mezi ty tituly, které lze ovládat pouze s použitím mobilního telefonu, respektive tabletu.

Důležitou informací je, že každá hra má svou vlastní aplikaci, takže musíte při každém novém titulu vyrazit do Google Play, respektive App Store (Windows Phone bohužel není podporován). Možná by byla příjemnější jedna hlavní aplikace pro všechny PlayLink podporované hry. Kromě odpovídající aplikace v mobilním telefonu musíte mít také tentýž přístroj připojen ke stejné Wi-Fi síti jako je vaše PS4. Pokud splňujete tyto požadavky, hra se spustí. O všem výše zmíněném vás informuje návod na obrazovce, takže by počáteční zprovoznění titulu nemělo dělat nikomu problémy.

Váš telefon pak funguje jako ovladač. Specifikem všech PlayLink her je to, že každý z hráčů (PlayLink je platforma především pro párty hry, ale neplatí to u všech titulů) má vlastní malou obrazovku, skrze kterou hra s hráči komunikuje. Může tak například každému sdělit jinou informaci či zadat rozdílný úkol. V neposlední řadě také dotykový display telefonu slouží jako vhodnější způsob pro určité prvky ovládání, ale ve výsledku záleží vždy na dané hře.




Sériový vrah Trapper

Příběh Hidden Agenda se točí kolem sériového vraha, jemuž se přezdívá Trapper. Přestože bych rád, o příběhu nemohu více prozradit. Naopak ale mohu slíbit, že příběh rozhodně patří mezi silné stránky hry, přičemž jeho nejsilnější částí je první polovina. Zatímco v počátku budete poměrně často překvapování příběhovými zvraty a nečekanými konsekvencemi, postupem hrou na vás občas vykouknou díry v příběhu. Ty značným způsobem pomohou k tomu, že zhruba někde v druhé třetině příběhu začnete tušit, kdo je vlastně vrahem. Jako celek ale působí příběh dobře a pokud odhlédnu od toho, že se jeho rozuzlení dá v určitých momentech předvídat, ve výsledku mě vlastně i překvapil.

U tak příběhově komplikované hry je navíc velmi složité vyvarovat se oněch zmíněných děr. Krom ovládání, ke kterému se ještě dostaneme, hraje prim tzv. dominový efekt, díky kterému jsou některé příběhové konsekvence přirozenější a jiné se zase vyznačují určitou nekonzistentností. Příběh Hidden Agenda je totiž strukturován až nečekaným způsobem, takže se hra nespoléhá pouze na několik různých konců.

Celkový průběh hry je významně ovlivňován vašimi volbami, přičemž dost často netušíte, jak zásadní vliv bude mít zdánlivě obyčejná činnost, kterou jste se zrovna rozhodli udělat. Až zpětně si uvědomíte všechny konsekvence, což je něco, co musím jednoznačně pochválit. Provázanost příběhu je dobře zvládnutá, přičemž budete přímo dychtit po tom dozvědět se, co by se stalo, kdybyste volili jinak. Hidden Agenda si tak zahrajete ne jednou, ne dvakrát ale klidně pětkrát.




Víc hlav víc ví

Vlastně možná i vícekrát, protože lze díky technologii PlayLink hrát až v šesti hráčích zároveň. V takovém případě zapínáte ve hře tzv. kompetitivní režim, který přinese do zdánlivě singleplayerové detektivní hry zajímavou soutěživost. Ta překvapivě není úplně na prvním místě, hlavním jmenovatelem je totiž společné ovlivňování příběhu. Při volbách volí každý hráč odpovědi (ty jsou vždy pouze dvě) podle sebe, a to díky vlastnímu „ovladači”, a hra poté podle četnosti jednotlivých hlasů rozhodne.

„Hidden Agenda obsahuje kromě českých titulků také kompletní český dabing.“

Za určité úkony také dostáváte body, přičemž před koncem hry dostane každý hráč onu „skrytou agendu” a komu se podaří jako prvnímu přijít na to, kdo je vrahem, dostane pěkný balík bodů, který pravděpodobně vše rozhodně. Body také dostáváte například za správné prohledání místa činu. V těchto momentech máte relativně málo času, přičemž musíte v určitém limitu pomocí tažení prstu po displeji odhalovat stopy. Kdo najde všechny, dostane nejvíce bodu.

Zrovna hledání stop mě hodně zamrzelo, přestože nabízí zajímavý příslib. Za prvé absolutně nechápu, proč mám na prohledání scény jen několik málo sekund (téměř nikdy jsem neobjevil všechny stopy v časovém limitu), nicméně ještě dokážu pochopit snahu autorů vytvořit tlak na hráče, i když ten si při kompetitivním hraní vytváří sami účastníci. Zejména ale nechápu to, že jednotlivé stopy nejsou nijak zvýrazněny. Jednoduše musíte slepě kroužit prstem po displeji a jen doufat, že daný předmět bude stopou. Nezáleží tedy na vašem důvtipu, pouze na náhodě. A to není vskutku dobrá známka detektivní hry, že doktore Watsone?




Hezky česky

Následující větu prosím přečíst pozorně. Hidden Agenda obsahuje kromě českých titulků také kompletní český dabing! Vlastně si už nepamatuji, kdy jsme tu měli zahraniční titul s českým dabingem. Tohle se Sony rozhodně povedlo a nejde o poslední případ, ve kterém se budeme podobně radovat. Samotný dabing pak působí kvalitním dojmem. Jakožto filmový fanda štítící se českého dabingu jako Gordon Freeman logopedického vyšetření jsem přicházel se značnou skepsí, ale musím uznat, že především mužské postavy jsou namluveny téměř na úrovní profesionálního filmového dabingu. Pouze některé ženské postavy (bohužel především ty hlavní) už mi tak přesvědčivé nepřišly a občas jsem se cítil trošku trapně, z očividného nesouladu vyjádřených slovních emocí a toho, jak se postava chová na obrazovce. Mnohdy také hapruje synchronizace pohybů úst a dabingu, což bohužel relativně kvalitnímu dabingu opět ve výsledku sráží body.

S tím jde ruku v ruce i celkové zpracování, které je třeba (bohužel) kvalitativně rozdělit na dva tábory. Rozpohybování postav je velmi dobré, ostatně tady se autorům ze Supermassive Games (podobnost s Until Dawn se zcela jistě nezapře) dá důvěřovat a podobným dojmem působí i obličeje a jejich mimika. Pouze občas postavy předvedou určitou nestandardnost ve formě nelidských pohybů a mrtvolných pohledů oči, které jako by vůbec k jinak skvělým obličejům nepatřily.

Druhou stranou mince je ale to vše okolo. Vizuální zpracování okolního světa se zaseklo někde v nejlepších dobách PS3, čehož si všimnete především v exteriérech. Jedinou výhodou hry je to, že jde o předem připravený sled filmových sekvencí, takže nemáte možnost prostředí hry blíže zkoumat. Přesto působí dobře zvládnuté postavy často jako pěst na oko v nepěkném prostředí bez větších detailů a místy až odpudivou kvalitou textur.

První vlaštovka

Hidden Agenda rozhodně není dokonalou hrou. Některé prvky hratelnosti působí nepromyšleně (např. hledání důkazů) a diskutabilní vizuální zpracování také na dobrém pocitu nepřidává. Přesto jsme ale dostali produkt, který tu ještě nebyl. Hidden Agenda je poutavou hrou, která díky svému „párty” rozměru zabaví i početnější skupinku hráčů, a to doposud nevídaným způsobem. Třešničkou na dortu je pak kompletní česká lokalizace včetně českého dabingu, což osobně vnímám jako malé české vítězství.

„Hru pořídíte za méně než pět set korun.“

Je pravdou, že hra zase tolik textu a dialogů neobsahuje. Dohrajete ji totiž za dvě hodiny, což může působit na první pohled jako velmi krátká herní doba, ale hra je tak od začátku koncipována. Je to jednohubka, která se nehraje na části. Je to párty hra, ke které sednete, v polovině si dolijete pití a pokračujete dál. Příběh je dost vtahující na to, aby přesně tohle dokázal. Co je důležité zmínit, hru pořídíte za méně než pět set korun. Znovuhratelnost je navíc velmi zajímavá a další rozměr dává hře také kompetitivní režim. Ten mě osobně příliš nenadchnul a doporučím vychutnat si hru spíše sám, na druhou stranu jednou zcela jistě využiji možnost zahrát si Hidden Agenda i s přáteli. Alespoň tedy s těmi, kteří nemají Windows Phone.

Pokud vás technologie PlayLink zaujala, můžete se těšit i na recenze ostatních titulů, kterým se budeme postupně věnovat.

Hidden Agenda na PS4Hodnocení hry

Líbí se nám

  • český dabing a titulky
  • příběh
  • pohyby a mimika postav
  • zajímavá znovuhratelnost
  • až pro 6 hráčů

Vadí nám

  • hledání důkazů
  • vizuální kvalita prostředí
  • není aplikace pro Windows Phone

Verdikt: Hidden Agenda rozhodně není hrou pro všechny. Jde ale o velmi poutavou detektivku s filmovým zpracováním, která překvapí především tím, do jaké míry můžete ovlivnit směřování příběhu. To vše navíc s kompletní českou lokalizací a více než příznivou cenovkou.

Hra zatím neobdržela žádná čtenářská hodnocení. (Pro hodnocení musíte být přihlášen)

Zde může být Vaše reklama ANARCHISTA.XYZ. Číst celý herní článek můžete kliknutím zde :Pokračujte ve čtení zde

Destiny 2: Curse of Osiris – co přinese první rozšíření

Na začátku prosince dorazí první očekávané rozšíření do Destiny 2. Na co se můžeme těšit?

Sony na Paris Games Week odhalila první velké rozšíření Curse of Osiris pro Destiny 2, přičemž na prezentaci za zavřenými dveřmi vybraným novinářům, kde jsme nechyběli, ukázala také příběhový trailer právě s Osirisem v hlavní roli, který byl později vypuštěn na veřejnost, takže ho pravděpodobně už každý fanoušek Destiny 2 viděl, a to minimálně jednou. Po jeho zhlédnutí jsme byli upozorněni, že přídavek si bude zakládat na filmovém pojetí příběhu, což je něco, v čem první díl Destiny výrazně selhával a dvojka v mnoha ohledech chyby napravila. Trailer s Osirisem rozhodně slibuje zajímavý příběh se starými i novými postavami a pravděpodobně i několik zajímavých rozuzlení.

Vítejte na Merkuru

Hlavními jmenovateli Curse of Osiris bude planeta Merkur a rasa Vex, která si tuto relativně blízkou planetku značně přetvořila k obrazu svému a jak Osiris patrně zjistil, připravují něco velkého. Právě na Merkur nás pošle Ikora Ray, jejíž mentorem byl samotný Osiris, svého času nejmocnější Warlock jakého kdy svět poznal. Osiris však záhadně zmizel poté, co se velmi důkladným způsobem začal zajímat o rasu Vex.

Jednou z dominant Merkuru bude prostor zvaný Infinite Forest. Protože je Merkur pod nadvládou Vexů, nepůjde logicky o obyčejný les, ve skutečnosti je Infinite Forest počítačovou simulací, kterou tato kybernetická rasa vytvořila. Ačkoli se to těžko představuje, samotný Merkur je prý do jisté míry soběstačný počítačový program, který dokáže simulovat prakticky cokoli. Infinite Forest je tak víc než cokoli jiného virtuální realitou, a protože Vexové jsou mistři v simulaci budoucích událostí (již mnohokrát své výpočetní schopnosti využili při analyzování důležitých situací a predikci budoucích událostí), samotný les existuje rovnou ve třech časových rovinách.

Infinite Forest tak můžete navštívit jak v přítomnosti, tak i v minulosti či budoucnosti. Časová linka bude velmi významná, přičemž samotný časový posun není v řádu hodin či dní ale spíše jde o tisíce let. V případě budoucnosti totiž samotné Slunce začíná vyhasínat a stejně tak se diametrálně odlišuje prostředí, ve kterém se pohybujete. Každá časová link nabídne odlišné nepřátele ale také jiné hádanky a nástrahy, které se změnou prostředí souvisí. Slibně zní i znovuhratelnost, což je pro Destiny 2 samozřejmě silné téma. Při návštěvě stejné mise bude prostředí vypadat trochu jinak než posledně. Sice nepůjde o procedurálně generované prostředí, ale i tak je to vítaná změna.

Konečně Maják

Určité déjà vu zažijí i harcovníci Trials of Osiris z prvního dílu, kde hlavní odměnou byla návštěva místa zvaného Lighthouse. Ten je v přídavku Curse of Osiris novým sociálním prostorem, logicky ale doznal mnoha změn, aby více vyhovoval požadavkům společných prostor. Přesto je podobnost více než zřejmá. V Majáku najdete například dalšího navrátilce, kterým je Brother Vance – v prvním díle obstarával právě Trials of Osiris. V tomto přídavku ho budete navštěvovat velmi často, protože se bude starat o novou reputaci, kterou přídavek přinese. Budete tak od něj dostávat nové vybavení, engramy atd.

Z toho, co nám bylo ukázáno, vypadá Maják i docela tajemně a osobně se těším až prozkoumám jeho zákoutí. Takřka mysticky vypadá například nápis na zdi, který se postupně rozsvěcuje, jak plníte jednotlivé úkoly a nabízí možnost vytvářet unikátní zbraně ze zbytků Vex nepřátel a vlastní zboje. Kromě rasy Vex potkáme na Merkuru i zbytky Cabalů, které jste nezlikvidovaly v kampani původního dílu. Chybět logicky nebudou kromě nových příběhových misí i vedlejší questy, patroly, adventures či lost sectors.

Dá se jen velmi těžko odhadovat, co nový příběh nabídne. Osiris již delší dobu očividně tušil, že Vexové chystají něco velkého. Ostatně jde o rasu, jež je schopná cestovat časem, takže následky mohou být přímo katastrofické. Podle příběhového filmečku, který bude nejspíše hned tím prvním, co v rámci příběhu Curse of Osiris uvidíme, právě Osiris přeruší jednu z mnoha simulací a zahnán do úzkých dá příkaz svému ghostu Sagiře, aby ho opustila. Očividně je to právě Sagira, která nese důležitější informace, než samotný Osiris a bude tak jedním z mnoha navrátivších parťáků, které v novém přídavku potkáte.

Kromě Ikory Ray se zcela logicky vrátí třeba i skvělý Cayde-6 dabovaný Nathanem Fillionem. Sagira bude dokonce vedle vašeho vlastního ghosta dalším, a také posledním ghostem, který s vámi bude komunikovat. Její dabing má na starost Morena Baccarin, kterou můžete znát například ze seriálu Firefly, kde si shodou okolností zahrál i Nathan Fillion. Ačkoli by se měl v akci představit třeba i Brother Vance, nejvíce se logicky těším na samotného Osirise. Jeho postava působí v boji nejen velmi silně a jakožto fanoušek třídy Warlock se těším, co předvede, zároveň ale vypadá natolik tajemně, že bych od něj očekával skoro i nějakou vedlejší linku o osobní pomstě či cokoli podobného, co se Strážcům nemusí tolik zamlouvat.



Nový raid nebude

Co se naopak nebude zamlouvat hráčům je fakt, že přídavek nenabídne nový raid. Je tu však kompenzace v podobě rozšíření toho stávajícího. Ten bude obohacen o nové hádanky a úkoly, jež budou doprovázeny novými střety s protivníky a taktéž o ukončení v podobě zbrusu nového souboje s bossem. Minimální úroveň pro současný raid bude zvednuta na power level 300 a jeho prestige verze na 330, přičemž i nové rozšíření raidu pojmenované jako Raid Lair, dostane prestige verzi. Dokonce už nyní víme, že nový raid nebude ani v druhém rozšíření, které přijde někdy z jara příštího roku. Opět by mělo jít o nějaké rozšíření toho stávajícího. Konečně i také strike mise dostanou v Curse of Osiris svou obtížnější verzi s názvem Heroic, takže bude konečně důvod, proč je absolvovat.

„Stejně jako v předchozích případech i tentokrát dostanou majitelé konzole od Sony exkluzivní obsah.“

Váš strážce bude moci levelovat až na úroveň 25, přičemž již zmíněný power level můžete vylepšit až na úroveň 330, přesto lze očekávat že se půjde dostat pomocí modifikací až na úroveň 335. Na prezentaci se samozřejmě nezdrželi ani zmínky o skvělém spojení Destiny a PlayStationu, takže stejně jako v předchozích případech i tentokrát dostanou majitelé konzole od Sony exkluzivní obsah. Tím je PvP mapa Wormhaven, která se nachází na Titanu v oblasti New Pacific Arcology.

Rozšíření Curse of Osiris pro Destiny 2 si budeme moci pořídit nejen jako samostatný přídavek, ale také jako součást Season Passu. Rozšíření vychází už 5. prosince, a to na všechny platformy současně.

Sponzorem výpravy Zingu na Paris Games Week je PlayStation CZ. Sledujte jejich oficiální Facebook, kde se dozvíte informace o PlayStation 4 exkluzivitách a můžete si zasoutěžit o zajímavé ceny.

Destiny 2 na PC, PS4, Xbox OneHodnocení hry

Těšíme se

  • Zajímavý příběh s Osirisem
  • Nové prostředí Merkuru
  • Hratelnostně zajímavý Infinite Forest
  • Nové zbraně a vybavení

Bojíme se

  • Jestli bude nového obsahu dostatek
  • Že end-game obsah dojde až příliš rychle

Shrnutí: Pro fanoušky světa Destiny zní přídavek Curse of Osiris rozhodně slibně, ve finále ale bude důležité především to, jestli nový obsah dodá hře potřebnou chuť do života. Jestli na to nová kampaň a k ní přidružený obsah bude stačit, brzdy uvidíme.

Zde může být Vaše reklama ANARCHISTA.XYZ. Číst celý herní článek můžete kliknutím zde :Pokračujte ve čtení zde

LEGO Marvel Super Heroes 2 – superlegáčci znovu zasahují

Tvůrci ze studia TT Games se mohli plně odvázat a rozehrát na zelené základní desce o rozměru 32×32 dílků zcela originální vyprávění. Jak se s touto šancí popasovali?

Recenzovaná verze: PlayStation 4

Legendární dánská stavebnice LEGO už poněkolikáté spojuje síly s komiksovým gigantem Marvel. Slavné postavy z barevných sešitů ožívají v plastové podobě a zbrusu novém příběhu. Bude to ale stačit na opravdu dobrou hru, nebo už se koncept LEGO her definitivně vyčerpal? Dozvíte se v naší recenzi.

Nově sestavený příběh

Jak už jsem zmínil, LEGO Marvel Super Heroes 2 se může honosit vlastním příběhem nezatíženým žádnou filmovou licencí. Tvůrci ze studia TT Games se tedy mohli plně odvázat a rozehrát na zelené základní desce o rozměru 32×32 dílků zcela originální vyprávění. Jak se tedy s touto šancí popasovali?

Nebudu to protahovat – velmi dobře. LEGO Marvel Super Heroes 2 nabízí zábavné dobrodružství s obvyklou porcí humoru typického pro většinu LEGO videoher a filmů. Především díky němu a povedené hratelnosti si hru kromě dětí v pohodě užijí i dospělí. A co je zde vlastně jádrem příběhu?

Kang Dobyvatel, jeden z nejslavnějších marvelovských záporáků, se rozhodl došlápnout si na matičku Zemi a pokusit se ji ovládnout. Jak jinak. V cestě mu k jeho smůle ovšem stojí celá plejáda známých i méně známých komiksových hrdinů, přičemž máte možnost zahrát si za všechny z nich. Zastaví se tedy kompletní Strážci Galaxie, Thor, Iron Man, Spider-Man, She- Hulk, Captain America, Doctor Strange, Captain Marvel, Black Panther a mohl bych pokračovat dál ještě nějakou tu chvíli. Hratelných postav je opravdu spousta (SPOUSTA), až z toho každému fanouškovi komiksů od Marvelu srdéčko zaplesá radostí.

Jak už to v LEGO hrách běžně chodí, téměř každý charakter má unikátní schopnosti a dovednosti, které vám často v pozdějších fázích hry zpřístupní dříve nedostupná místa či sběratelské předměty. Všechny postavy navíc bojují a hýbou se stylem sobě vlastním, až jsem si nejednou posteskl, že s pár úpravami by přeci stejný princip dobře fungoval i jako 3D akční adventura s realistickou grafikou ve stylu Batman: Arkham Knight. Ale bůh ví, jestli se takové parády vůbec někdy dočkáme…




Pěkně naleštěné kostičky

Společně s komiksovými hrdiny se podíváte na slušnou řádku různorodých lokací, od úvodního mimozemského města Xandaru, po slavné sídlo Avengers na Manhattanu, africkou Wakandu, základnu Hydry, westernové městečko a mnoho dalších. Lokace jsou zpracovány pěkně a díky poměrně častým změnám prostředí se nudit rozhodně nebudete.

Grafika je v rámci své stylizace povedená. Level design je dosti různorodý a jednotlivé úrovně často působí i poměrně otevřeným dojmem. Autoři při tvorbě prostředí v LEGO Marvel Super Heroes 2 často opouští nutně „kostičkovanou” stylizaci a vydávají se směrem vstříc většímu realismu, což je rozhodně plus a vítaná změna. A je až pozoruhodné, jak se to vývojářům daří – třeba mise odehrávající se ve středověké Anglii by z fleku fungovala v nejednom klasickém fantasy RPG.

Co je nového v plastové říši?

Výraznější změnu oproti minulým hrám přináší LEGO Marvel Super Heroes 2 určitě v podobě hrátek s časem. Tu a tam si totiž budete moci zahrát i za mocného mystika Doctora Strange, který takovými schopnostmi disponuje a nebojí se je použít. V zásadě se nejedná o nic světoborného; prostě dorazíte k nefunkčnímu předmětu, vrátíte ho v čase do dob jeho zašlé slávy, použijete podle libosti a pokračujete dále. Rozhodně to není nic, co bychom nikdy předtím neviděli, v rámci této dlouholeté série ale už potěší každá sebemenší novinka.

Bojový systém bohužel u Marvel Super Heroes 2 udělal oproti předposlední LEGO hře (Ninjago Movie Video Game) spíše krok zpět. Zmíněná hra s nindži v hlavní roli totiž představila propracovanější souboje s jednoduchými komby a útočnými pohyby, k mému velkému zklamání se po něm ale slehla zem. Upřímně jsem doufal, že se tento prvek stane nedílnou součástí všech budoucích LEGO her, žel bohu jsem se šeredně mýlil a opět jsme se vrátili k bezduchému jednotlačítkovému mlácení. Škoda, velká škoda.

Další novinkou je Battle Arena, kde se můžete v lokálním co-opu utkat až s dalšími třemi hráči ve dvou herních režimech: Capture the Infinity Stone a Colour Clash. První jmenovaný je v podstatě klasický deathmatch okořeněný mocnými Kameny nekonečna, propůjčující vám na chvíli různé speciální schopnosti. V Colour Clash se zase snažíte přebarvit co největší plochu arény svou barvou (a samozřejmě se mlátíte s ostatními hráči), za což sbíráte body. Ten s největším počtem vyhrává. Bojová aréna nabízí vcelku příjemnou změnu hratelnosti a zábavné blbnutí s LEGO postavičkami, dva módy a poměrně málo map. Bohužel se tento koncept velmi rychle okouká, ale těch pár chvil strávených v aréně se budete dobře bavit.




Zatím jsem se o LEGO Marvel Super Heroes 2 vyjadřoval veskrze pozitivně, možná vás zajímá, jestli se najdou i nějaké ty chyby? Najdou, ačkoli mě netrápily příliš často a většinou se jedná pouze o drobnosti typu zpomaleného zvuku v příběhových animacích. Největší problém ale zcela nepochybně představuje poměrně frekventované zasekávání vašich společníků v prostoru. Může to zní jako hloupost, když se ale zasekne postava, jejíž schopnosti nutně potřebujete k dalšími postupu, často vám nezbývá nic jiného, než hru vypnout a nahrát poslední uloženou pozici. Což vzhledem k poměrně dalekým rozestupům mezi checkpointy leckdy zabolí. Jinak jsem během mého průchodu hrou nic zásadního neobjevil.

Poslední dílek stavebnice

Celkově vzato je LEGO Marvel Super Heroes 2 další z řady ideálních rodinných her s námětem slavné stavebnice. Nabízí nevinné dobrodružství pro děti i jejich rodiče s velkou spoustou hratelných postav, sympatickým humorem a zábavným příběhem. Zavedený koncept už ale začíná být značně ohraný a obávám se, že bez nějaké zásadní inovace série LEGO her už brzo nebude mít co nabídnout. Tak snad příště.

LEGO Marvel Super Heroes 2 koupíte v našich obchodech Xzone.cz a GameExpres.sk.

LEGO Marvel Super Heroes 2 na PC, PS4, Xbox One, SwitchHodnocení hry

Líbí se nám

  • zábavný příběh
  • spousta postav
  • humor
  • povedená grafika

Vadí nám

  • zasekávání společníků
  • nepřináší nic moc nového
  • propracovanější bojový systém z minulé hry je fuč

Verdikt: Další z řady zábavných LEGO her nabízí slušný příběh nezatížený žádnou filmovou předlohou, spoustu hratelných postav a velkou porci humoru. Bohužel ale opět nepřináší nic zásadně nového a únava materiálu v rámci celé série začíná být čím dál tím víc patrná.

Hra zatím neobdržela žádná čtenářská hodnocení. (Pro hodnocení musíte být přihlášen)

Zde může být Vaše reklama ANARCHISTA.XYZ. Číst celý herní článek můžete kliknutím zde :Pokračujte ve čtení zde

Black Mirror – restart Posla Smrti

Vlhká a temná jsou skotská blata. Strach plížící se krajinou právě klepe na dřevěné dveře a zve se dál. Vítejte na panství Black Mirror.

Recenzovaná verze: PC

My Češi jsme vždy náležitě pyšní, když se produkt vytvořený v našich končinách dostane do světa a ještě k tomu je úspěšný. V herním průmyslu máme už pár pěkně hlubokých zářezů. Jedním z nich je i legenda point & click adventur Posel Smrti, ve světě známý jako Black Mirror. Tento titul se dočkal dvou pokračování a pak se na dlouhých šest let odmlčel. Až nyní se fanoušci konečně dočkali dalšího pokračování. Ono to vlastně není ani takové pokračování jako spíš restart celé série. O ten se postaralo německé studio King Art Games a v dnešní recenzi se dovíme, jak se to našim sousedům povedlo.

Vítej doma, Davide

Tentokrát nás děj zavede do Anglie na začátku 20. století. David Gordon, potomek jednoho z nejstarších skotských klanů, se vrací zpátky do rodinného sídla poté, co jeho otec spáchal sebevraždu. Ještě před tím nešťastným skutkem ale svému synovi zanechal tajuplnou bedýnku plnou nic neříkajících předmětů a informací. A tak Davidovi nezbývá nic jiného než zjistit, co se dělo v posledních týdnech otcova života a odhalit tajemství celého rodinného klanu.



Hlavní postava se bude potýkat se vším, co správná hororová adventura může jen nabídnout. Budete řešit mnoho logických hádanek, procházet hromadou spoře osvětlených místností a samozřejmě nebude nouze ani o nějakou tu lekačku. Nejdůležitějším prvkem point & click adventur je ale samozřejmě řešení všemožných záhad a hlavolamů. Ne, jinak tomu není ani v případě Black Mirror. Tyto všemožné puzzle jsou vesměs originální, nápadité a místy poměrně i docela náročné. Jasně, může to být tím, že nepatřím zrovna mezi bystřejší jedince (někdy mám pořád zašlápnutou spojku, i když mám zařazen neutrál), ale některé indicie se dají poměrně snadno přehlédnout.

Vy pak dlouhé minuty chodíte pořád dokola a přemýšlíte, na co že jste to zapomněli. Ovšem když konečně přijdete na řešení, zaplaví vás příval endorfinu a vy najednou věříte, že jste pokořili tu nejtěžší možnou hádanku a nic vás už nezastaví v odkrývání příběhové linie. Tento pocit vám vydrží tak následujících pět minut, než se před vás postaví další z intelektuálních výzev.

„Budete řešit mnoho logických hádanek, procházet hromadou spoře osvětlených místností a samozřejmě nebude nouze ani o nějakou tu lekačku.“

Atmosférický robot

Vizuální podoba hry není vůbec špatná, ale má tolik do očí bijících nedostatků, že sama sobě kazí dojem z hraní a celkovou atmosféru. Třeba prostředí je velice povedené. Tajuplné pokoje osvětlené jen svícnem nebo lampami, které vrhají světlo na do detailu zpracované interiéry, vám mnohdy naženou husí kůži. Krásně je vyobrazena i práce s „ruční“ svíčkou, kterou si sebou nesete. Při každém pohybu reaguje na prostředí a vrhá strašidelné stíny všude kolem vás. I venkovní scény jsou vyvedeny s příjemným tajuplným nádechem, který dobře podtrhuje už tak hutnou atmosféru.

S libostí se bohužel nedá mluvit o postavách. Black Mirror používá jakýsi prapodivný styl na pomezí karikatury a realismu, který se ovšem nemusí líbit každému. Já sám jsem s tím měl ze začátku problémy. Například hlavní postava má tak nesympatický vzhled, že si nedokážu vybavit jinou hru, kde by mi hrdina vadil více.



Působí totiž jako naprostý idiot, který jen roboticky zírá na vše kolem. Jako by celou hrou procházel v hypnóze a tu a tam jen pronesl nějaké moudro. Stejný dojem mám i z vedlejších charakterů hry. Tváře mají až přehnaně předimenzované a je vidět, že autoři chtěli ukázat, jak moc je jejich grafika povedená. Raději měli ale věnovat více času animaci. Když se totiž někdo ve hře rozmluví, působí to jako simultánní dabing ze sedmdesátých let, kdy se pusa sice hýbe, ale ne tak, jak slova přicházejí.

Podle mého názoru je velkým nešvarem i již zmíněný dabing. Ano, jistě, hra se odehrává ve Skotsku, ale takhle přehnaný skotský dialekt se jen tak nevidí. Všichni kromě hlavního hrdiny mají přízvuk tak výrazný, že by prořezal i ocelové pláty. Naproti tomu onen hrdina zní jak afektovaný trouba. Největší zklamání ale přichází v okamžiku, kdy si chcete nastavit češtinu, nebo alespoň české titulky (abyste o ten McGreggorský jazyk nepřišli). Nic takového ale ve hře není, jediná možnost je němčina nebo angličtina. Musím se přiznat, že s angličtinou většinou problémy nemám, ale bez titulků bych to určitě nedal a vsadím se, že s českou lokalizací bych si zážitek ze hry více vychutnal. Autoři totiž zapomněli, že herní předchůdci jsou ze Srdce Evropy a že právě oni se těší na návrat do Black Mirror. Velká škoda.



Po kapsách mám vše

Black Mirror, stejně jako mnoho adventur před ním, pracuje s principem interaktivního inventáře. Po kapsách tedy máte hromadu předmětů, dopisů a indicií, které se vám k dalšímu postupu budou hodit a každý z nich si můžete různě natáčet a prohlížet si jej. Kromě toho je i spousta předmětů variabilních – lze s nimi různě manipulovat a měnit je.

Mimo hlavní dějovou linku jsou po celé hře poschovávány různé útržky obrázků, které si později můžete v menu (v sekci extras) skládat dle libosti. Jedná se hlavně o výjevy známé z propagace hry, což není nic světoborného nebo originálního, ale určitě to potěší. Když ale zrovna neskládáte puzzle a nehrajete si v inventáři se svou sbírkou předmětů, prozkoumáváte prostředí. Doslova.



Pokud se jedná o aktivní předmět, David k němu přistoupí, a vy z jeho pohledu můžete pomocí šipek prohledávat každou skulinku starého kabinetu nebo rustikální knihovny. To je poměrně originální nápad, který hře dodává opravdový pocit poctivého hledání informací.

Jiný přístup

Přiznám se, že mé tvrzení, že se jedná o point & click adventuru, není tak docela pravdivé. Ovládání se od svých předchůdců jemně liší v tom, že celou hru už neovládáte jen myší. Nyní se pohybujete po prostoru klasicky pomocí WASD kláves. Díky tomu působí vaše interakce dosti sekaným dojmem. David se tak při každé změně kurzu hýbe jako vojáci při přehlídce. Krásným příkladem tohoto problému může být hned úvodní sekvence (ve které nehrajete za Davida), kdy běžíte za tajuplným hlasem krajinou. Pohyb je tak nepřirozený, až je vám z toho smutno. Myslím si ale, že při použití gamepadu nebo podobného ovladače se toto trhání sníží. No jo, ale já hraju na počítači.

„Ovládání se od svých předchůdců jemně liší v tom, že celou hru už neovládáte jen myší. Nyní se pohybujete po prostoru klasicky pomocí WASD kláves.“

Black Mirror – náročné nejen na hádanky

Když jsme zde na Zingu zveřejňovali minimální požadavky na grafickou kartu, zhrozil jsem se. Tak přehnané nároky mi ale nešly na rozum. Po spuštění hry a nekonečném prvním načítání jsem si ale přesto nastavil vše na největší detaily a rozlišení (jsem prostě frajer) a pustil se do hraní. To samotné nezaznamenalo žádný sekaný pohyb a vše působilo plynule. Ovšem jen do té doby, než se začala načítat další lokace. Ve hře, ve které často navštěvujete nové prostory, je naprosto nepřípustné, aby se každá změna načítala deset vteřin. A to nemluvím jen o tom, když sejdu ze schodů do přízemí nebo vejdu do jiné místnosti. Dlouhé načítání vás nemine ani po prohlížení interaktivních předmětů. Bohužel to strašně zpomaluje celkový dojem ze hry, což má ve finále záporný vliv nejen na spád děje, ale i na hratelnost.



Světlo na konci

I když má Black Mirror ještě hodně věcí, na kterých by mohli vývojáři zapracovat, určitě se nejedná o špatnou hru. Má slušnou atmosféru, kvalitní příběh a audiovizuální zpracování, které sice ničím až tak nevyniká, ale určitě ani neurazí. Přemýšlím jen nad tím, jestli už není tento styl adventury zastaralý. Ano, přináší sice nové věci, svůj žánr už ale nikam dál neposouvá. Za úvahu také stojí, jestli Black Mirror zbytečně nestaví na slávě zavedené značky a neobstál by lépe jako samostatný titul. Některé legendy se totiž nemají probouzet a mají spát klidným spánkem do té doby, dokud si k nim nějaký nadšenec nenajde opět cestu.

Black Mirror koupíte v našich obchodech Xzone.cz a GameExpres.sk.

Black Mirror na PC, PS4, Xbox OneHodnocení hry

Líbí se nám

  • povedený příběh
  • prostředí a práce se světlem

Vadí nám

  • animace postav
  • dlouhá doba načítání

Verdikt: Black Mirror sice nepřináší revoluci do světa adventur, ale i tak se jedná o kvalitní kousek, který by si neměl nechat ujít žádný fanoušek Posla smrti. Jen pozor, ve hře nenaleznete češtinu, ani ve formě titulků.

Hra zatím neobdržela žádná čtenářská hodnocení. (Pro hodnocení musíte být přihlášen)

Zde může být Vaše reklama ANARCHISTA.XYZ. Číst celý herní článek můžete kliknutím zde :Pokračujte ve čtení zde

Nejzajímavější a nejdůležitější události týdne – 20. až 26. listopadu

Tři nové hry IL-2 Sturmovik, původní Mafia znovu na Steamu, akční RPG od tvůrců Forzy Horizon, demo Wolfensteina 2, nový obsah pro GT Sport, politici versus mikrotransakce, prosincové hry s Xbox Live Gold a další.

V 1C chystají hned tři letecké akce IL-2 Sturmovik

Máte pocit, že nevychází moc leteckých akcí/simulátorů a jste zároveň fanoušci IL-2 Sturmovik? Tak to se těšte na nadcházející měsíce. Ruská společnost 1C totiž oznámila vývoj hned tří her IL-2 Sturmovik. Battle of Bodenplatte bude na začátku příštího roku pokračovat v tradici produktů Sturmovik a zavede hráče do druhé světové války. Flying Circus Volume I vás zase přenese do první světové války, přičemž vyjde koncem roku 2018, a Tank Crew je zbrusu nový koncept, který přinese boj proti tankům za druhé světové války. Termín vydání je přitom shodný s Tank Crew, nicméně všechny tři tituly nejdřív odstartují v předběžném přístupu na Steamu. V současné době nevíme, na jaké platformy jednotlivé hry vyjdou, očekáváme ale minimálně PC.



První Mafia je znovu k dispozici na Steamu

Nedlouho po uvedení první Mafie na GOG.com je hra konečně znovu k dostání i v obchodě Steamu, odkud zmizela před několika lety. Nyní je tedy Mafia po letech čekání naplno k dispozici přes nejvýraznější kanály digitální distribuce, přičemž vás i na Steamu vyjde na 9,99 euro. Stejně jako v případě GOG verze platí, že byla odstraněna licencovaná hudba, pravděpodobně z důvodu vypršení licence. Jde zejména o skladby, které jste mohli původně poslouchat při cestování po městě. Velmi dobrou zprávou však je, že na Steamu nechybí kompletní česká lokalizace ve formě dabingu i titulků. Čeština byla dodatečně přidána i do GOG verze, která původně vyšla jen v angličtině. Navíc jsme se dočkali výročního traileru, který shrnuje příběh všech tří dílů série.

Recenze: Project Cars 2 – nekompromisní závodní simulátor

Rozšíření Ragnarök zve po deseti letech do Titan Quest

Jedenáct let po vydání hry a deset let od prvního a zároveň posledního rozšíření se fanoušci akčního hack and slash RPG titulu Titan Quest dočkali nového dodatečného obsahu. Společnost THQ Nordic připravila expanzi Ragnarök, která je důvodem, proč se do hry vrátit. Nebude to ale zadarmo, Titan Quest: Ragnarök se prodává za 19,99€. A co na hráče v Titan Quest: Ragnarök čeká? Nové rozšíření přináší rozsáhlé páté dějství i řadu nových a podle vývojářů žádaných prvků, jako například nové typy zbraní nebo možnost posunout postavy až na desátou úroveň mistrovství.

Tvůrci Forzy Horizon 3 připravují akční RPG v otevřeném světě

Nezávislé britské studio Playground Games za svou sedmiletou historii vytvořilo akorát spin-off závodní série Forza Motorsport. V budoucnu by ale Forza Horizon nemusela být jedinou sérií, kterou si s Playground Games spojíme. Studio totiž nově pracuje na akčním RPG v otevřeném světě. Víme akorát, že půjde o AAA titul. Více jsme se ale bohužel nedozvěděli. Nevíme tak ani, zda akční open-world RPG financuje Microsoft. Je to ale dost pravděpodobné, šéf Xboxu nedávno slíbil, že se společnost více zaměří na rozvoj studií, případně koupí nová studia, aby na Xbox vyšly další zajímavé exkluzivity – Halo, Gears of War a Forza zkrátka nestačí. Fanoušky Forzy Horizon můžeme uklidnit. Vývoj další hry rozhodně neznamená, že by Playground Games nepracovali na další Forze, ledaže by se něco změnilo na spolupráci s Microsoftem.

Recenze: Doom pro Switch – kapesní peklo s krkolomným ovládáním a vizuálními kompromisy

První gameplay trailer a HW nároky nového Posla Smrti

V poslední době nám přišla od vás čtenářů spousta dotazů, zda nevíme něco nového o restartu série Black Mirror. V týdnu jsme pro vás konečně měli něco nového. Společnost THQ Nordic zveřejnila první trailer a přidala k němu minimální a doporučené hardwarové požadavky, které najdete v samotné novince. Můžeme vám prozradit, že Black Mirror již hrajeme a připravujeme pro vás recenzi.

Wolfenstein 2: The New Colossus si můžete zkusit díky čerstvé demoverzi

Jestli jste ještě neměli šanci zkusit si výbornou střílečku Wolfenstein 2: The New Colossus, která vyšla na konci října, možná přišla vaše chvíle. Společnost Bethesda ve čtvrtek zveřejnila demoverzi hry, a to ve verzi pro PC, PS4 i Xbox One. Oficiálně se o možnosti bezplatného vyzkoušení nového dobrodružství BJ Blazkowicze hovoří jako o trialu, ale v zásadě jde opravdu o klasické demo, v němž si můžete zkusit první úroveň hry. Jedinou zvláštností oproti klasické demoverzi je fakt, že vámi dosažený postup se vám přenese do plné hry, samozřejmě za předpokladu, že si ji pořídíte na stejnou platformu, na níž jste hráli trial.

Recenze: Attentat 1942 – zatím nejlepší herní zpracování dějin heydrichiády

Hráče Gran Turisma Sport čekají nové vozy a GT League singleplayer

Japonské studio Polyphony Digital před vydáním závodů Gran Turismo Sport slibovalo, že hra bude postupně rozšiřována o další obsah, který bude povětšinou vycházet ve formě bezplatných aktualizací. Ve středu jsme se dočkali prvních podrobností. Hráči Gran Turisma Sport se mohou začít těšit na 27. listopadu, kdy dorazí patch 1.06. Jeho součástí budou tři nové vozy a aktualizace navíc zajistí, že módy Livery Editor, Scapes a Campaign budete moci hrát offline. Patch zahrne i různé úpravy hry a její vylepšení. Na další měsíc je pak v plánu aktualizace se zcela novým režimem pro jednoho hráče. Jmenuje se GT League a je postaven na základě GT módů z předchozích dílů této série. V tomto módu naleznete klasické závody a dokonce i vytrvalostní závody. V prosinci se do hry dostanou i další vozy a do března 2018 má být GT Sport rozšířeno o přibližně 50 automobilů. Krom jiného mají následovat nové tratě.



Gwent: Thronebreaker se odkládá na rok 2018

Do konce roku měl vyjít Gwent: Thronebreaker, první singleplayerová kampaň pro karetní free-to-play hru Gwent: The Witcher Card Game. Na dobrodružství, ve kterém se ujmeme role královny Meve, si však budeme muset ještě počkat. CD Projekt RED totiž oznámil odklad na rok 2018. Tvůrci se samozřejmě za odložení omlouvají, nicméně jsou přesvědčeni, že čekání bude stát za to. Vše totiž omlouvají rozhodnutím navýšit rozsah kampaně, což si žádá nějakou tu práci navíc, a tedy odsun na příští rok. Konkrétnější termín vydání zatím neznáme. V roce 2018 má navíc Gwent opustit fázi otevřené bety. To má za následek, že se v blízké době dočkáme většího počtu aktualizací a obsahových novinek. Těšit se tedy můžeme na frekventovanější přísun nových karet, výzev, kosmetických předmětů a samozřejmě i oprav a vylepšení majících za cíl lépe vyvážit hratelnost.

Recenze: Fire Emblem Warriors – přesně to, co od Warriors hry a Fire Emblem univerza očekáváte

Politici z Belgie a Havaje se snaží zakázat loot boxy ve hrách. Přirovnávají je k hazardu

Nejspíš nebude den, kdy bychom na Zingu nepsali o mikrotransakcích a jejich nové formě v podobě loot boxů. Hráči se ve velkém bouří, píšou kritické recenze a stížnosti, a tak mikrotransakce a loot boxy v posledních dnech žádají velkou pozornost. Problému si všimli i někteří politici v Belgii a Havaji, kteří se snaží zakázat loot boxy ve hrách. První iniciativa pochází od belgického ministra spravedlnosti Koena Geense, který chce zakázat ve hrách in-game nákupy s náhodným výsledkem. Tenhle styl přirovnává k hazardu a gamblingu. Následně se ozvala i Havaj, konkrétně Chris Lee, který se vyjádřil hodně negativně na adresu Star Wars: Battlefrontu 2. Podle jeho slov jde o online kasino určené pro děti, aby utrácely peníze. Battlefront 2 nazval pastí pro všechny hráče a vyzval je, aby se obrátili na své politiky.

Změny probíhají i u NFS: Payback

Vedení společnosti Electronic Arts musí mít problémy s usnutím. Těsně před vydáním hasilo studio EA DICE požár u Star Wars: Battlefront 2, kde byly dočasně vypnuty mikrotransakce a čeká se jejich přepracování. V týdnu to samé potkalo i Need for Speed: Payback. Studio Ghost Games oznámilo, že probíhají změny ve zlepšení postupu, které vycházejí ze zpětné vazby od hráčů. Vylepšení se nachází teprve v první fázi. Ve hře bylo upraveno několik věcí a další mají v blízké době následovat, včetně lepších součástek nabízených v obchodech. Zároveň vývojáři doporučují neprodávat karty, nýbrž je měnit za tokeny. Ty můžete použít v obchodě při losování. Co bylo do dnešního dne změněno? Za všechno nově získáváte větší příděl peněz a reputace, včetně klasických závodů a rivalů. Navíc byla mírně zvýšena odměna v případě, že závod nevyhrajete. Nedávno byl rovněž změněn čas pro změnu nabízených karet v tuning obchodě, a to z 30 minut na 10 minut.

Recenze: Overgrowth – polovičatá hra, která upřednostňuje soubojový systém před vším ostatním

Deep Sky Derelict kombinuje tahovou strategii a RPG

Finské studio Snowhound Games chystá zajímavou kombinaci tahové strategie a RPG. Deep Sky Derelict hráče zavede do ponuré budoucnosti, kde je lidstvo roztroušeno po celé galaxii a společnost je rozdělena do dvou odlišných tříd. Vy budete hrát za chudého vyvržence bez státní příslušnosti, který je nucen žít v opuštěných mimozemských lodích a stanicích. Vaším snem je stát se privilegovaným občanem a žít na povrchu planety, což se vám může splnit, protože na jedné lodi ve vesmíru lze nalézt poukaz, který vám tohle vše umožní. Než se ale k němu dostanete, budete muset prozkoumat mnoho opuštěných lodí, kde naleznete kořist a stopy. Zároveň budete obchodovat, přátelit se a bojovat. Deep Sky Derelict slibuje vysokou znovuhratelnost a herní režimy příběh a arena. Hra je v současné době v předběžném přístupu na Steamu a GOG.com. Vývojáři plánují titul dokončit do března 2018.

Stahujte demo závodů Project Cars 2

Pokud jste do dnešního dne váhali, zda si koupit závody Project Cars 2, tak máte konečně legální možnost si hru zdarma vyzkoušet. Slightly Mad Studios totiž vydali demoverzi, která nabízí možnost zkusit si tři různé typy vozů na dvou závodních okruzích, včetně legendárního Red Bull Ringu (původně se jmenoval A1 Ring). V demu Project Cars 2 usednete do Ferrari 488 GT3, Lamborghini Huracán LP610-4 a Formula Renault 3.5. Tři různé typy vozů mají hráčům dodat potřebný zážitek, aby se rozhodli, zda právě pro ně je určen Project Cars 2. Demo navíc podporuje Xbox One X a PlayStation 4 Pro a je k dispozici ve verzích pro PC, PlayStation 4 a Xbox One. Jeho velikost je necelých 5 GB.

Recenze: Heliborne – zábavná akční letecká střílečka s lehce nadprůměrnou grafikou

Valkyria Chronicles 4 oznámena pro PS4, Xbox One a Switch

Minulý týden spustila společnost Sega internetové stránky, které naznačovaly vydání dalšího dílu série Valkyria Chronicles. Nyní už můžeme oficiálně potvrdit, že je titul Valkyria Chronicles 4 připravován pro konzole PlayStation 4, Xbox One a Switch a v Americe a v Evropě vyjde někdy v roce 2018. V Japonsku, kde nebude Xbox One verze vydána, se začne PlayStation 4 verze prodávat 21. března 2018 a verze pro Switch v létě roku 2018. V Japonsku bude kromě standardní edice pro PlayStation 4 uvolněna také limitovaná edice 10th Anniversary Memorial Pack a první kopie hry dostanou jako bonus další mise Preemptive Special Tactics, které když zvládnete, dostane do hry jako hratelnou postavu Edy Nelson z původních Valkyrie Chronicles. V limitované edici 10th Anniversary Memorial Pack najdete kopii hry, kód na stažení příběhové mise Joint Operation with Squad 7, v níž se objeví Squad 7 z původních Valkyrie Chronicles, dále soundtrack 10. výročí a artbook k 10. výročí série o velikost B5 a 72 stranách.



Speciál: Návštěva nového studia SCS Software – tvůrci simulátorů trucků slaví 20 let

Odklad Praey for the Gods na rok 2018

Vývojáři z nezávislého studia No Matter odkládají své připravované akční survival dobrodružství Praey for the Gods na rok 2018. Tím se automaticky posouvá i plánované testování alfa verze. To v uzavřené společnosti proběhne také někdy během roku 2018. Konkrétní autoři nebyli. Odklad má celkově pomoci hře a umožnit tvůrcům více se věnovat jednotlivým částem a vyladit je podle jejich představ. Otázkou je, zda o Praey for the Gods bude v roce 2018 zájem, z kraje roku (6. února 2018) totiž vychází remake Shadow of the Colossus na PlayStation 4. Bude tak rozumné, když No Matter Studios budou cílit na léto, případně konec roku, kdy už budou mít hráči Shadow of the Colossus dohrané. Vývojáři Praey for the Gods se koneckonců netají tím, že se právě u této hry inspirovali.

Speciál: Deskovkový speciál: Zaklínač

Hráči začali bojkotovat hru FIFA 18 a chtějí po EA změny

Na listopad 2017 nebude společnost Electronic Arts radostně vzpomínat. Vedení firmy musí v současné době řešit nejen kritiku hráčů k mikrotransakcím ve Star Wars: Battlefrontu 2 a Need for Speed: Payback, ale nově také bojkot hry FIFA 18. Fanoušci chtějí organizovaným bojkotem přinutit EA ke změnám. Vadí jim totiž systém odemykání speciálních balíčků v režimu FUT. Hráči si nejspíš řekli, že po Battlefrontu 2 a NFS: Payback je čas, aby se v EA nad svým počínáním zamysleli také v případě oblíbené fotbalové série. Pod iniciativou #FixFIFA se na Twitteru sdružuje komunita a vyzývá další fanoušky k bojkotu Black Friday u FIFA 18 – aby si nekupovali FUT Points do doby, než dojde k nápravě. Mezi hlavní problémy mají patřit změny po říjnovém patchi, který „téměř dokonalou” FIFA 18 z nějakého důvodu vrátil ke stylu a tempu FIFA 17 a udělal ze hry „FIFA 17.2”. Druhý problém souvisí s balíčky karet. Společně s iniciativou #FixFIFA byla založena i online petice, které se podařilo za 72 hodin získat 27 tisíc podpisů.

Soutěž: Vyhrajte Wolfenstein 2: The New Colossus

Odhaleny prosincové hry pro předplatitele Zlatého členství

Vánoce se blíží. Jaké hry dostanou předplatitelé Zlatého členství od Microsoftu pod stromeček? Společnost pro poslední měsíc roku 2017 vybrala vcelku pestré hry, ze kterých by si mohl každý hráč vybrat to své. V nadcházejícím měsíci si do své knihovny budete moci přidat zejména akci Warhammer: End Times – Vermintide pro Xbox One a epizodickou adventuru Back to the Future: The Game – 30th Anniversary Edition pro Xbox One. Dále jde o akční arkádu Child of Eden pro Xbox One a Xbox 360 a Marlow Briggs and the Mask of Death pro Xbox One a Xbox 360.

Blogy: Uncharted: Desetileté výročí – speciál

Disent aneb Proč stojí za to dát Epistory druhou šanci

Další aktuální články

Deskovkový speciál: Zaklínač

Neděle 26.11.2017 13:34 – Prožijte krušné osudy Geralta, Triss, Marigolda a Yarpena ve světě vytvořeném Andrzejem Sapkowskim. Přečíst celý článek »

DOOM na Switchi je doslova kapesním peklem

Pátek 24.11.2017 18:18 – Radost z přítomnosti legendárního DOOMa na Nintendu Switch rychle vystřídala frustrace. Přečíst celý článek »

Overgrowth – prohopkejte se ke svobodě

Čtvrtek 23.11.2017 16:30 – Je na čase svrhnout krutovládu a opět nastolit mír. Svět volá po hrdinovi a nikdo jiný nemá tolik za ušima jako králík Turner. Přečíst celý článek »

Zde může být Vaše reklama ANARCHISTA.XYZ. Číst celý herní článek můžete kliknutím zde :Pokračujte ve čtení zde

DOOM na Switchi je doslova kapesním peklem

Radost z přítomnosti legendárního DOOMa na Nintendu Switch rychle vystřídala frustrace.

Situace s Nintendem Switch je vskutku zajímavá. O úspěchu samotné konzole asi není třeba dlouze přemýšlet. Prodeje jsou velmi dobré a reakce samotných hráčů snad ještě lepší. Přesto third party vývojáři a vydavatelé stále nejsou o úspěchu této platformy přesvědčeni a s jejím přidáním do svého portfolia stále váhají. První vlaštovky jsou tedy alespoň porty, které jsou jindy přijímaný spíše vlažně, ale vzhledem k nabídce her pro hybridní Switch to je pořád hodně dobrá zpráva.

Zatímco ale exkluzivní tituly pro Nintendo Swich budou jistojistě útočit na titul Hra roku, dnes recenzovaný DOOM najdete na druhé straně hodnotící škály. Ani v tomto případě ale nejde o jednoznačný výsledek, je totiž zcela zásadní, jestli máte doma PC nebo konzoli, na které jste už DOOM hráli nebo máte možnost si ho zahrát. V takovém případě je Switch verze víceméně zbytečností, kdy jediným, za to ale velkým esem v rukávu, je právě možnost zahrát si DOOM kdykoli a kdekoli. Následující text však odhalí, že ani tato možnost není jednoznačnou výhrou.

Peklo na cesty

Pokud trochu tápete v tom, co je vlastně DOOM zač, mrkněte na Martinovu recenzi. Pro tentokrát je dobré vědět především to, že jde o akční záležitost postavenou na frenetické akci, což je něco, co s malinkými analogovými páčkami Switche a především tristní optimalizací bohužel nejde příliš dohromady. Přestože hra nabízí možnost upravit si citlivost analogů, jednoduše se mi nepodařilo najít onen „sweet spot”, kde by byla hra hratelná. Přestože mě to jako fanouška jak Switche, tak i skvělého DOOMa mrzí, musím označit právě tento titul v handheldovém režimu jako téměř nehratelný.

Trefit se do nepřátel je mnohdy nadlidský úkol, kdy největší šanci máte logicky s brokovnicí, což je naštěstí hned první zbraň ve hře, nicméně DOOM není o tom „se štěstím trefit jednoho nepřítele” ale spíše něco ve stylu „během dvou sekund jsem rozsekal deset cacodémonů a rozmetal jejich mozky po zdech”. Ve výsledku vás zachraňují pouze tzv. Glory Kills, které po vzoru původní hry představují zabití nepřátele hezky ručně, přičemž stačí být v dostatečné vzdálenosti, zmáčknout příslušné tlačítko a hra sama si už nepřítele hezky přitáhne k sobě. Nicméně i zde vám DOOM hází další pomyslné démony pod nohy.

„Vše je zahaleno jakousi kouzelnou mlhou, která rozmazává snad všechny textury.“

Ačkoli nechápu proč, autoři namapovali aktivaci Glory Kills na pravý analog, což není v zásadě nic špatného, až na to, že jde o akci, kterou budete provádět velmi často. Ačkoli jsem se Switchem neměl nikdy problémy co do ergonomie a snadnosti ovládání, tentokrát jsem začínal po pár minutách chytat do pravé ruky nepříjemné křeče. Okamžitě jsem tak využil možnosti jiného rozestavení ovládacích prvků, což sice vyřešilo problém s neustálou křečí v palci, nicméně pocit, že tento port neprošel ani jedinou minutou testování, odezníval podstatně déle než zmíněná křeč.

Ještě než ale vůbec začnete lamentovat nad ovládáním a tím že „se sakra nedá nic trefit!“, okamžitě vám podlomí kolena vizuální zpracování. Tedy, v tom negativním slova smyslu. Je sice pravda, že si hra zachovává rudý démonský nádech a lokace poznáte takřka okamžitě, vše je ale zahaleno jakousi kouzelnou mlhou, která rozmazává snad všechny textury. Ona ani samotná kvalita textur není nikterak valná, ale právě finální rozmazání, které to má snad vše nešikovně zakrýt, dělá z handheldového hraní spíše tragický zážitek, který skvěle dokresluje titěrný text. Kromě powerbanky pro dobíjení Switche tak musíte s sebou nosit i lupu. Záleží tak především na tom, jak moc prostě chcete DOOMa hrát na cestách, protože výsledný kompromis ohlodává skvělý originální zážitek až na nehratelnou kostru.




Větší displej, lepší zábava

Nicméně není to úplně prohraná bitva. Pokud třeba nemáte žádnou klasickou konzoli a váš počítač DOOMa neutáhne, pořád je tu z mojí strany malé doporučení ke koupi hry. V případě, že se totiž budete oddávat tomuto portu ve stavu, kdy Switch sedí pevně usazen v dokovací stanici. V takovém případě je totiž ze hry rázem docela obstojná kopie původního titulu, nad kterou tradiční hráči také dost možná ohrnou nos, ale mě osobně zase tolik neurazila.

„Pro úspěšné domácí hraní zcela zásadně doporučuji Pro ovladač.“

Vizuálně hra rozhodně neoslní, především pokud máte ještě v hlavě čerstvé vzpomínky na originální titul a sám se nedokážu ubránit pocitu, že prezentované screenshoty ze hry prošly rychlým přeleštěním ve Photoshopu. Nicméně grafické zpracování je to poslední, co by vás při hraní na velké obrazovce mělo štvát. Největším kamenem úrazu je snímkování, které často propadává pod 30fps, takže se i v takových momentech dá hovořit o „nehratelnosti” titulu. Na občasné propady jsme u her zvyklí, ale v případě této hry pro Switch budete svědky tohoto nešvaru relativně často a především s takřka železnou pravidelností. Stačí totiž více nepřátel na obrazovce a na problém je zaděláno.

Nalijme si však čistého vína, hraní v dokovacím režimu bude pořád dost krkolomné, pokud pouze vysunete Joy-cony z těla konzole. Pro úspěšné domácí hraní zcela zásadně doporučuji Pro ovladač. Pokud ho nemáte, Joy-con grip situaci s ovládáním příliš nevylepší. Spojení drobnějších analogů a trestuhodné optimalizace je zkrátka hlavním neduhem hry.




DOOM na doma i na cesty

Pokud hru spustíte ihned po vložení cartridge do konzole, všimnete si, že podstatná část hry chybí, přestože vám byla slibována. Hra více hráčů se totiž kvůli omezené kapacitě paměťového média stáhne až dodatečně, takže ve finále jedinou opravdu chybějící součástí je povedený editor SnapMap. Nechybí tedy nic z multiplayeru, nicméně díky předchozím výtkám se mu asi nakonec stejně vyhnete. Nutno dodat že funguje spolehlivě a kupodivu jsem neměl ani problém najít dostatek hráčů ke hře, ale co do hratelnosti jde samozřejmě o něco, co zkrátka nechcete zažít, pokud nevlastníte onen vzpomínaný Pro ovladač.

Ačkoli mě to jako majitele a dalo by se říci i fanouška konzole Nintendo Switch mrzí, tohle se zkrátka a dobře nepovedlo. O koupi hry byste měli uvažovat pouze v případě, že si chcete DOOMa zahrát, ale nemáte žádnou jinou konzoli či odpovídající PC. A i v takovém případě je od autorů opravdu velmi troufalé chtít za tento herní zážitek plnou cenu, když o mnoho lepší verze hry se dnes dají sehnat za podstatně menší peníz.

DOOM pro Switch koupíte v našich obchodech Xzone.cz a GameExpres.sk.

Doom na SwitchHodnocení hry

Líbí se nám

  • jediná šance, jak si zahrát DOOM na cestách
  • pořád je to DOOM!

Vadí nám

  • kompromisy ve vizuálním zpracování
  • chybí editor map SnapMap
  • na Joy-conech prakticky nehratelné
  • titěrné texty
  • propady snímkování

Verdikt: DOOM pro Nintendo Switch má cenu pořizovat pouze v případě, že nemáte jinou možnost, jak si tuto skvělou akční střílečku zahrát. Připravte se však na krkolomné ovládání v případě Joy-conů a také značné kompromisy ve vizuálním zpracování.

Hru ohodnotilo také 98 čtenářů průměrnou známkou 8.7/10.

fatush1 (9), the víta ! 🙂 (8), steragery (9), SedllY (9), Miky (8), Nerry (9), ThainDegu (9), cactus.cz (9), Dr0m3dAr (9), Mr.Triboni (10), stuntman (9), masterblaster4 (6), darkramm88 (10), Phenonmen (5), FoxisFoxCZ (10), cybertoxic (10), Newek23 (10), Strec (8), Raiden-CZ (10), MoRt8 (8), Tominaut (10), game.FOXcz (10), Alfajk (8), pepajs95 (10), corey26 (10), Likendros (10), Rivers25 (9), HentaiLord (8), kubahaslerka (9), declare (10), Hrabi (9), bananomet (8), Predator5552 (6), daza (8), Jencl (8), Mafian11102000 (9), Solda (8), Lazy (9), Lelanka (8), Deyw (10), CzePavel99 (9), theo (9), Kope (9), Labigmek (10), 123midur (9), BabetakCZE (8), snajx (10), SweetL.c.King (9), Malcolm (10), Ferry76 (5), Modras (8), predator.cz (9), tomdh86 (8), Bruce Wayne (10), Unmar (10), Honzicek-cz (10), NiNo_O (9), kamgeforce (10), DERO (4), hanz917 (8), ☩ SVERIGE ☩ (4), Behavioralista (5), Kross (8), alik121 (8), opletalpa (9), plkCRA (9), Clon3 (9), shaak (10), ReymondReylow (9), domk79 (10), Desmond Miles (9), Parkysis (8), Hades47 (6), Tasty Dumpling (8), Greca (10), N3RWO (10), dinss (9), Ardis (9), Atlantis (8), carhrozny (8), fordzy (8), Rascal (9), SvenCZ (9), Cybotron (8), multighost (9), Tessy94 (10), soldierXXXX (8), inexet007 (9), Ersagon (10), ChristianeQ (8), Pec41 (9), brigand cz (9), Mr.Lolendo (8), chelseacz (9), Pront (9), Theogreel (7), KeerGeek (8), SamFisher (9)

Před vydáním hru ohodnotilo 7 čtenářů průměrnou známkou 9.6/10.

StalwartStone (9), TGPCZ (10), Lelanka (10), Kirkes21 (10), killjezor (9), Sovjet (10), SamFisher (9) (Pro hodnocení musíte být přihlášen)

Doom na PC, PS4, Xbox One, SwitchTrailery ke hře

Zde může být Vaše reklama ANARCHISTA.XYZ. Číst celý herní článek můžete kliknutím zde :Pokračujte ve čtení zde

Overgrowth – prohopkejte se ke svobodě

Je na čase svrhnout krutovládu a opět nastolit mír. Svět volá po hrdinovi a nikdo jiný nemá tolik za ušima jako králík Turner.

Bugs Bunny, Bob a Bobek, nebo ten malý hajzlík z Jen počkej zajíci. To je jen malý výčet hrdinů, kteří nesklopili uši a dokázali se prosadit. Žádný z nich ale nikdy nefušoval do bojové hry zasazené do doby feudálního Japonska. Tenhle šílený nápad vznikl v hlavách tvůrců ze studia Wolfire Games (složeného z opravdu malého počtu programátorů) již před neuvěřitelnými devíti lety. Za tu dobu prošel mnoha úpravami, nyní se konečně může oprostit od statusu Early Access a plnohodnotně se předvést na našich monitorech. Jenomže slovy Járy Cimrmana: „A není to málo Antone Pavloviči?“

Hra na hrdinu

Overgrowth dlouhou dobu neměl příběhovou kampaň. Místo toho jste mohli různě blbnout v otevřeném světě ať už online nebo v singleplayeru. Ona zmiňovaná kampaň byla přidána až nedávno a má navodit určitý pocit zadostiučinění. Převážně jde ale hlavně o online záležitost, která, řekněme si to na rovinu, žádný příběh nepotřebuje.

„Největší předností tohoto králičího dobrodružství je jednoznačně soubojový systém, kupodivu zvládnutý povedeně a naprosto plynule.“

V roli králíka Turnera se vydáváte na strastiplnou cestu proti zlým utlačovatelům, kteří vládnou přísnou packou celému vámi známému universu. Cestou potkáváte mnoho přátel, ale i protivníků ze zvířecí říše, a protože Turner před nikým nebere do zaječích, pouští se do soubojů plných kopanců, vrhaní mečů a brutálních komb. Tyto souboje jsou jedním z hlavních atributů celé hry. Tím druhým je po vzoru Prince of Persia šplhání po plošinách, lezení po skalách a dostávání se na málo přístupná místa. Buďte si setsakra jisti, že frustrace z často opakovaných smrtících pádů je téměř nekonečná. Stejně tak nelibost k příběhové lince celé hry. Příběh je totiž vyprávěn dosti odbytě a jeho prezentace se odvíjí jen díky němým sekvencím, kdy samotné postavy různě postávají v kruhu, drbou se na hlavě, zvedají ruce a pod nimi se objevují dialogy v podobě textu. To by bylo přijatelné před devíti lety, kdy se Overgrowth poprvé nadechl a byl představen v prvním traileru, ale teď už ta veškerá strohost působí nedodělaně a je jako pěst na oko.

Dalším problémem je propojování příběhu. Většinou se to má tak, že hlavní postava někam přijde, osvobodí nebohé vesničany tím, že porazí všechny protivníky, ti mu za to poděkují a pošlou ho dál. Najednou se objevíte v úplně jiné scenérii, kde máte obdobný úkol, a tak je to pořád dokola. Jen tu a tam je děj prošpikován skákací sekvencí nebo nemotornou stealth akcí.




Pacičku pro štěstí a jde se na to

Největší předností tohoto králičího dobrodružství je jednoznačně soubojový systém, kupodivu zvládnutý povedeně a naprosto plynule. První podobný titul, který mi vyvstane na mysli, je Absolver. Overgrowth ovšem na rozdíl od něj působí ladně. Dynamické souboje na život a na smrt opravdu prožíváte, učíte se nové údery, přehazujete si soupeře přes rameno a až se zvířecím instinktem uděláte vše, aby váš malý ušák přežil.

Animace pohybů je zpracována kvalitně. Moc se mi líbí prvek, kdy hlavní hrdina odkopává své nepřátele mocným úderem zadních běhů (stejně tak, jak to dělá v přírodě doopravdy). Nepřátelé se pak odvalí různými směry a vy dokončíte toto akrobatické číslo elegantním saltem vzad. Největší zábava ovšem přichází na scénu až se zbraněmi. Všechny jsou totiž kontaktní, bodné a smrtící. Malé dýky, kopí, nebo i samurajské katany. To všechno vám pomůže na vaší cestě proti útlaku a bezpráví. Například taková dýka není jen na souboj jeden na jednoho. Dá se využít i jako vrhací nástroj schopný instantního zabití. Uvedu příklad: Hezky si to štrádujete po planině a najednou vás zpozoruje hlídka složená z králíků, koček nebo divokých vlků. A co si má pak takový bezbranný zajda počít? Jednoduše se rozeběhnete proti prvnímu oponentovi, vrhnete na něj z dálky dýku, ta se mu zarazí nonšalantně do hlavy, a ještě něž dopadne jeho teplé bezvládné tělo na zem si pro svůj hrot doběhnete, vezmete si jej zpět a věnujete se dalším nešťastníkům. Právě díky všestrannému využití vašeho arzenálu souboje působí akčně a neztrácí na eleganci. Je to vlastě takový tanec různorodých zvířátek s rytmickými kroky. Tato zvířátka udělají všechno pro to, aby svého oponenta vyprovodila ze světa.

„Nečekejte žádnou srst chvějící se ve větru, nebo krásnou a detailní krajinu. Vše tu působí zastarale a nedodělaně.“

Zuby nehty

Hratelnost je ale bohužel to jediné, co se povedlo. Za těch devět let vývoje sice grafická tvář prošla jakýmsi vývojem, pořád ve vás ale vyvolává pocit, že jste se ocitli v minulosti. Nečekejte žádnou srst chvějící se ve větru, nebo krásnou a detailní krajinu. Vše tu působí zastarale a nedodělaně. Prostředí je složeno z rozmazaných textur, kde je stejně vysoká tráva, stále se opakující domy, nebo ledová plocha, po které nečekaně postavy kloužou. Kloužou ale tak, že se ani nehnou a jen sjíždějí ze strany na stranu.

Říkal jsem si, že to všechno se dá přejít, a že se určitě největší pozornost věnovala samotnému Turnerovi, ale i tady jsem se zmýlil. Hlavní hrdina, pokud zrovna nebojuje, skáče jako Lara Croft v prvních dílech Tomb Raidera. O jeho běhu á la Mirek Dušín s plným batohem nebo o působení gravitace a ostatních fyzikálních zákonů nemá cenu ani mluvit.




Bohužel ani bugům se Overgrowth nevyhnul, a tak se párkrát stane, že se propadáte zemí, nebo se nepřátelé zaseknou o kus skály a komicky běhají na místě. Na druhou stranu oceňuji přítomnost krve. Když se vám v soubojích moc nedaří, vaše postava začíná více a více krvácet. Ale i tato vlastnost je pronásledována opravdu odfláknutým ztvárněním. Krev je rozpixelovaná a naprosto nerealistická.

Největší problém zastaralé grafiky je podle mého celkově mrtvý svět. Zdá se, že autoři rezignovali na to, aby hra lépe vypadala. Jistě, jde o nezávislé a opravdu malé studio kde většinu práce odvádí dva až tři lidé, ale i tak to zamrzí. Na druhou stranu nemůžu říct, že všechna prostředí jsou nepovedená. Například temné močály, kde mlhu rozráží jen pár slunečních paprsků, působí celkem atmosféricky. Bohužel je to jen první a zároveň i jediná vlaštovka.

Overgrowth se mermomocí snaží získat své místo mezi plejádou obdobných her, ale bohužel se mu to nedaří. Sice nabízí různé herní módy, ale vesměs se jedná o to samé, jen jinak rozfázované. Příběh by bylo možná lepší úplně vynechat a více se věnovat požitku z hraní a vychytání všech much.

Když už jsme u příběhu, tak mne ke konci kampaně asi nejvíce iritovalo zjištění, že se Overgrowth snaží protáhnout děj co nejdéle. V závěrečných fází jste zatčeni zlou kočkou a nuceni bojovat na život a na smrt v aréně (tato aréna je i jako samostatný režim). Což o to, nápad je to dobrý, ale proč proboha se systém souboje opakuje třikrát? Nejdříve vám hodí do arény nějakého slabocha, pak další dva, pak další a další, aby to vše završil největší soupeř v podobě ozbrojeného vlka. To vše by klidně stačilo jednou, ale ne, tady se to bude opakovat, aby hra působila delším dojmem.

Pěst mezi oči

Overgrowth je herní počin, který má určitě šanci si získat své příznivce. Takových děl je ale hromada, a i když zpočátku získávají na oblibě, často se postupně propadnou do zapomnění. Většinou jde ale o tituly, které vznikly za podstatně kratší dobu, než je devět let.

Je škoda, že si autoři kromě soubojového systému nedali více záležet i na ostatních aspektech hry. Overgrowth totiž jinak mohl být docela zábavnou záležitostí na dlouhá, deštivá odpoledne. V tomto případě bych ale spíše doporučil se po kvalitních bojovkách poohlédnout jinde.

Overgrowth na PCHodnocení hry

Líbí se nám

  • soubojový systém
  • zasazení hry

Vadí nám

  • zastaralá grafika
  • zbytečný příběhový mód
  • bugy

Verdikt: Overgrowth je polovičatá hra, která upřednostňuje soubojový systém před vším ostatním. Byť se nedá upřít snaha a velké úsilí autoru, stále působí nedodělaným dojmem, a tak sám sobě zbytečně podkopává půdu pod nohama.

Hra zatím neobdržela žádná čtenářská hodnocení. (Pro hodnocení musíte být přihlášen)

Zde může být Vaše reklama ANARCHISTA.XYZ. Číst celý herní článek můžete kliknutím zde :Pokračujte ve čtení zde

Fire Emblem Warriors – povedená grupka hrdinů

Omega Force nám opět dokázala, že vlastní návod, jak účelně spojit dvě různé značky. A vytvořit tak perfektní záležitost.

Recenzovaná verze: Nintendo New 3DS

Fire Emblem není v žádném případě nějakou novou značkou. Vychází už snad někdy od začátku 90. let. Podobně bychom se mohli vyjádřit i titulech série Warriors (neboli Musou, jak se se jmenují ve své domovině), se kterými se setkáváme od roku 1997. Jeho univerzum ale nezůstalo konzistentní a časem začalo napadat i úplně jiná území. Kromě základní řady Samurai Warriors anebo Dynasty Warriors, se tak můžeme setkat i s expanzí do světa Dragon Quest, do království Hyrule, nebo s hrou Warriors All-Stars či se třemi díly Pirate Warriors z univerza One Piece.

Všechny tyto hry mají jeden společný jmenovatel, kterým je víceméně totožný způsob hraní. Sám osobně jsem zkoušel jen některé Dynasty Warriors, Berserkra a samozřejmě Pirate Warriors, protože prostě One Piece. Když se ale podíváme na Fire Emblem, tak ten si o převedení do Warriors podoby vyloženě říkal, protože už jednotlivé díly nabízí dostatečný počet různých postav. Jen jsem si nějak neuměl představit, čím dokážou tvůrci jejich osud pospojovat dohromady. No pusa mi po dohrání Fire Emblem Warriors dokořán otevřená nezůstala, ale rozhodně jde o věc, na kterou byste si měli na kartě svého 3DSka udělat místo.

Hordy nepřátel

Série Fire Emblem byla, je a určitě bude, mixem strategického plánování a tahových soubojů. Všichni vaši bojovníci jsou také definováni celkem obsáhlými statistikami, ve kterých s každým novým levelem posilují. Ne vždy sice dojde k celoplošnému upgradu všech položek, někdy se posílí zdraví, útok a obrana a následně jen třeba ovládání zbraně, jindy zase dostanete pár bodíků ke štěstí, pohybu nebo magii. Tohle není žádná novinka a všichni fanoušci a hráči Fire Emblemu je znají. Na první pohled je také jasné, že podobné principy nemůžou ve Warriors hře fungovat. Nicméně to také není úplně pravdou. Ale popořadě.

„Co je ale velmi příjemné, je možnost mezi jednotlivými postavami přepínat stisknutím směrového kříže nahoru nebo dolů. Tato jednoduchá funkce dodává každému konfliktu mnohem větší pocit interakce.”

Hlavní akce stále probíhá v reálném čase, ale už před spuštěním každého scénáře, můžete postavám zadat příkazy na koho útočit nebo jestli mají třeba bránit pozici. Pokud se následně vrhnete do boje, jde podobné příkazy zadávat prakticky kdykoli, při zapauzování boje.

Co je ale velmi příjemné, je možnost mezi jednotlivými postavami přepínat stisknutím směrového kříže nahoru nebo dolů. Tato jednoduchá funkce dodává každému konfliktu mnohem větší pocit interakce. Místo toho, abyste byli jako vždy jedním supersilným bojovníkem, stáváte se tak pouze členem mnohem větší armády. Navíc je nutnost přepínání mezi jednotlivci někdy přímo vyžadována. Když to neuděláte, lehce se vám může stát, že ve svém konání selžete i při nejnižší zvolené obtížnosti.

Dalším plusem, který přináší přepínání mezi postavami, je změna bojového stylu. U každé postavy sice pořád provádíte hlavní akce pomocí kláves Y a X (lehký a těžký útok, plus kombinací vytváříte komba), ale jednou bojujete mečem, jindy kopím, jednou osedláte koně, jindy pegase nebo wyvernu. Nebo třeba v boji použijete magii či luk a šípy.



Co je nového a co jiného?

Co vás ale může trochu rozhodit, je banální příběh hry. Důvod jeho existence je vlastně úplně přízemní. Jde jen o to dostat na jedno bojiště postavy, které by se jinak neměly šanci nesetkat. Ze začátku vás proto bude hodně otravovat opakování stejného scénáře, kdy jedni spojenci zaútočí na druhé jen proto, aby dokázali svou důvěryhodnost a ve finále se spojili do jedné grupky. Ale ve chvíli, kdy mne tento opakující se koncept začal otravovat, přišli vývojáři s celkem absurdními a neočekávanými zvraty. Některé hodně pobaví a jiné zase trochu osvětlí vztahy mezi bojovníky.

Když ale mluvíme o postavách, najdete jich ve Fire Emblem Warriors vlastně celkem málo. Respektive není jich málo, ale rozhodně byste očekávali i jiné, než jaké hra celkově nabízí. Převážná většina pochází z dílů Fire Emblem Awakening a z Fire Emblem Fates, což může některé znalé fanoušky série naštvat. Známé postavy sice okoření pár nováčků, jako jsou ústřední postavy konfliktu princ Rowan a princezna Lianna, ale jinak jde o jednoznačné zaměření na modernější díly série.

„Když ale mluvíme o postavách, najdete jich ve Fire Emblem Warriors vlastně celkem málo. Respektive není jich málo, ale rozhodně byste očekávali i jiné, než jaké hra celkově nabízí. “

Dalším herním aspektem, který si Warriors převzali z univerza Fire Emblemu, je účinnost zbraní. Některé typy zbraní jsou totiž účinnější než jiné a zase slabší než další, což vytváří určitý trojúhelník účinnosti a neexistuje tak žádná vyloženě dominantní zbraň.

Projeví se to při boji proti určitým typům nepřátel, kdy časem zjistíte, že je vaše postava výrazně slabší a trvá ji zbytečně dlouho, než si s nimi poradí. Jde o další impulz, proč občas vyměnit jednoho válečníka za jiného. Také díky tomu vznikají celkem napjaté okamžiky, kdy musíte zabít určité nepřátele a abyste to stihli, přesouváte se rychle z jedné postavy na druhou.



Kdo s kým a proč?

Jak už bylo řečeno, můžete při hraní spojovat lehké a silné útoky do různých komb, jedinečných pro každou postavu. Jimi si pak plníte speciální Warrior meřák a po jeho naplnění pomocí klávesy A spustíte speciální silný útok. Zároveň se vám naplňuje i takzvaný Awakening měřák, který zase odpálíte tlačítkem R a na krátkou dobu tak získáte výhodu proti všem, bez ohledu na to, jakou zbraň zrovna držíte. Béčkem se vyhýbáte, Lkem zase zamknete určitý cíl a pohybujete se kolem něj. Kameru můžete ovládat pomocí pravé analogové páčky, ale častěji použijete klávesu ZL, která vám kameru otočí ve směru pohledu postavy. Nebo vás nasměřuje na nejbližšího silného nepřítele.

Zbývá tlačítko ZR, které otevírá menší podnabídku příkazů. Díky ní můžete používat léčení sebe sama, vašich spojenců, ale její nejdůležitější použití jsou vazby mezi spojenci. Obvykle stačí pro zlepšení vztahu bojovat vedle další postavy, ale pomocí ZR můžete dokonce postavy spojit úplně. Během tohoto spojení sice jedna z postav z bojiště úplně zmizí, ale můžete si ji přivolat do speciálních útoků, prováděných pomocí tlačítka A. Některé postavy vás pak automaticky brání a pomocí kláves ZR+Y si je přivoláte jako pomoc do útoku. Mezi těmito dvěma postavami navíc můžete kdykoli přepínat, což se hodí při boji proti určitému nepříteli s jiným typem zbraně.

Občas se vám může stát, že vám někdo ze spojenců padne. A tady přichází tradiční Fire Emblemovská možnost vybrat na začátku režim Classic, při kterém vám padlí spojenci prostě umřou a vy je můžete oživit jen za určitou cenu. Druhou možností výběru je režim Cassual, kde se vám padlí zase na začátku další mise objeví živí.

Po skončení bitev dostanete možnost dále rozvíjet hrdiny pomocí některých klasických Warriors technik. Použitím materiálů získaných v boji můžete zvyšovat sílu útoku, přidávat další komba, posilovat obranu proti určitým zbraním a dokonce odemknout nové dovednosti. Získáte-li občas takzvanou Master Seal, můžete také změnit třídu postavy, čímž nejen masivně posílíte status postavy, ale změníte i její vzhled.

„Nové zbraně a vybavení můžete najít v boji, ale naštěstí pak nemusíte trávit celé hodiny výběrem nejlepší výbavy, protože v menu existuje možnost optimalizovat automaticky vybavení u jednotlivých postav.”

Jedinečné dovednosti se pak naučíte vytvořením silné vazby mezi dvěma postavami, což je další motivace, proč mezi jednotlivci spolupracovat. Nové zbraně a vybavení můžete najít v boji, ale naštěstí pak nemusíte trávit celé hodiny výběrem nejlepší výbavy, protože v menu existuje možnost optimalizovat automaticky vybavení u jednotlivých postav a dokonce i u všech najednou. Hra také podporuje amiibo figurky, kdy můžete denně naskenovat až pět amiibo postav a získat nový materiál nebo zbraně.

Hlavní příběh vám zabere poměrně hodně času, ale v menu navíc najdete režim History. V něm si můžete prožít znovu slavné bitvy ze série Fire Emblem. Ty se postupně odemykají procházením příběhové linie, takže vám hra vydrží opravdu velmi dlouho.



Co je nového?

Než skončíme dnešní recenzi, je důležité upozornit na jednu věc. Před nedávnem vyšel další update hry Fire Emblem Warriors, který opravil několik chyb, ale přidal do hry možnost stáhnout původní japonský dabing, trochu změnil a zjednodušil možnosti prodeje získaných zbraní, upravil některá menu nebo přidal do History režimu další scénáře. A také přibyly nové kostýmy pro ústřední dvojici postav. Jsou to maličkosti, ale kupodivu mají na plynulost hry dost velký vliv.

Fire Emblem Warrior koupíte v našich obchodech Xzone.cz a GameExpres.sk na Switch a 3DS.

Fire Emblem Warriors na 3DS, SwitchHodnocení hry

Líbí se nám

  • spojení herních principů rozdílných her
  • občasné nečekané zvraty
  • podpůrné postavy
  • nutnost přepínání mezi spojenci
  • vybalancovaný systém zbraní

Vadí nám

  • slabší grafický vzhled 3DS verze
  • málo postav

Verdikt: Fire Emblem Warriors jsou na 3DSku málo líbivým titulem, který ale nabízí přesně to, co od Warriors hry a Fire Emblem univerza očekáváte. Pro fanoušky akcí studia Omega Force přináší vítané změny a univerzum FE zase rozšiřuje o nové zápletky. Bohužel musím říct, že je Switch verze vzhledově o dost velký skok před tou kapesní.

Zde může být Vaše reklama ANARCHISTA.XYZ. Číst celý herní článek můžete kliknutím zde :Pokračujte ve čtení zde

Návštěva nového studia SCS Software

Tvůrci simulátorů trucků slaví 20 let, a tak nás pozvali do svých zcela nových kanceláří na prohlídku, ukázku VR a křest nového DLC New Mexico.

Jakožto redakční fanda českého simulátoru tahačů jsem již jednou měl možnost navštívit prostory studia SCS Software. A proto když mi šéfredaktor nabídl, zda bych nechtěl na oslavy výročí 20 let založení studia spojené s návštěvou zcela nových prostor, neváhal jsem ani chvíli. Za hodinu jsem už měl vyřízenou dovolenou na dva dny, abych mohl ve středu do Prahy a ve čtvrtek zase zpět do Ostravy.

Na akci jsem z Moravy dorazil poněkud s předstihem, ale i přesto se měl ujal marketingový specialista Pavel Medek, který mě hned posadil do sedačky a na hlavu jsem dostal VR brýle Oculus Rift CV1. Už jsem zkoušel hodně VR titulů a bohužel i tentokrát to můj žaludek nenesl zrovna dobře. V případě American Truck Simulatoru je skvělé, že člověk vidí kabinu, a tak má jakýsi záchytný bod vůči pohybujícímu se okolí. Rozhlížení je naprosto přirozené a měl jsem z toho daleko lepší pocit než při hraní na třech monitorech. Zážitek mi kazily jen dvě věci. Stále nízké rozlišení samotných brýlí, takže se například špatně četly budíky s aktuální rychlostí. A pak animace kabiny při brzdění, která v kombinaci se zhoupnutím sedačky dělaly zle i jiným návštěvníkům, kteří si VR zkusili.




Nové DLC New Mexiko je zajímavým přídavkem pro ATS, který přináší pouště, specifické lesy a spoustu ikonických skal, jelikož Nové Mexiko má málo vody a vše je tak docela suché. A jsou v něm obsaženy easter eggs, které jistě potěší všechny fanoušky oblasti 51 a seriálu Akta X.

Následně jsem se přesunul do vedlejší místnosti, kde jsem se posadil do sedačky, připásal a zkusil si simulátor přetížení. Chvíli jsem přemýšlel, že v kombinaci s brýlemi by to musela být bomba. Ale po chvíli mi došlo, že naklonění dopředu jakožto simulace brzdění opravdu nedává ten správný pocit. A naklánění do stran bylo poněkud přehnané, ale na to upozorňoval již operátor, že je to schválně kvůli návštěvníkům. Zážitek to byl zajímavý, ale podruhé jsem to již nezkoušel. Na rozdíl od VR, kde jsem později večer jezdil skoro hodinu.

Žaludek byl prázdný, a tak následky houpání naštěstí nebyly velké. Tudíž přišel čas na oslavy. Vše začalo jednohubkami a náhodným seznamováním s ostatními. Mezi hosty jsem zahlédl Dana Vávru z Warhorse či Marka Španěla z Bohemia Interactive. A velmi mě potěšila možnost si popovídat s Adamem Smithem, redaktorem Rock, Paper, Shotgun, který přiletěl až z Anglie. Členy týmu SCS šlo snadno poznat podle trička s velkou dvacítkou na zádech. Stejné tričko mimochodem dostali všichni návštěvníci při odchodu. Po přípitku následovalo video, které velmi zábavnou formou představilo celou historii studia SCS Software včetně ukázek mnoha stěhování do větších a větších kanceláří po celé Praze.




Asi víte, že SCS dělají již mnoho let trucky a první byl Hard Truck: 18 Wheels of Steel z roku 2002. Ale to nebyla jejich první hra. Ještě před trucky udělali simulátor lovce jelenů Hunting Unlimited a simulátor lovce žraloků Shark! Hunting the Great White. Několik let pak střídavě pracovali na sériích Hunting Unlimited a 18 Wheels of Steel pro amerického distributora, než v roce 2007 vydali Bus Simulator, který rok poté následoval první Euro Truck Simulator připravený plně v režii studia.

Ve studiu bylo připraveno několik kruhových sedaček před vskutku obřími televizemi, kde si návštěvníci mohli vyzkoušet některé hry s trucky. Já jsem si sedl do první z nich a za rozhovoru s několika členy studia si po letech zase chvíli zajezdil s Hard Truck. Úplně jsem zapomněl, že už tenkrát hra řešila, zda řidič není unavený a po nějaké době začala na chvíli ztmavovat obrazovku, aby to dala hráči najevo. Jednoduché a geniální řešení.

Po této historické exkurzi jsem dostal nabídku, která se neodmítá. Vyzkoušet si chystané „Special Transport“ DLC na nové mapě v Itálii. Již vývojová verze byla velmi dobře odladěná a jakékoliv chyby se hledaly skutečně velmi těžko. Ač se grafika Itálie vážně povedla, hra by se už opravdu potřebovala zbavit okovů spočívajících v nutnosti podporovat integrované grafiky. ETS2 vyšla v roce 2012 a dodnes má stále stejné hardwarové nároky.




Nadměrné náklady ve „Special Transport“ jsou skutečně osvěžením v sérii. Díky otáčivosti náprav návěsu je nutno jezdit s tahačem trochu jinak a je nutno neustále dávat pozor, zda někde nečouhá značka, či nějaké AI nevjelo do cesty či vedlejšího pruhu. Nově jsou ve hře doprovodná vozidla, která vám pomáhají s průjezdem, snaží se zajistit, aby vozy v protisměru udělaly více místa pro váš náklad, a posílají instrukce, jak se aktuálně chovat na silnici. Jelikož ETS2 není sandbox, tvůrci hry to vyřešili tak, že pokud neposloucháte doprovod a chcete jet jinam, či do něj nabouráte, hra automaticky načte předchozí automaticky uložený bod a musíte kus cesty projet znova.

Nové kanceláře jsou velmi pěkné, jak můžete vidět na okolních fotografiích. Na polici plné krabic s hrami si povšimněte velmi velkých krabice od polského distributora hry. Zakladatel studia Pavel Šebor mě pak upozornil na ocenění, které dostali od Steamu. Běžně studia dostávají pouze elektronické ocenění, ale SCS Software se jako jedněm z mála podařilo získat fyzické trofeje, které si také můžete na fotografiích prohlédnout.

DLC New Mexico do Americal Truck Simulator vyšlo 9. listopadu a snad se již brzy dozvíme datum vydání DLC Special Transport a Itálie do Euro Truck Simulatoru 2.







Další aktuální články

Heliborne - vrtulníky a rock

Úterý 21.11.2017 16:19 – Nahoďte rotory a vrhněte se do víru nebeských bitev v simulátoru Heliborne. Toto akční létání s vrtulníky je plné výbuchů raket, řinčení kulometů a kytarového… Přečíst celý článek »

Attentat 1942 – lepší než učebnice

Pondělí 20.11.2017 18:39 – Heydrichiáda zasáhla osudy tisíců lidí. Pojďme se podívat blíže na jeden z nich. Přečíst celý článek »

Project Cars 2 – nekompromisní závodní simulátor

Pondělí 20.11.2017 14:19 – To, co vám jinde projde, za to vám Project Cars 2 vymáchá obličej v kaluži vyjetého oleje. Přečíst celý článek »

Zde může být Vaše reklama ANARCHISTA.XYZ. Číst celý herní článek můžete kliknutím zde :Pokračujte ve čtení zde

Attentat 1942 – lepší než učebnice

Heydrichiáda zasáhla osudy tisíců lidí. Pojďme se podívat blíže na jeden z nich.

Akademické zázemí vývoje počítačových her se pomalu začíná probouzet také v České republice. Spolupráce vysokoškolských historiků z Karlovy univerzity, badatelů z Ústavu pro studium totalitních režimů, kapacit České akademie věd a programátorů počítačových her dala vzniknout už v roce 2015 úžasnému projektu Československo 38–89 (recenze), který se má věnovat důležitým událostem našich dějin. Před dvěma lety vznikl první díl s názvem Atentat 1942 (v současnosti můžete najít druhou část Vnitřní pohraničí o soužití Čechů a Němců v první polovině 20. století), který se dostal do škol v rámci interaktivního vyučování a přinesl vydavatelům nejeden mezinárodní úspěch (včetně ceny Česká hra roku 2015). Až nyní se dějepisná adventura dostává mezi širokou veřejnost díky platformě Steam. Jestli si ji má cenu koupit, můžete posoudit také díky naší recenzi.

Proč si odvedli dědu Němci?

Civilní vyprávění příběhu manželského páru Jelínkových začíná velmi nenápadně. Při návštěvě babičky Ludmily během balení a příprav prarodičů ke stěhování se objeví staré rádio z druhé světové války. A babička se pustí do vyprávění o dnech po atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. Pro jejího muže Jindřicha si přišli členové gestapa a ona dodnes netuší, proč se tak stalo. Sám dědeček jí o svých aktivitách za války nic neprozradil, ale jako řadový Čech se zlehka dotknul odbojové činnosti, schovával židovského kamaráda z mladších let a tajně doufal v pád nacistického režimu.

„V kontrastu k realistickému vyprávění ze současnosti jsou komiksově animované sekvence ze 40. let. Pokud začnou protagonisté vzpomínat, přejde obraz do černobílých kontur, kde rozhovory probíhají v rámci klasických komiksových bublin.“

Postupem času budete rozplétat klubko záhad v rámci investigativní činnosti. Promluvíte si se svým sousedem, kterému prarodiče přisuzují kolaborantskou minulost, s kamarádem z vojny či s ženou přeživší koncentrační tábor, v němž se setkala s dědou. Vaše postava se během příběhu ani jednou neobjeví na scéně, zatímco vypravěče hrají živí herci a odpovídají vám v rámci krátkých videoukázek. Dramatická výstavba se povedla na jedničku, protože nemáte problém uvěřit postavám jejich osobní historii. Máte pocit, jako byste si povídali s vaší babičkou, či dlouholetým morousovitým sousedem.

V kontrastu k realistickému vyprávění ze současnosti jsou komiksově animované sekvence ze 40. let. Pokud začnou protagonisté vzpomínat, přejde obraz do černobílých kontur, kde rozhovory probíhají v rámci klasických komiksových bublin. Animátorům se povedlo vytvořit živoucí charaktery, z jejichž obličejů vyčtete každou emoci, kterou chtěli tvůrci sdělit. Dramatické chvilky během protektorátního teroru heydrichiády si prožijete díky řadě činností, jež byly každodenním chlebem našich hrdinů pod německou nadvládou. Jednoduché minihry zastupují interaktivní část, která by měla zprostředkovat pocity zmaru, bezmoci a naděje.




Kam s letáky?

Zvídavé otázky na šestici respondentů můžete kdykoliv opakovat za místní měnu. Mince získáváte za úspěšné plnění adventurních úloh, tvořících akční složku Atentatu 1942, v rámci malých, ale důležitých úkolů v boji proti režimu či zachování vlastního života. Při vpádu gestapa do poklidné domácnosti musí babička bezpečně schovat dědečkovy protinacistické letáky, zatímco mužský člen domácnosti vymýšlí výmluvy ke zdržení dotírajících Němců. V kůži jiných postav budete v časovém presu utíkat z romského koncentračního tábora v Letech, pašovat z továrny tajné depeše nebo poslouchat projev Emila Háchy k sepsání úvodníku do novin tak, abyste si udrželi práci, ale zároveň nevypadali jako kolaboranti. Musíte se vžít do myšlení postav v dané době (Je bezpečné mít doma na stole těžítko s Masarykem, nebo bude lepší jej zničit?) Pokud se vám nepodaří úkol splnit na první pokus, hra vás nijak nepenalizuje, místo toho se dozvíte, že to bylo jinak a pokračujete směle dále v hovoru. Ke každé minihře se můžete libovolně vracet a zkusit ji splnit tak, abyste se vyhnuli nezdaru.

„Informační hodnotu Atentatu 1942 ocení především Češi, pro které se dílo primárně tvořilo. Cizojazyčné publikum si totiž během rozhovorů musí vystačit s anglickými titulky, toť daň za autenticitu.“

Na hráče nejsou tedy kladeny žádné velké nároky. Dle mého bylo primárním cílem tvůrců přenést především emoční zprávu všem, kteří se do titulu Atentat 1942 pustí. Samozřejmě se na jedné vlně veze ponaučení o faktech, která se ve škole možná pořádně neřeší. Pokud se díváme na titul jako na plnohodnotnou adventuru, jedná se o dílko jen mírně nadprůměrné, jestli vůbec, které lze přirovnat spíše k nezávislým titulům.




Historia magistra vitae

Účelem celého projektu Československo 38–89 bylo od začátku přinést jiné úhly pohledu na tragické události, nevyřčené pravdy v našich dějinách či nabídnout možnost alternativy k tradičnímu výkladu dějin na základě vlastní zkušenosti. Hráč si během výslechu postav připadá jako badatel, objevující dávno promlčené rodinné tajemství, které leží pohřbené pod náhrobním kamenem mlčení ústředního hrdiny. Výzkumnou činnost představuje především studium audionahrávek obecně prospěšné společnosti Post Bellum (působí až strašidelně opravdově), dobových rozhlasových stop, novinových výňatků či práce s dokumenty a historickými artefakty. Každou z promluv doplňují filmové záběry ze 40. let, při nichž na vás padne depresivní deka (promenádování Hitlera na Pražském hradě náladě nepřidá).

V rozhovorech se často vyskytnou pojmy, jež běžnému člověku nic neříkají. Proto je skvělé, že můžete kdykoliv pozastavit průběh rozhovoru s pamětníky a neznámý údaj si nastudovat v postupně se rozšiřující encyklopedii (něco jako v Assassin‘s Creed, jenže tam to skoro nikdo nečte, že?). Informační hodnotu Atentatu 1942 ocení především Češi, pro které se dílo primárně tvořilo. Cizojazyčné publikum si totiž během rozhovorů musí vystačit s anglickými titulky, toť daň za autenticitu.

Morální dilema

Za komiksovým vizuálem stojí český výtvarník Petr Novák alias Ticho 762, který se dějepisných témat nebojí (Jak Masaryk vymyslel Československo). Grafická stránka pasáží z Protektorátu svým dvoubarevným pojetím stroze a přitom účinně přináší dobový prožitek. Báječnou atmosféru podtrhuje civilní hudební podkres experimentálního tělesa DVA, které spolupracovalo na ozvučení české minimalistické hry Botanicula od Amanita Design.

„Pokud se zajímáte o dějiny druhé světové války, neměl by vám tento titul utéct mezi prsty.“

Nyní pro mě nastává ta nejhorší část celé recenze. Jak zhodnotit tento titul číselně, protože to velkou část čtenářů zajímá. Pokusím se svou volbu obhájit následujícím odstavcem. Z hlediska herního prožitku v rámci žánru adventury se nejedná o kdovíjakou pecku, ale spíše průměrné a nijak dlouhé dílo. Pokud se však zaměříme na emoční hodnotu titulu a její informacemi a někdy neortodoxními názory přehlcený obsah, mé pedagogické srdce plesá a volám na všechny strany, že tohle si prostě musíte zahrát. Nehraje roli, že se jedná o českou hru (podobně nadšený jsem byl z Never Alone, ale tam byla herní část mnohem silněji zastoupena), ale tento titul byl zkrátka vytvořen pro našince.

Attentat 1942 zpracovává období heydrichiády, pronásledování a perzekuci obyčejných občanů Protektorátu Čechy a Morava a hledí na tuto problematiku s odstupem. Události hodnotí lidé s různými názory, kteří prožili válku v rámci rozličných životních osudů. Jinak bude na zabití zastupujícího říšského protektora hledět osoba zavřená v koncentračním táboře, bojující v odboji či zahraniční armádě, protektorátní novinář či Žid prchající před transportem. Pokud se zajímáte o dějiny druhé světové války, neměl by vám tento titul utéct mezi prsty.




Attentat 1942 na PCHodnocení hry

Líbí se nám

  • zpracování dobových dokumentů a životních osudů dle skutečných příběhů do působivého příběhového mixu
  • audiovizuální zpracování
  • obsáhlá encyklopedie
  • česká lokalizace

Vadí nám

  • krátká herní doba
  • jednoduchost hádanek, či spíše miniher
  • na někoho může působit Attentat 1942 nudně

Verdikt: Attentat 1942 patří mezi edukativní projekty v rámci seriálu Československo 38–89, které se pokouší prosadit mezi klasické herní tituly. Svým rozsahem je spíše nezávislá adventura v podstatě interaktivním dokumentem, který díky bohu nespoléhá na QTE, ale na minihry, v nichž musíte řešit napínavé situace v nacisty okupovaném Protektorátu. Ač na někoho může titul působit až moc školně, jedná se prozatím o nejlepší (a pravděpodobně jediné) herní zpracování dějin heydrichiády.

Hra zatím neobdržela žádná čtenářská hodnocení. (Pro hodnocení musíte být přihlášen)

Zde může být Vaše reklama ANARCHISTA.XYZ. Číst celý herní článek můžete kliknutím zde :Pokračujte ve čtení zde

Nejzajímavější a nejdůležitější události týdne – 13. až 19. listopadu

     

Odhalení Thrones of Britannia: A Total War Saga a Project Hospital, seriál Hitmana, akční hra od Motive Studios, duchovní nástupce Skate, nové DLC This War of Mine, bezplatné přídavky Shadow of War a další.

Thrones of Britannia je vikingský spin-off Total War

Letos v červenci studio Creative Assembly oznámilo vznik iniciativy Total War Saga. Prostřednictvím ní chtějí tvůrci Total War představit hráčům sérii menších her pro PC, které budou zaměřeny na skromnější historické události. Zároveň si tyhle menší díly vezmou hodně z velkých dílů. Prvním takovým titulem je Thrones of Britannia: A Total War Saga. Tento spin-off série Total War nás zavede na britské ostrovy kolem roku 878, těsně po invazi Velké dánské armády. Thrones of Britannia se pochlubí velmi detailní mapou kampaně společně s deseti hratelnými frakcemi a novými herními mechanikami. Na odhalení všech frakcí si musíme počkat, autoři v současné době potvrdili, že mezi nimi budou vikingští osadníci, Anglosasové a jisté gaelské klany. Thrones of Britannia: A Total War Saga vyjde v roce 2018 na PC.

Akční hra od Motive Studios disponuje nevídanými gameplay prvky, tvrdí vedení EA

Studio Motive je momentálně spojováno hlavně se singleplayerovou kampaní Star Wars: Battlefrontu 2. Tým v Montrealu však připravuje i novou značku, která má odstartovat dosud nepřiblíženou akční hrou, na níž dohlíží Jade Raymond, matka série Assassin’s Creed. Finanční ředitel EA Blake Jorgensen nově na akci UBS Global Technology Conference 2017 v San Franciscu prohlásil, že titul dělá fantastický a vzrušující dojem. Co víc, podle něj má hra od Motive Studios zajímavou hratelnost, přičemž si myslí, že hratelnostní prvky dosud nikdo neviděl. Jak se zdá, Motive Studios se snaží o něco zcela nového, i když je samozřejmě těžké říct, o co by mohlo jít. V EA jsou zjevně přesvědčeni, že v oblasti žánru akčních her mají jisté mezery, což je důvod, proč projekt Motive vzniká.

Recenze: Need for Speed: Payback – smutné pokračování slavné závodní série

České studio Oxymoron Games chystá Project Hospital

Theme Hospital nebo Hospital Tycoon, to jsou dvě hry, které by nejlépe popsaly připravovaný projekt pražského studia Oxymoron Games. Bývalí vývojáři her jako Mafia 2, Mafia 3, Quantum Break, Top Spin 4 a Euro Truck Simulator se sešli v nových kancelářích, aby společně pracovali na vysněné hře. Tou je Project Hospital. Má jít o propracovaný titul, který bude přístupný a zároveň přinese velkou hloubku. V Project Hospital se stanete aspirujícím architektem, úspěšným manažerem a skvělým doktorem. Nejprve navrhnete svou vlastní nemocnici, upravíte každý detail (nebo použijete předdefinované modely) a začnete plnit své lékařské povinnosti. Project Hospital je v plánu na rok 2018 ve verzi pro PC, Mac a Linux. Prodávat se bude na Steamu.



Oznámeny nominace na Game Awards 2017

7. prosince v noci se koná již tradiční Game Awards, kde budou nejen vyhlášeny nejlepší hry roku, ale svůj prostor dostanou také tituly, které v nadcházejících měsících vyjdou. Velkou šanci uspět má letos Sony, která má své hry hned v několika kategoriích. Nové akční RPG Horizon: Zero Dawn od tvůrců série Killzone může získat ocenění za hru roku, nejlepší tvůrčí vizi, nejlepší příběh, nejlepší umělecký směr nebo za nejlepší herecký výkon. V několika kategoriích se objevuje také Nintendo exkluzivita The Legend of Zelda: Breath of the Wild nebo překvapení letošního roku v podobě Hellblade: Senua’s Sacrifice od Ninja Theory. Zajímavé je, že hrou roku může být survival onlinovka PlayerUnknown’s Battleground, která se stále nachází v předběžném přístupu na Steamu a za pár týdnů bude ve stejné podobě i na Xboxu One. Více v samotné novince.

Recenze: Star Wars: Battlefront 2 – další návštěva předaleké galaxie

Německá adventura Trüberbrook s ručně kreslenými scenériemi

Nezávislé berlínské studio Bildundtonfabrik spustilo na Kickstarteru kampaň pro jejich připravovanou mysteriózní sci-fi adventuru Trüberbrook, která by vyšla na konci příštího roku ve verzích pro PC, Mac, Linux, PS4, Xbox One a Nintendo Switch. Jde o vzrušující mysteriózní adventuru, která hráče zavede na německý venkov v šedesátých letech a do role mladého amerického fyzika Hanse Tannhausera. Na první pohled nás má na hře zaujmout jedinečný vizuální styl. Všechny scenérie a všechny kulisy mají být postaveny ze skutečných miniaturních modelů, zachyceny 3D skenerem, digitálně upraveny a přidány do hry společně s animovanými charaktery a vizuálními efekty. Pro inspiraci nešli tvůrci daleko. Atmosféru si vzali z televizních seriálů jako Twin Peaks, The X-Files a Stranger Things, přičemž hra kombinuje německý folklor se sci-fi, láskou, přátelstvím, loajalitou, bezradností, sebeobjevením a s lovem nestvůr.

Scénárista Johna Wicka chystá TV seriál podle Hitmana

Filmy podle her většinou nedopadnou nejlépe. Vyprávět o tom může plešatý zabiják Agent 47, který na plátně dvakrát moc dobře nezazářil. Reputaci se bude snažit napravit společnost Hulu, která chystá televizní seriál podle Hitmana. Scénář má na starost Derek Kolstad, scénárista filmu John Wick. Vedení Hulu má v plánu udělat z Hitmana jednu ze svých vlajkových lodí. Na konkrétní informace, včetně herců a data premiéry, si ale musíme ještě počkat. Doufejme, že přechod na seriál se zadaří, stejně jako se zadařilo epizodickému vydávání nejnovějšího Hitmana.

Recenze: Sonic Forces – návrat modrých bodlin, který se zastavil na půli cesty

Nové Skate v nedohledu, vyzkoušejte Session

Session má být duchovní nástupce série Skate, která o sobě již mnoho let nedala vědět. Proto se kanadské studio Crea-ture rozhodlo vyvinout Session a požádat fanoušky na Kickstarteru o finanční příspěvek. Crowdfunding byl sice odložen na 21. listopadu, ale už nyní si můžete do svého PC stáhnout demoverzi a nový skateboardingový titul si vyzkoušet a přesvědčit se, zda přispějete na vývoj. Session bylo původně oznámeno již v roce 2015. V té době jsme se dozvěděli, že půjde o skateboarding v otevřeném světě, který se pochlubí reálnou fyzikou a poběží na technologii Unreal Engine 4. Nepůjde tak o arkádu, kterou se prezentuje konkurenční série Tony Hawk. „Vůbec to neznamená, že vytvoříme hru pouze na PC. Chceme Session i na konzolích, stejně tak na PC,“ dodali tvůrci.

Oznámeno datum vydání tří DLC pro Wolfenstein 2: The New Colossus

Společnost Bethesda konečně oznámila, kdy se dočkáme tří dříve představených DLC pro povedenou střílečku Wolfenstein 2: The New Colossus, které vyjdou pod souhrnnou značkou The Freedom Chronicles. 14. prosince přijde na řadu přídavek The Adventures of Gunslinger Joe, 30. ledna příštího roku bude následovat The Diaries of Agent Silent Death a vše v březnu uzavře rozšíření The Amazing Deeds of Captain Wilkins. Souhrnná herní doba všech DLC by měla přesáhnout 9 hodin. Všechny tři DLC jsou přitom součástí aktuálně dostupného Season Passu, který vás vyjde na 24,99 euro. Balíčky budou ke koupi i jednotlivě, cena samotných přídavků však stále nebyla oznámena.

Recenze: WWE 2K18 – slušná hra z prostředí wrestlingu, která jednoduše nemá konkurenci

Free-to-play střílečka Warface dostane Battle Royale mód

Battle Royale je v poslední době hodně populární. Hlad hráčů po tomto módu nejvíce ukázala survival onlinovka Playerunknown’s Battlegrounds, kterou následovala bezplatná verze Fortnite od Epic Games. Pozadu nezůstaly ale ani další hry, kupříkladu své variace se dočkalo i GTA Online. V dohledné době se k nim přidá další titul. Společnost My.com oznámila, že Crytek pro svou free-to-play střílečku Warface chystá aktualizaci s Battle Royale módem. Update vyjde v následujících dnech a na omezenou dobu Battle Royale zpřístupní, aby hráči mohli režim testovat. Až vývojáři nasbírají dostatečné množství zpětné vazby, tak Battle Royale vypnou, dočká se uprav/vylepší a poté bude znovu zpřístupněn.

Free-to-play hra Marvel Heroes zavírá krám

V roce 2013 jsme se ve verzi pro PC dočkali akčního free-to-play RPG Marvel Heroes od studia Gazillion Entertainment, přičemž letos následovaly verze pro PS4 a Xbox One pod názvem Marvel Heroes Omega. Teď ale projektu zvoní umíráček. Společnost Disney, pod níž spadá Marvel, ukončila spolupráci se studiem Gazillion Entertainment, což má za následek ukončení vývoje a podpory a brzy i provozu hry. Společnost samozřejmě hráčům a fanouškům děkuje za přízeň, nicméně v tuto chvíli nevíme, proč vlastně k tomuto kroku došlo. Zaměstnanci Gazillionu vzápětí odhalili, že v průběhu roku po vydání Marvel Heroes došlo ke třem vlnám propouštění zaměstnanců, přičemž někteří současní zaměstnanci byli požádáni, aby tento týden nechodili do práce. Další detaily o ukončení provozu Marvel Heroes bychom se každopádně měli dozvědět v blízké době.

Recenze: Hand of Fate 2 – hra, která cílí na fanoušky staromilských dungeon crawl RPG

This War of Mine se s menším rozšířením zaměřilo na otce malé dcery

V úterý to byly čtyři roky od vydání oceňovaného survivalu This War of Mine. Polští autoři z 11bit Studios se rozhodli rozšířit příběhy s trojicí menších dodatečných balíčků, které budou postupně vycházet a zaberou vám maximálně pár hodin. V týdnu jsme se dočkali prvního balíčku. Father’s Promise vypráví příběhem Adama, který se snaží zachránit svou malou dceru před hrůzami války a opustit obléhané město. Hráči budou postupně objevovat příběh o lásce, nenávisti, obětování a emocích, které všichni sdílíme v těch nejtemnějších dnech. DLC přináší zbrusu nový zážitek s dalšími herními mechanikami. Kromě toho na vás čekají 4 zcela nová místa, pět starších, ale vylepšených oblastí, a nové mechaniky v podobě dialogů a hledání stop. Herní době odpovídá i cena. Trojici rozšíření lze koupit v Season Passu za 4,99€ (130 korun), případně Father’s Promise samostatně za 1,99€ (52 korun). Další dva příběhy budou následovat v roce 2018, zatím pouze na PC.

Tvůrci Middle-earth: Shadow of War přibližují bezplatný dodatečný obsah

Tvůrci Middle-earth: Shadow of War nepřipravují jen placený dodatečný obsah, ale i bezplatné novinky. 21. listopadu se tak hra dočká nového režimu Endless Siege, v němž budete donekonečna bránit pevnosti před nájezdy Sauronových sil. Ve stejný den dorazí obsah nazvaný Rebellion, ve kterém se můžete vypořádat s rebelujícími skřety a Uruky ve vašich řadách. To však stále není vše, protože 21. listopadu dojde i na rozšířený fotografický režim. 5. prosince budou následovat Online Fight Pits, v nichž lze vyzvat skřetího následovníka jiného hráče a postavit ho v aréně proti vašemu šampionovi. Aktuálně naplánovaný přísun dodatečného obsahu pak uzavírá obtížnost Brutal, která má být ještě náročnější než Nemesis, přičemž se můžete rozloučit s prvkem poslední šance. Zveřejněný plán přitom naznačuje, že by tím vydávání bezplatného dodatečného obsahu nemělo skončit a něčeho nového bychom se měli dočkat i v průběhu roku 2018.

Recenze: Mary Skelter: Nightmares – kapesní dungeon RPG

Video z Kingdom Come: Deliverance nabízí další pohled na Gamescom demo

Studio Warhorse ve čtvrtek zveřejnilo nové gameplay video z Kingdom Come: Deliverance, které nabízí další pohled na demo, jež bylo k dispozici na letošní výstavě Gamescom v Kolíně nad Rýnem. Můžete se tedy podívat na řešení úkolu, v němž hlavní hrdina Jindřich asistuje při vyšetřování útoku na stáje ve vesnici Neuhof. Cílem videa je přitom mimo jiné demonstrovat, že různé problémy ve hře lze řešit nejen bojem, ale i mluvením nebo plížením. Často je na vás, jaký postup zvolíte. K dispozici je také série konceptů, které ukazují prostředí a další součástí hry.



Preview: Erica – nový evoluční stupeň interaktivních filmů

Dočasně vypnuty mikrotransakce ve Star Wars: Battlefrontu 2

Společnosti EA a DICE znovu ustoupily naštvaným hráčům a fanouškům Star Wars: Battlefrontu 2, kteří si stěžovali na mikrotransakce, díky nimž jste mohli výměnou za reálné peníze značně urychlit svůj postup multiplayerem a mít tak výhodu oproti ostatním. Prodej krystalů, za něž jste mohli kupovat krabice s výbavou, tak byl pozastaven. Tvůrci tímto krokem údajně reagují na zpětnou vazbu, přičemž krystaly budou zase v prodeji ve chvíli, kdy dojde k provedení určitých změn. V tuto chvíli tak můžete získávat krabice jen výměnou za kredity, které získáváte hraním. To znamená, že celý problém se deaktivací prodeje krystalů příliš nevyřešil. Postup hrou stále závisí na prodeji krabic, byť dostupných jen za herní měnu, takže valná většina postupu multiplayerem i nadále závisí na náhodě a zdlouhavém grindu. V týdnů jsme se také dočkali reakce na zdlouhavé odemykání hrdinů.

Speciál: Xbox One X – co dokáže nejvýkonnější konzole na trhu

Tři minuty o Montaně ve Far Cry 5

Nový vývojářský deník Far Cry 5 má necelé tři minuty a vývojáři se v něm zaměřili na otevřený herní svět, který vytvořili podle amerického státu Montana. Jak je u podobně velkých projektů zvykem, autoři hry se přímo do Montany vydali, aby si místní krajinu zdokumentovali a mohli ji přenést do svého titulu. Isaac Papismado poznamenal, že za ty roky se jejich práce dost změnila. V minulosti využívali internet, sekundární zdroje, knihy a podobné věci, zatímco v dnešní době si berou kameru a fotoaparáty, aby si vše zdokumentovali přímo na místě, poznali ekosystém, divokou zvěř a lidi. Z výletu si přivezli tisíce fotografií, které pomocí technologie fotogrammetrie přenesli do hry, včetně stromů, vegetace, budov a dokonce i obyvatel. Díky tomu má být Hope Country ve Far Cry 5 plná detailů, ať už se bavíme o lesích, zemědělských oblastech, dálnicích či divoké zvěři.

Speciál: Deskovkový speciál: Zombicide Černý mor

Úvod prvního Zaklínače předělán v enginu Zaklínače 3

Už několikrát jsme mohli slyšet o tom, že studio CD Projekt RED nemá v plánu remaster prvního Zaklínače z roku 2007. Naštěstí tu máme talentované a pracovité fanoušky, kteří nám mohou alespoň ukázat, jak by něco takového vypadalo. Předělávka celého Zaklínače sice není v jejich silách (aspoň zatím), ale přinejmenším tu máme solidní předělávku úvodní pasáže hry v enginu Zaklínače 3, o kterou se postaral autor jménem Daniel Hindes. Díky němu a jeho modu si můžete v modernější podobě zahrát část, v níž se Geralt na hradišti Kaer Morhen oklepává ze záhadné ztráty paměti, aby vzápětí spolu s ostatními zaklínači a čarodějkou Triss Ranuncul čelil útoku Salamandry.

Další aktuální články

Deskovkový speciál: Zombicide Černý mor

Neděle 19.11.2017 12:43 – Středověkými zablácenými ulicemi se šinou hordy nemrtvých, kterým čelí hrstka statečných hrdinů. Přijmete jejich pozvání do party? Přečíst celý článek »

Star Wars: Battlefront 2 - další návštěva předaleké galaxie

Sobota 18.11.2017 15:33 – Hodnotíme singleplayer i multiplayer nového Battlefrontu. Jak kvalitní je výsledná hra a jak se vypořádala s nedávnými vlnami kontroverze? Přečíst celý článek »

Mary Skelter: Nightmares - útěk z věznice Jail

Sobota 18.11.2017 15:30 – Pro někoho může být vězení noční můrou, pro jiného zase noční můry mentálním vězením. Co když se ale ocitnete ve vězení, ve kterém jsou bachaři žijící noční… Přečíst celý článek »

Zde může být Vaše reklama ANARCHISTA.XYZ. Číst celý herní článek můžete kliknutím zde :Pokračujte ve čtení zde

Mary Skelter: Nightmares – útěk z věznice Jail

Pro někoho může být vězení noční můrou, pro jiného zase noční můry mentálním vězením. Co když se ale ocitnete ve vězení, ve kterém jsou bachaři žijící noční můry? Pak je třeba zavolat Červenou Karkulku!

Studio Compile Heart nemusím představovat už ani v našich končinách. Na svém kontě má celou řadu titulů a sérií, z nichž nejznámější je asi Neptunie. Zmínit můžeme ale také Fairy Fencer, Moero, Date A Live nebo Omega Quintet. V jejich repertoáru najdete i několik samostatně stojících her, určených třeba jen pro jednu platformu. Asi tak před rokem jste se mohli na našich stránkách setkat s jednou z nich, s RPG Trillion: God of Destruction a dnes zabrousíme do podobných vod a koukneme se blíže na dungeon RPG Mary Skelter: Nightmares. I když mají tyto dvě hry hodně společných prvků, originalitu v sobě Mary Skelter rozhodně nezapře.

Útěk z vězení není nikdy snadný

Představte si, že byste celý život žili ve vězení. A to úplně bezdůvodně. Prostě jen proto, že to někdo chce. V Mary Skelter: Nightmares se ocitnete právě v takovéto situaci, jen není vězení relativním lehárem, kde si chodíte do posilovny, koukáte na televizi a dáváte bacha, abyste se ve sprše neohnuli pro mýdlo. Tady žijí chlapi se ženskýma, ale dny mají okořeněné každodenním nekončícím mučením. Tento ústřední motiv hry je sice plný násilí, ale než začnete nadávat na jeho prvoplánovost a jednoduchost, zastavím vás. Dějová linie je totiž jedním z plusů celý hry a dovolím si tvrdit, že vás neopustí až do samotného konce.

Takže co se vlastně stalo? V jednom blíže nespecifikovaném místě v Tokiu se objevil obří kráter, vyplněný tajemným žijícím vězením, pojmenovaným jednoduše Jail (což je česky Vězení – pozn. vtipného překladatele). Jeho lidští obyvatelé jsou dennodenně mučeni a prožívají hotové peklo z rukou svých dozorců. Tito tajemní tvorové jménem Marchens jsou stvořeni jen za jedním účelem, šířit utrpení a bolest. Přitom nikdo z vězňů netuší, jestli jde z Jailu utéct živý, ale všeobecně se ví, že pouštět se do křížku s Marchens je blbost, protože nejdou porazit. Ani nijak zabít.

„V Mary Skelter: Nightmares se ocitnete právě v takovéto situaci, jen není vězení relativním lehárem… Tady žijí chlapi se ženskýma, ale dny mají okořeněné každodenním nekončícím mučením.”

Takto zde žije i dvojice outsiderů Jack a Alice, když se ale jednou Alice vrací po své tradiční dávce mučení do cely, je spolu s Jackem zachráněna podivnou dívkou jménem Red Riding Hood (Červená Karkulka – pozn. vtipného překladatele). Alici (nebo Alence z Říše za zrcadlem, chcete-li – poznámka vtipného překladatele) tvrdí, že ji zachránila protože je také jednou z Blood Maiden a že také dokáže bojovat s Marchens. Samozřejmě ji nikdo z dvojice nevěří, ale první souboj na sebe nenechá moc dlouho čekat a po něm všichni zjistí, že nic není tak beznadějné, jak se ze začátku zdálo.




Z mučeného vězně se stáváte členy skupiny lidí Dawn Resistance (Dawn, protože jste vlastně v podzemí – pozn. vtipného autora), kteří se vším, co dělají snaží vylézt na takzvanou Tower (Věž – pozn. vtipného překladatele) v centru Jailu a utéct z něj na povrch země. Aby se jim to povedlo, musíte nejdřív vyčistit Jail, což provedete ve skupině s dalšími Blood Maiden, které si propůjčily jména různých pohádkových postav. V jednom pokoji najdete princeznu Kaguyu, jinde Thumbelinu, Sleeping Beauty, Snow White, Cinderellu, Rapunzel a tak dále (jen pro doplnění, princezna Kaguya je postava z japonského folkloru a dále tady máme Malenku, Šípkovou Růženku, Sněhurku, Popelku, Lociku atd. – pozn. vtipného překladatele/autora).

Všude plno krve!

Proč se jednotlivé dívky jmenují podle pohádkových postav jsem nějak moc nepochytil, ale některé atributy mají společné. Třeba taková „Sleepy” usne všude tam, kde se cítí bezpečně. Na druhou stranu ale nejde o nijak ploché charaktery (a teď nemám na mysli ženskou fyziologii – pozn. autora) a jejich nálady a názory dokážou táhnout hru pěkně dopředu. Časem je nebudete brát čistě jako prostředky pro boj, ale opravdu budete mít strach, aby vám při šarvátkách, holky jedny milované, neumřely.

Mary Skelter: Nightmares se ale v mnohém neliší od jiných, podobných JRPG. Hra je rozdělena na dvě základní části, na akční, bojovou, kde dochází k průzkumu okolí, nacházení zdrojů, předmětů, plnění úkolů, a na dialogovou, při které si odpočinete v pokojích, poberete odměny za splněné úkoly a kde probíhá naprostá většina rozhovorů. Ubikace ale necháme prozatím na pokoji a nejdříve si zajdeme do dungeonů.

V této části jde ve své podstatě o klasické prolézání 3D kobek se systémem FOE (field-on-enemy – pozn. autora), jak je známe z jiných dungeon crawling JRPG. Prostě chodby, občas místnosti nebo prostranství, sem tam pastičky, tajná chodba nebo díra v zemi. Někteří nepřátele jsou strategicky umístěni na důležitých křižovatkách, kterými musíte projít a vidíte je dopředu, a na ostatní narazíte náhodně a nevíte o nich. Boj s Nightmares je klasický na kola a vždy vidíte, kdo bude na tahu. Některé dívky jsou silné v boji na blízku, jiné na dálku, některé dokážou posílit zbytek skupiny nebo útočit na nepřátele magií. Holkám můžete dokonce určit místo ve skupině, kdy logicky silnější bijci, jako Alice nebo Snow White, půjdou dopředu a taková slabá, buffující čarodějka Thumberlina, je ideální do zadních řad.




Každá z holek má také sadu schopností, ale ty nejsou dány automaticky a musíte si je navolit sami. V boji získáváte zkušenostní body, za které dívky levelují a za každý level obdrží bod schopností. Odemknutí jedné slabé stojí třeba jen jeden bod, silnější, plošné skilly třeba i 3 body. Každou schopnost jde ještě následně za zkušenostní body levelovat, takže se časem dostanete do stavu, kdy uvažujete, jestli přidat další, třeba větrný, útok, nebo posílit vodní bombu. Nebo můžete za stejné body posílit pasivní skilly postav.

„Boj s Nightmares je klasický na kola a vždy vidíte, kdo bude na tahu. Některé dívky jsou silné v boji na blízku, jiné na dálku, některé dokážou posílit zbytek skupiny nebo útočit na nepřátele magií.”

A teď k té všudypřítomné krfffi… Holky mají své statistiky. Množství HP a SP, ale při útocích se jim naplňuje ještě jeden měřák, takzvaný Blood Meter (měřák krve – pozn. vtipného překladatele). Za jeho zaplnění může korupce, způsobovaná bolestí zásahů Nightmares při jejich útocích. A když se zaplní stupnice, způsobí spuštění Skelter režimu. Ten má dva možné výsledky, Confused a Berserkr. První je fajn, víceméně dojde k posílení dívky a při vhodně zvoleném útoku se jí dokonce obnovuje část HP a SP. Berserk režim je daleko silnější a totálně devastující. Jenom holky při něm můžou zaútočit i na své kamarádky. Jediná možnost, jak dívku dostat do normálu a zachránit, je použít Jackovu zbraň Mary Gun (vtipný překladatel tentokrát mlčí) a vystřelit na dotyčnou část své krve. Jinak je s ní ámen a zbytek života stráví ve svěrací kazajce.

A všude kde dojde v dungeonech k souboji, zůstanou na stěnách cákance krve. Tady zobrazované růžovou barvou, ale všem je jasné, co to znamená.

Tradiční, ale jiná

Prozatím vám může hra Mary Skelter: Nightmares připadat celkem nezajímavě a tradičně, ale pokud ji vyzkoušíte, zjistíte, že je přes své zobrazované násilí na začátku příjemná a zábavná. Holky můžete silně přizpůsobit svým potřebám, v dungeonech jim dát optimální výbavu, na centrále předměty zase vylepšit za nalezené Blood Crystals (kupodivu to nejsou diamanty, ale krystaly a jejich kvalita je rozlišena písmeny A, B, A+, B-, C, D atd. – ne moc vtipná poznámka autora). Stejné krystaly jde použít i na odemčení nových povolání pro dívky nebo rozšíření počtu aktivních skillů.

„Obyvatelé centrály jsou kapitolou samou pro sebe. Nejsou nijak černobílí, a dokonce bych řekl, že je často spíše nebudete mít rádi a taky jim nebudete moc věřit.”

Z průzkumu si donesete taky peníze a v obchodu je třeba můžete utratit za lektvary nebo za doplňky do dívčích pokojů – za rustikální postýlku, gothický stoleček nebo různé druhy tapet. Rtěnky, polštářky, míče, vším si můžete u holek zvednout oblibu, ale co se líbí jedné, může druhou naštvat. Zastavit se jde i u místního řádu, fungujícího spíše jako nové náboženství. Tady posbíráte vedlejší úkoly a za jejich splnění si vyzvednete různé odměny, nejčastěji drobnosti pro holky.

Obyvatelé centrály jsou kapitolou samou pro sebe. Nejsou nijak černobílí, a dokonce bych řekl, že je často spíše nebudete mít rádi a taky jim nebudete moc věřit. Ale takoví prostě lidi jsou i v reálu. Zvláště ve vypjatých situacích.




Do vězení se rádi vrátíte

Pár věcí jsem si nechal na závěr. Jail je rozdělen na několik částí, a kromě klasické chůze, ovládané křížkem, můžete pro pohyb v již navštívených místech využít autopilota. Bohužel jeho ovládání je krapet kostrbaté a šlo by určitě vyladit. Ale nejde ani tak o chybu, spíše si na to jen musíte zvyknout.

Další věcí je hudba a zvuky. V každé čtvrti Jailu hraje jiná melodie. Celkově jich není moc, ale jsou zkrátka bezvadné a neomrzí vás, jen ty z centrály zní jako by je složil Shoji Meguro pro nějaký díl Persony. Zaposloucháte se a máte pocit, že hrajete něco jiného.

Nevyvážená mi přišla také obtížnost. Nebo její stupně. Lehká obtížnost je spíše pro srandu a souboje nejsou žádnou výzvou. Třetí obtížnost Nightmare je neskutečně těžká a dost se u ní zapotíte, ale střední není prostě střed. Souboje jsou už tady hodně o strategizování a umírat budete také dost často.

Přes všechny zápory je ale Mary Skelter: Nigthmares jedno z nejlepších dungeon RPG, které jsem v poslední době hrál. Optimální vyváženost dialogů v poměru s průzkumem a souboji, velmi dobrá příběhová linie, doplněná o bonusy v podobě doprovodných novel k přečtení (pouze v angličtině) a pro milovníky původní japonský dabing, ale doplněný o opravdu velmi kvalitní anglickou hlasovou stopu. Dovolím si říct, že pokud ještě nemáte doma PS Vitu, kupte si ji a k ní Mary Skelter: Nigthmares, víc na ni nebudete potřebovat.

Mary Skelter: Nightmares na PSVHodnocení hry

Líbí se nám

  • soubojový systém
  • prostředí
  • hudba a zvuky
  • dabing (původní i anglický)
  • nedůvěryhodní parťáci
  • minihry
  • bonusy

Vadí nám

  • nevyvážené obtížnosti
  • že některé rozhovory nejsou dabovány
  • chybějící autosave

Verdikt: S RPG Mary Skelter: Nightmares nám studio Compile Heart ukázalo, jak jde udělat velmi kvalitní, zábavnou a přitom propracovanou hru na malou kapesní konzoli PS Vita. Nevšední příběh, vyprávěný prostřednictvím uvěřitelných postav, doplněný o souboje, které jsou ideální výzvou. Pokud toužíte po změně, tady ji máte.

Zde může být Vaše reklama ANARCHISTA.XYZ. Číst celý herní článek můžete kliknutím zde :Pokračujte ve čtení zde

WWE 2K18 – showmani v ringu

Wrestleři od 2K jsou zpět a i letos mají v plánu předvést pořádnou zápasnickou show. Povedlo se, anebo tady někdo dostal jen pořádně na budku?

Recenzovaná verze: PlayStation 4

Wrestling a 2K to už je zcela ustálené spojení a vzhledem k tomu, že momentálně neexistuje v herním odvětví žádná konkurence, je dosti pravděpodobné, že tuto dvojici jen tak něco nerozdělí. Wrestling se v poslední době dostává i do podvědomí českých hráčů, a ačkoliv v USA momentálně bojují s klesající sledovaností, u nás jsou souboje wrestlerů rok od roku známější. A stále oblíbenější je i série WWE 2K, jež si za několik let své existence dokázala získat nejednoho hráče i v naší domovině.

Vytvoř si svoji mlátičku

Nebudeme chodit kolem horké kaše a vrhneme se po hlavě rovnou do ringu. WWE 2K18 ve zkratce obsahuje dva hlavní herní režimy – MyPlayer a WWE Universe. Jak již samotný název napovídá, v režimu MyPlayer vše odstartujete vytvořením vlastního zápasníka. Nebojte se popustit uzdu fantazii a vytvořte si opravdu osobitou mlátičku. Možností je celá řada, avšak velké množství obsahu se vám zpřístupní až později. Nicméně editor je i letos opravdu obsáhlý a kromě vzhledu a oblečení je opět možné vyhrát si i s nástupy na scénu, pozměnit jednotlivé chvaty a údery a vytvořit si tak opravdu osobitého wrestlera. Nezapomeňte také na své osobité tričko, které poté budete prodávat svým fanouškům a získávat tak herní měnu.

„Ať už se v kariéře vydáte jakoukoliv cestou, hra si vás celou dobu povede za ručičku jako malé děcko.“

Váš herní avatar je samozřejmě i hlavní postavou režimu MyCareer. Bohužel nečekejte kdovíjaký příběh, jedná se o cestu ze show NXT, přes SmackDown a Raw až na samotný vrchol sezóny – WrestleManii. Během cesty na vrchol narazíte na celou řadu překážek a ne vždy se to hlavní odehrává v ringu, dost často se budete potýkat i s nepochopením od hlavních šéfů organizace a občas vám čáru přes rozpočet provede wrestler, od kterého byste to snad ani nečekali. Existují dvě hlavní linky, kudy se váš zápasník vydá, buďto se stanete miláčkem publika anebo se spokojíte s označením „vlezdoprdelky“ organizace WWE. Avšak ať už se vydáte jakoukoliv cestou, hra si vás celou dobu povede za ručičku jako malé děcko. Jednoduše pokud dostanete za úkol vyhrát, tak nic jiného, než vítězství neexistuje a o přemýšlení nad tím, co by kdyby, si můžete rovnou nechat zdát.




Líná huba, holé neštěstí

Stejně jako loni, i letos nechybí ani slovní přestřelky před zápasem, kdy je zapotřebí udržet kontinuitu a neplácat páté přes deváté. Stejně tak na vás čeká i mnoho rozhovorů v útrobách stadionu, kde budete klábosit nejenom s ostatními wrestlery, ale i s někým z vedení soutěže. Je třeba autory hry ocenit, že kromě wrestlerů, kterých je letos ve hře přes neuvěřitelné dvě stovky, se rozhodli přidat do režimu kariéry i jiné známé tváře z prostředí wrestlingu. Během hraní kariéry tak narazíte i na samotného Vince McMahona a rozhovory s vámi nebudete dělat nikdo jiný než půvabná moderátorka Renee Young, podobně jako je tomu ve skutečnosti. Bohužel celkový dojem z jednotlivých cut-scén a rozhovorů kazí absence dabingu.

Při cestě na WrestleManii na hráče čeká i celá řada speciálních zápasů. Jedním z těch nejoblíbenější je pro mne zápas Money Bank, kdy se za pomocí žebříku musíte dostat ke stropu arény a ukořistit kufřík s penězi. Snad ani nemusím zdůrazňovat, jak multifunkční může takový žebřík v ringu být a věřte, že k malování jej zápasníci rozhodně nevyužijí, leda by bylo zapotřebí vymalovat střed ringu na červenou. Jakkoliv jsou souboje ve více zápasnících zajímavé, letos je možné absolvovat zápas až v osmi wrestlerech najednou, více než jindy při těchto zápasech vyniknou chyby a problémy hry. A teď nemám na mysli pouze bugy a glitche, jde mi především o problémy s přepínáním hráčů, na které je zápasník zaměřen. Stačilo by kdyby se vždy cíl přepnul na zápasníka, který je nejblíže. Stejně tak nerozumím tomu, proč ještě není možné nějakým způsobem manipulovat s kamerou, jelikož situace není vždy tak úplně přehledná.

V ringu, šatně nebo na parkovišti

Vedle zápasů v ringu se to občas pořádně zvrtne a dojde i k vyřizování účtů v útrobách stadionu. I zde je celá řada možností, jak s nepřítelem zatočit. Po ruce jsou židle, odpadkové koše či hasící přístroje. V podzemním parkovišti zase můžete využít zaparkované automobily, vysokozdvižný vozík anebo jednoduše shodíte souputníka z návěsu kamiónu. Avšak ani v ringu se rozhodně nenudíte, do letošního ročníku byla přidána celá plejáda nových chvatů a pohybů. Díky nim máte více možností, jak vyhecovat publikum.

„Vedle zápasů v ringu se to občas pořádně zvrtne a dojde i k vyřizování účtů v útrobách stadionu.“

Vedle kariéry je možné se svým zápasníkem absolvovat i režim Road to Glory. Jedná se o zápasení online, kde se střetnete s ostatními hráči z celého světa. Za vítězství získáváte herní měnu a tu můžete následně utratit nejen za zvelebování vaší postavy, ale i za nakupování nových předmětů. Pokud vás okamžitě napadá slovo mikrotransakce, není potřeba se obávat. Podobný nesmysl, jaký 2K předvedli u letošního dílu NBA, se u WWE nekoná. Najdete zde ovšem systém lootování, jelikož za herní měnu je možné nakupovat i speciální truhly, ve kterých lze nalézt nejenom vylepšení postavy, ale i odemknout nové předměty ve hře. Největším problémem online hraní však zůstává nesmyslně dlouhá čekací doba při hledání oponenta, občas mi hra dokonce nenašla vůbec nikoho.




Udělej si sám…

Pakliže vás hraní kariéry a opečovávaní vašeho avatara omrzí, můžete se vrhnout na herní režim WWE Universe, kde dostane na starost chod celého kolosu jménem WWE. Osudy jednotlivých zápasníků, jejich atributy a vztahy mezi zápasníky, to vše máte ve svých rukou. Plánujete zápasy a speciální večery, přičemž nejenom, že můžete v editoru vytvářet vlastní události, ale můžete si do hry stáhnout i výtvory od herní komunity, a to samé platí i o zápasnících. Veškeré zápasy poté můžete hrát a přímo je tak ovlivnit anebo je nasimulovat. Třešinkou na dortu je poté fakt, že jednotlivé statistiky se promítnou i do další sezóny.

Hratelnost vychází ze zažitého standardu a všichni hráči WWE se budou již při prvním zápase cítit jako doma. Jak už jsem zmínil, do hry přibyly nové pohyby a chvaty, přičemž ovládání je opět ve znamení kombinací tlačítek a krátkých quick time eventů. Důležité je hlídat si staminu, mít dostatečně rychlé reflexy a včas předvídat. Pamatujte však, že při zápasech wrestlingu je hlavní show, takže dostat soupeře na lopatky v rekordním čase, to není to po čem zástupy fanoušků prahnou.

Hezčí a uhlazenější

Letošní díl WWE 2K se prezentuje působivějším grafickým kabátkem, čehož si všimnete především u světelných, kouřových a speciálních efektů. Vylepšení se dočkali i samotní zápasníci a podobně jako u jiných sportovních titulů, i zde jsou hlavní hvězdy zcela rozpoznatelné již ze samotných pohybů. Avšak stále je na čem pracovat a například vlasy by si rozhodně zasloužily lepší zpracování. WWE 2K18 se navíc nevyvarovala ani ostatních problémů, jež sérii sužují již dlouho, jako jsou bugy a výpadky umělé inteligence, dost často tak vznikají dosti groteskní situace. Naopak vylepšení se dočkal přepracovaný komentář zápasů a povedený je také soundtrack.

Jak jsem psal na samotném začátku recenze, WWE a 2K, to je osvědčená dvojka, problémem je, že se nemají v ringu s kým utkat. Lepší wrestling jednoduše neexistuje, a tak bude i letošní WWE 2K18 pro fanoušky této show jediná možná volba. Bohužel většina problémů ve hře zůstala a novinek letos také mnoho nepřibylo. Nově může zápasit až osm wrestlerů najednou, přibyly nové údery a komba, došlo k vylepšení grafického zpracování a přepracování komentátorů, přidejte si ještě nemastný a neslaný příběh v režimu kariéry a výsledkem je WWE 2K 18. Alespoň že těch mikrotransakcí nás tentokrát studio 2K ušetřilo.

WWE 2K18 koupíte v našich obchodech Xzone.cz a GameExpres.sk.

WWE 2K18 na PC, PS4, Xbox One, SwitchHodnocení hry

Líbí se nám

  • přes dvě stovky wrestlerů
  • souboje v útrobách stadionu
  • lepší grafika a komentátoři
  • až osm wrestlerů v ringu

Vadí nám

  • málo novinek
  • přetrvávající bugy a výpadky AI
  • absence dabingu v kariéře
  • dlouhé hledání online oponenta

Verdikt: WWE 2K18 opět přináší velmi slušnou hru z prostředí wrestlingu, která jednoduše nemá konkurenci. Pokud tak fandíte této nevšední podíváte a nevlastníte předchozí ročník, neprohloupíte.

Hra zatím neobdržela žádná čtenářská hodnocení. (Pro hodnocení musíte být přihlášen)

WWE 2K18 na PC, PS4, Xbox One, SwitchScreenshoty ze hry

Screenshot ze hry WWE 2K18 Screenshot ze hry WWE 2K18

Zde může být Vaše reklama ANARCHISTA.XYZ. Číst celý herní článek můžete kliknutím zde :Pokračujte ve čtení zde

error: Sorry obsah je chráněn.